Mizivé zastoupení milostné tematiky v kultuře českého baroka představovalo vážný kámen úrazu pro první milovníky a vykladače tohoto fenoménu, vycházející z myšlenkových proudů přelomu 19. a 20. století. Vzhledem k tomu, že naprostá většina autorů tuzemské barokní literatury se rekrutovala z řad katolických duchovních a nejvýznamnější výtvarné zakázky vznikly na objednávku církve, je u nich absence Erota vcelku pochopitelná. Výklad o „poznání Boha skrze tento svět“ (Zdeněk Kalista) však umožnil postupně interpretovat i barokní díla s náboženskou tematikou jako nositele podprahových erotických významů. Výsledky takovýchto pokusů, ovlivněné zpravidla osobnostmi samotných vykladačů, jsou často pozoruhodné.

Přednáší prof. Vít Vlnas