Třetí červnový týden bude v Brně slavnostně představena kniha „Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české“. Jako dílo měsíce června jsme při této příležitosti vybrali jednu mimořádnou podobiznu z moravských sbírek.

Sofie Friesová (1769–1835) byla dcerou významného vídeňského bankéře a podnikatele, původem švýcarského hugenota Johanna von Fries (1719–1785). Letní sídlo rodiny v dolnorakouském Bad Vöslau a velkolepý neoklasicistní vídeňský palác od císařského architekta Johanna Hetzendorfa von Hohenberg patřily ve své době k nejznámějším centrům společenského a kulturního života a k cílům mnoha prominentních zahraničních návštěv.

O jednom ze zdejších divadelních a hudebních představení zanechala ve svém cestopise nadšené svědectví také Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842), někdejší dvorní portrétistka francouzské královny Marie Antoinetty, která v hlavním městě habsburské monarchie pobývala v letech 1792–1795. Podle jejích vlastních slov ji hudební a pěvecký talent pětadvacetileté slečny Friesové uchvátil natolik, že ji na svém portrétu namalovala jako starořeckou básnířku Sapfó.

Élisabeth Vigée Le Brun, Sofie Friesová jako Sapfó, 1794

Neobyčejná osobitost podobizny nicméně tkví nejen v alegorické stylizaci portrétované do podoby v 18. století na jednu stranu obdivované a současně skandalizované autorky milostné lyriky, ale rovněž v dobovém kontextu nepříliš obvyklém zájmu portrétistky o výraz obličeje. Podle Élisabeth Vigée Le Brun sice Sofie Friesová příliš nenaplňovala dobovou představu ženské krásy, ale právě neobyčejná výrazovost tváře z ní činila pozoruhodnou, tvůrčí inspirací prodchnutou osobnost. Tuto vlastnost se malířka pokusila ve svém díle vyjádřit otevřenými ústy portrétované a jejím pohledem obráceným v tvůrčím vytržení vzhůru k nadpozemskému zdroji inspirace.

Právě otázka tvůrčí intuice a inspirace ženy-umělkyně představovala pro Élisabeth Vigée Le Brun velmi niterné téma. Je s ním úzce spjat rovněž námět jejího portrétu Lady Hamiltonové jako Sibyly, vytvořeného v Neapoli v roce 1792, který anticipoval hlavní motivy pozdější podobizny Sofie Friesové.

Élisabeth Vigée Le Brun, Emma Hamiltonová jako Sibyla, 1792 (autorská varianta)

Toto dílo malířka podle svých memoárů úspěšně vystavovala na několika akademiích a v aristokratických salonech a s velkým ohlasem jej uvedla také ve Vídni v salonu státního kancléře Václava Antonína Kaunitze. Rovněž neméně nekonvenční portrét Sofie Friesové vyvolal jistou pozornost: rytec Johann Keller vytvořil po Sofiině sňatku s Jindřichem Vilémem Haugwitzem (1770–1842) v témže roce jeho grafickou reprodukci a vznikla nejméně jedna jeho kopie. Především se však k němu znovu vrátila i sama Élisabeth Vigée Le Brun, když v roce 1808 v rezidenci Coppet na břehu Ženevského jezera portétovala proslulou spisovatelku Annu Louisu Germaine de Staël-Holstein (1766–1817). Znázornění Madame de Staël v podobě ústřední hrdinky její knihy Corinne ou L’Italie z roku 1807 (Ženeva, Musée d’Art et d’Histoire de la Ville de Genève) je obsahově blízké nejen portrétu Sofie Friesové, ale zprostředkovaně i portrétu Lady Hamiltonové, s nimiž je spojuje právě postava Corinne, označované jako moderní Sapfó či francouzská Sibyla a ztělesňující ženskou tvůrčí inspiraci a génia.

Élisabeth Vigée Le Brun, Madame de Staël jako Corinne, 1808

Výběrová bibliografie

• Souvenirs de Madame Vigée Le Brun […], Tome premier, Paris 1869
• Steeb, Christian: Die Grafen von Fries. Eine Schweizer Familie und ihre wirtschaftspolitische und kulturhistorische Bedeutung für Österreich zwischen 1750 und 1830, Bad Vöslau 1999
• Mary D. Sheriff, The Exceptional Woman. Elisabeth Vigée Le-Brun and the Cultural Politics of Art, Chicago 1996, s.  s. 223–261
• Elisabeth Louise Vigée Le Brun 1755–1842, Kimbell Art Museum, Fort Worth, June 5 – Aug. 8, 1982 (kat. výst.), ed. Joseph Baillio, Fort Worth 1982
• Kalábová Lenka – Konečný Michal: Poklady moravských hradů a zámků, Brno 2010

Zdroje snímků: pointculture | Wikimedia Commons | repro: Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české, Brno 2018