R’n’B | „Známé i neznámé“. Rakouské malířství 19. století ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Co všechno ještě nevíme o rakouském umění 19. století ve sbírkách Moravské galerie? Podzimní cyklus R’n’B zahájí přednáška kurátora Petra Tomáška, která nabídne pohled na brněnsko-vídeňské umělecké vazby i na nové objevy, které přinesl průzkum galerijních sbírek v posledních letech.

Jaroslav Kačer, bývalý dlouholetý kurátor a emeritní ředitel Moravské galerie, mluvil o rakouském malířství 19. století, jehož výzkumu se přibližně od roku 1971 intenzivně věnoval, jako o „známém i neznámém“. A to vzhledem ke geografické blízkosti Brna a Rakouska, respektive Vídně, jež však byly v té době nemilosrdně odděleny železnou oponou a dřívější úzké kulturní a umělecké vazby odsunuty do zapomnění. Jaké nové objevy přinesl aktuálně probíhající průzkum této části galerijního obrazového fondu, jehož výsledkem je zatím první díl sbírkového katalogu z roku 2025? A můžeme dnes obrazy Rakušanů 19. století prohlásit za spíše „známé“ než „neznámé“?

Continue reading

Why have there been so many great women artists for sale lately?

V poslední době se s akvizicemi či vystavováním děl žen–umělkyň roztrhl pytel. Tato neustále se zvětšující pozornost věnovaná genderové otázce a (ne)vyváženosti žen a mužů ve světě uměleckých institucí má svá odůvodnění, ale i úskalí. Přečtěte si krátké shrnutí nejvýznamnejších letošních akvizic, a zamyslete se společně s autorkou, jak přistoupit k tomuto čím dál aktuálnějšímu tématu v současných dějinách umění.

Continue reading

Příběh měsíce | Šelak a jeho cesta na raně novověký evropský trh

Lesklé kabinety s čínskými motivy, zlatě tónované stříbrné fólie, rudě lakované stěny zámeckých pokojů. Za částí lesku evropského 17. a 18. století stojí nenápadná surovina: šelak, pryskyřice, kterou na větvích indických stromů vylučuje drobný hmyz. Cesta šelaku z Asie do evropských dílen ale není jen dějinami jednoho materiálu: vypráví také o koloniálním obchodu a o tom, jak cena suroviny dokáže proměnit vkus celého kontinentu.

Když v 17. století zaplavila Evropu móda „čínského zboží“, k nejžádanějšímu artiklu patřily orientální lakové práce. Poptávka mnohonásobně převyšovala dovoz, a proto se mnozí evropští výrobci začali uchylovat k jejich napodobování. Pravý východoasijský lak se však do Evropy dovážet nedal, a tím se otevřel prostor pro šelak – materiál, který se na po dvě staletí stal základem evropských lihových laků. Continue reading

Tip | Letní festivaly staré hudby

Léto je v plném proudu a k němu neodmyslitelně patří nejen výlety a dovolené, ale i festivaly. V následujícím článku bych Vám ráda představila několik tipů na letní festivaly, díky nimž můžete navštívit dobře známá místa a poznat je z poněkud jiné perspektivy.

Nedávná přednáška olomoucké muzikoložky Jany Spáčilové byla věnována sbírce hudebnin ze Svatého Kopečku u Olomouce. Této sbírce s názvem Pro Chrono Sacro věnovala jednu ze svých studií, o níž se můžete více dočíst v článku publikovaném na portálu Acta Musicologica.

Continue reading

Příběh měsíce | Estetizovaná smrt v pompejských sádrových odlitcích

Sádra má v dějinách umění své pevné místo: kopie antických soch, architektonické modely, dílenské pomůcky v uměleckých ateliérech, výuková pomůcka pro generace studentů umění a mnoho jiných možností využití. Tento příběh měsíce ale není o žádné z těchto podob. Je o sádře použité na to nejméně sochařské, co si lze představit — na mrtvá těla. A přesto, jak uvidíte, i v téhle nečekané roli si sádra nese svůj estetický význam s sebou.

V roce 1863 zažil návštěvník Pompejí šok, na který ho žádný cestovatelský deník nepřipravil. Do té doby si fantazie o posledních chvílích obyvatel města musel domýšlet sám, na základě popisů a vlastní představivosti. Toho roku se ale poprvé ocitl tváří v tvář skutečnému Pompejanovi — nebo přesněji tomu, co po něm zbylo.

Continue reading

Příběh měsíce | Černé umění: tajemství tiskařských inkoustů a „frankfurtská čerň“

Při prvním zběžném pohledu na grafiky starých mistrů se většina z návštěvníků muzeí a galerií snaží rozpoznat zobrazený námět či ikonografické významy detailně provedených tisků. Za těmito otázkami pak často následují úvahy nad rozmanitými technikami, kterými mohla být práce na papíru zhotovena. Nikdy nekončící úsilí badatelů směřuje rovněž k hledání předloh reprodukčních grafik v podobě návrhových kreseb či maleb. Důmyslnost inventora a technicky precizní schopnosti rytce by však přišly vniveč bez využití kvalitního tiskařského inkoustu, kterému je věnován tento příběh měsíce.

Continue reading