Je tu podzim a s ním chladno, tma a déšť. A víte, kam se před plískanicí schovat? Třeba do galerie! Vzhledem k dodržování stabilních podmínek pro vystavená díla se tam sice nejspíš moc neohřejete, a pokud se vydáte na výstavu grafiky, tak se nevyhnete ani přítmí, avšak vystavené umění a úžas nad tím, jak vynalézavý a citlivý člověk dokáže být, jistě přinese do vašeho života světlo a zahřeje vás u srdce.

Zahraniční výstavy:

Michaelina Wautier – Malerin | Kunsthistorisches Museum Wien

30. 9. 2025 – 22. 2. 2026

Tvorba teprve nedávno objevené malířky vlámského baroka Michaeliny Wautier je v KHM představena širokému publiku skrze výstavu téměř všech jejích doposud známých děl. Malby, jako například monumentální Bakchův triumf (1650), byly tradičně připisovány Michaelininu bratru Charlesovi, protože se nepředpokládalo, že by žena mohla malovat tak rozměrné mytologické obrazy. Smyslností barevné palety i zachycením emočních výrazů však lze tuto ženu, pracující se svým bratrem v Bruselu, srovnávat s velikány, jako byl Anthonis van Dyck nebo Peter Paul Rubens. Právě jejich malby jsou v KHM hojně zastoupeny, a tak toto odvážné porovnání můžete zhodnotit sami na vlastní oči. Continue reading →

Metropolitní muzeum umění v New Yorku znovuotevřelo expozice věnované evropskému malířství z let 1300–1800, jejichž součástí jsou mimo jiné i ta nejhodnotnější díla slavného manýristického malíře El Greca mimo území Španělska. Tento článek vám představí, v čem tkví výjimečnost jedné z jeho posledních maleb – Laokoona.   

Jeden z posledních obrazů, které Doménikos Theotokópoulos, zvaný El Greco, vytvořil před svou smrtí v roce 1614, zobrazuje Laokoona rdoušeného hady – tragický příběh Apollónova kněze, jehož varování před lstivými Řeky nebral nikdo na sklonku trójské války vážně, byl od 16. století oblíbeným námětem. El Greco však za nahé postavy s charakteristicky prodlouženými končetinami namaloval Toledo, svůj adoptivní domov, čímž „trendy“ motiv přetvořil ve výjimečnou anachronickou výpověď svého časoprostoru. Jedná se skutečně jen o ztvárnění populárního námětu, nebo lze El Grecovo rozhodnutí ztvárnit v pozadí katolické centrum španělských Habsburků vysvětlit historickými událostmi? A jak se stal z byzantinského malíře ikon jeden z nejosobitějších malířů konce 16. století, jejž Max Dvořák po právu nazývá „vyvrcholením manýrismu“? Continue reading →