Reformace | Ohlédnutí za výročím a aktuality

Konference, výstavy, zajímavosti…

Pětisté výročí německé reformace znovu probudilo zájem o luteránskou historii, kulturu a její umění nejen v Německu a u nás, ale například také v Itálii a USA. Během minulého roku se konala velká řada konferencí a výstav: seznamte se s některým z nich v tomto příspěvku. Navíc, prezentace tématu neskončila společně s Novým rokem, nýbrž pokračuje i letos.

Ohlédnutí za výročním rokem Reformace

Již v květnu minulého roku se konala v Muzeu města Ústí nad Labem konference s názvem Reformace v německojazyčných oblastech českých zemí (1517-1945)zaměřená na socio-kulturní a uměleckohistorická témata  související s životem luteránů v českých zemích. Konferenci spolupořádala katedra historie a ústav slovansko-germánských studií filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústní nad Labem. Svůj příspěvek představili mimo jiné Milan Svoboda (Konfesijní soužití luteránů a katolíků na česko-lužickém pomezí na přelomu 16. a 17. století), Marek Krejčí (Konfesní pohřebiště německých protestantů jako  kulturní památky i místa historické paměti), Jan Royt a Michaela Hrubá (Koncepty luterské ikonografie na příkladu uměleckých děl z oblasti severozápadních Čech a jejich historické souvislosti) nebo Stefan Dornheim (Kirchenausstattungen in der sächsisch-böhmischen Grenzregion.Eine konfessionelle Nachbarschaft im Spiegel ihrer materiellen Kultur). Součástí konference byla rovněž dvojjazyčná putovní výstava Reformace v českých zemích od M. Jana Husa po rok 1989 sestávající z deseti bohatě ilustrovaných bannerů.

Ve dnech 28. – 30. 11. 2017 se v kongresovém sále Historického ústavu AV ČR v Praze konala mezinárodní vědecká konference Reformation als Kommunikationsprozess. Böhmische Kronländer – Sachsen – Mitteleuropa, kterou pořádal Historický ústav AV ČR ve spolupráci s Institutem für Sächsische Geschichte und Volkskunde e. V. (ISGV Dresden) a Lehrstuhl für die Geschichte der Frühen Neuzeit am Historischen Institut der Philosophischen Fakultät der Technischen Universität Dresden. Z řady zajímavých příspěvků zmíním Jana Harasimowicze (Die Eigenart des protestantischen Kirchenbaus des Frühen Neuzeit in der Ländern der Habsburgermonarchie), Ondřeje Jakubce (Lutheran Epitaphs or Epitaphs of Lutherans? The Non-Catholic Monuments in Bohemia and Moravia as Confessional Objects), Thomase Kaufmanna (Der Buchdruck in den Anfängen der Reformation), Petra Hrachovce (Die Reformation der langen Distanz. Der Zittauer Stadtschreiber Oswald Pergener (†1546) und sein zwinglianischer deutsch-böhmischer Lesezirkel) nebo Martinu Schattkowsky (Adliges Engagement zur Konfessionbildung im ländlichen Raum).

Wittenberk, Eisenach, Berlín

V rámci oslav se v Německu konalo několik výstav, festivalů a oslav, z nichž nejmohutnější se odehrávaly pochopitelně ve Wittenberku, Eisenachu a Berlíně. Nutno dodat, že se nejdenalo o výstavy primárně uměleckohistorické. Jejich cílem bylo zejména představení Reformace jako socio-kulturního fenoménu, který ovlivnil nejen svou dobu a nemalé území. V rámci výstav byla nicméně prezentována také výběrová umělecká díla a předměty, vztahující se různými způsoby přímo k osobě reformátora či k luteránské kultuře obecně. V Eisenachu se konala výstava s názvem Luther a Němci, na níž bylo možné zhlédnout například obraz Egberta van Heemskercka z let 1700-1704 Luther v pekle, nebo křestní nádobu s námětem Prvního hříchu z první poloviny 16. století. Berlínská výstava Lutherův efekt pak umožnila pohled na vývoj protestantismu během pěti století napříč čtyřmi kontinenty. K výstavě vznikl bohatý katalog, který lze zakoupit online.

Bach a Luther – výstava

Fascinující paralely mezi Bachem a Lutherem nabídla na podzim a v zimě mimořádná výstava v Bachově muzeu v Lipsku. Expozice v lipském muzeu představila vedle prvotisků zpracování Bachových chorálů pro varhany také mědirytiny od Johanna Georga Mentzela z roku 1733, vytvořené podle obrazů Lucase Cranacha ml. z roku 1579, zobrazující portréty kazatele a reformátora a jeho manželky Katariny von Bora.

Rytíři, rolníci, luteráni – výstava

Předmětem bavorské státní výstavy Rytíři, rolníci, luteráni, byly zvláště sociální, ekonomické, politické a umělecké tradice a změny, které charakterizovaly období od konce 15. století do druhé poloviny 16. století. Výstava se odehrávala na hradě Coburg a v kostele sv. Mořice v Coburgu. Prostřednictvím děl Albrechta Dürrera, Lucase Cranacha st. a dalších umělců přelomu 15. a 16. století představila život na rytířských hradech, na venkově, ve městech a klášterech v době působení Martina Luthera.

Portréty Reformace. Luther a Cranach v Medicejských sbírkách

Letos v únoru skončila výstava ve florentské galerii Uffizi, jež představila malby a rytiny související s luterány ze sbírek Medici především z ruky Lucase Cranacha st. Na výstavě bylo možné zhlédnout nejenom četné portréty reformátora, jeho manželky a Philipa Melanchtona, ale také tři série rytin zobrazující pašije, apoštoly a jejich martýria. Součástí výstavy byl také například slavný pamflet vysmívající se hierarchii římskokatolické církve, Deüttung der zwu grewlichen figuren Bapstesels zu Rom vnnd Münchkalbs zu Freyberg in Meyssen funde, jejž sepsali Luther a Melanchton a ilustroval právě Lucas Cranach st.

Oslavami pětistého výročí v loňském roce nicméně vzrůstající zájem o protestantské umění či umělecká díla jinak spjata s Reformací neutichl:

Od 30. 3. 2018 je památkově chráněn jediný památník Martina Luthera na území České republiky, nacházející se v Aši. Lutherův památník byl zhotoven roku 1883 k oslavám 400. výročí Lutherova narození. Bronzová socha byla odlita dle návrhu sochaře Johanna Rössnera v dílně Christopha Lenze v Norimberku. Umělec se při tvorbě inspiroval dobovými portréty reformátora, například podobiznami z ruky Lucase Cranacha st. z roku 1533. Socha se od roku 2008 nachází na svém původním místě nedaleko někdejšího evangelického kostela (dnes je zde městský park). Sochu před dvanácti lety vážně poškodil padající strom, následně ji opravovali odborníci z umělecké slévárny v Horní Kalné. O získání statutu kulturní památky se zasloužil  v loňském roce Národní památkový ústav v Lokti.

V dubnu letošního roku začala výstava Sola Fide na zámku v Děčíně a potrvá až do konce září! Výstava připomíná příchod luteránských kazatelů na panství rodu Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí již v roce 1518, odkud se brzy nová víra rozšířila do nedalekého Děčína. Luterská víra dala podobu unikátně dochovaným kostelům sv. Floriána v Krásném Březně, sv. Jakuba Většího ve Svádově či sv. Václava ve Valtířově.  Kromě architektury lze obdivovat i výzdobu oltářů, kazatelen, křtitelnic či epitafů, která je inspirovaná věroukou Martina Luthera o ospravedlnění člověka pouhou vírou, nikoli skutky.