Jak to chodí v grafických kabinetech…

Kupferstichkabinett v Berlíně a studovna vídeňské Albertiny

Zatímco takřka každodenně otevřená muzea a galerie patří ke standardním cílům všech milovníků umění, grafické kabinety jednotlivých institucí, mimo konkrétních výstavních projektů, zůstávají stále tak trochu mimo pozornost zájemců o výtvarná díla. Kresby, grafické listy, akvarely, pastely nebo architektonické plány jsou s ohledem na citlivý charakter materiálu většinou prezentovány v rámci konkrétních krátkodobých prezentací, případně jsou nahrazeny faksimilemi a nejsou tak mimo konkrétních ikonických děl součástí širšího povědomí. S rostoucím zájmem o zpřístupňování hlavních světových grafických sbírek ovšem postupuje nejen jejich digitalizace, ale také možnost si v jednotlivých studovnách prohlédnout samotné originály vybraných prací. Ve stanovených hodinách je tak možno, a to většinou bez předchozího objednání, si nechat předložit vybraná díla pouze za prokázání totožnosti prostřednictvím občanského průkazu nebo pasu. Výjimku tvoří díla hlavních uměleckých osobností světových dějin umění, která jsou přístupná zejména pouze odborníkům nebo studentům s badatelským záměrem, a to po udělení souhlasu patřičného kurátora.

Karel Škréta, Tři hudebníci u klavíru, kolem 1643

S ohledem na uměleckou produkci v českých zemích tak stojí za návštěvu zejména studovna vídeňské Albertiny, případně Kupferstichkabinettu v Berlíně (Staatliche Museen zu Berlin). Druhá zmíněná a v tuzemském prostředí možná ne tak zcela známá kolekce představuje s cca 550.000 grafickými listy a 110.000 kresbami nejen největší grafickou sbírku v Německu, ale čtvrtou nejvýznamnější sbírku tohoto druhu celosvětově. Přes komplikované dějinné okolnosti, zejména pak rozdělení grafického kabinetu mezi západní a východní část města, vzniklo po sjednocení kolekce v roce 1993 postupně moderní badatelské prostředí situované do novostavby tvořící součást berlínského Kulturforum Potsdamer Platz. V badatelně je tak možné studovat například rozsáhlý konvolut kreseb Karla Škréty (1610–1674), které se vážou k mnoha jeho klíčovým zakázkám včetně pražského Pašijového cyklu nebo univerzitních tezí.

Pohled do studovny berlínského Kupferstichkabinettu

Otevírací doba studovny berlínského Kupferstichkabinettu:

út – pá: 9 – 16 hod.

Matthäikirchplatz

10785 Berlin

e-mail: kk@smb.spk-berlin.de

Doklady potřebné ke studiu: průkaz totožnosti (pas, občanský nebo řidičský průkaz)

Optimální doba pro objednání uměleckých děl ke studiu je deset dní před plánovanou návštěvou.

Otevírací doba studovny vídeňské Albertiny:

po–čt: 10 – 16 hod.

Albertinaplatz 1

1010 Wien

e-mail: studiensaal@albertina.at

Doklady potřebné ke studiu: průkaz totožnosti

Sbírka kresby je přístupná v náhledech na: http://sammlungenonline.albertina.at/

Karel Škréta, Sv. Kateřina Alexandrijská disputuje s pohanskými učenci, asi okolo 1650