Metropolitní muzeum umění v New Yorku znovuotevřelo expozice věnované evropskému malířství z let 1300–1800, jejichž součástí jsou mimo jiné i ta nejhodnotnější díla slavného manýristického malíře El Greca mimo území Španělska. Tento článek vám představí, v čem tkví výjimečnost jedné z jeho posledních maleb – Laokoona.   

Jeden z posledních obrazů, které Doménikos Theotokópoulos, zvaný El Greco, vytvořil před svou smrtí v roce 1614, zobrazuje Laokoona rdoušeného hady – tragický příběh Apollónova kněze, jehož varování před lstivými Řeky nebral nikdo na sklonku trójské války vážně, byl od 16. století oblíbeným námětem. El Greco však za nahé postavy s charakteristicky prodlouženými končetinami namaloval Toledo, svůj adoptivní domov, čímž „trendy“ motiv přetvořil ve výjimečnou anachronickou výpověď svého časoprostoru. Jedná se skutečně jen o ztvárnění populárního námětu, nebo lze El Grecovo rozhodnutí ztvárnit v pozadí katolické centrum španělských Habsburků vysvětlit historickými událostmi? A jak se stal z byzantinského malíře ikon jeden z nejosobitějších malířů konce 16. století, jejž Max Dvořák po právu nazývá „vyvrcholením manýrismu“? Continue reading →