Příběh měsíce | Estetizovaná smrt v pompejských sádrových odlitcích
Sádra má v dějinách umění své pevné místo: kopie antických soch, architektonické modely, dílenské pomůcky v uměleckých ateliérech, výuková pomůcka pro generace studentů umění a mnoho jiných možností využití. Tento příběh měsíce ale není o žádné z těchto podob. Je o sádře použité na to nejméně sochařské, co si lze představit — na mrtvá těla. A přesto, jak uvidíte, i v téhle nečekané roli si sádra nese svůj estetický význam s sebou.
V roce 1863 zažil návštěvník Pompejí šok, na který ho žádný cestovatelský deník nepřipravil. Do té doby si fantazie o posledních chvílích obyvatel města musel domýšlet sám, na základě popisů a vlastní představivosti. Toho roku se ale poprvé ocitl tváří v tvář skutečnému Pompejanovi — nebo přesněji tomu, co po něm zbylo.
Tipy na letní výlety #5
Příběh měsíce | Černé umění: tajemství tiskařských inkoustů a „frankfurtská čerň“
Při prvním zběžném pohledu na grafiky starých mistrů se většina z návštěvníků muzeí a galerií snaží rozpoznat zobrazený námět či ikonografické významy detailně provedených tisků. Za těmito otázkami pak často následují úvahy nad rozmanitými technikami, kterými mohla být práce na papíru zhotovena. Nikdy nekončící úsilí badatelů směřuje rovněž k hledání předloh reprodukčních grafik v podobě návrhových kreseb či maleb. Důmyslnost inventora a technicky precizní schopnosti rytce by však přišly vniveč bez využití kvalitního tiskařského inkoustu, kterému je věnován tento příběh měsíce.
Archivy jsou milým pomocníkem, ne strašákem!
Velmi často jsem tázán, s jakými archivy pracuji nebo jak vím, kde danou informaci hledat. Musím předeslat, že nejsem archivář, a tudíž tento článek nebude o legislativě, ani o ničem ryze teoretickém. Naopak následující informace budou praktické a ukážou vám, že archivy jsou otevřené instituce plné neprobádaného, co čeká jen na vás.
Archivy jsou všude kolem nás – narážíme na ně v muzeích, spolcích, firmách, městských úřadech nebo na univerzitách či u soukromých osob. Zaměříme-li se na státní archivy, zjistíme, že jsou systematicky organizované a mají jasně nastavený způsob fungování. Vzhledem k tomu, že jsou otevřeny široké veřejnosti, je v nich vyhledávání poměrně snadné.
R’n’B | „Nejmalovanější a nejrejsovanější město 16. věku“. Renesanční fasády Prachatic
Srdečně zveme na přednášku Vladimíry Říhové, která proběhne v náhradním termínu 6. 5. 2026. Tématem budou renesanční Prachatice, především tamější jedinečný soubor fasád městských domů a jejich význam v kultuře raněnovověkého města.
Rozkvět Prachatic byl úzce spjat s obchodem se solí. Město si dodnes uchovalo torzo své reprezentativní podoby z druhé poloviny 16. století, kdy se veřejný prostor stal nositelem promyšlené vizuální komunikace. Dochovaný soubor téměř dvaceti fasád s náročnými figurálními malbami a sgrafitovými cykly představuje v českém kontextu unikátní doklad raně novověké obrazové kultury města. Tyto fasády nebyly pouhou dekorací – k dobovému divákovi promlouvaly komplexním jazykem obrazů i doprovodných textů. Již v průběhu 16. a 17. století docházelo k postupnému překrývání některých vizuálních programů novými omítkami. Malby a sgrafita tak byly znovuobjevovány až během adaptačních a restaurátorských zásahů na konci 19. a v průběhu 20. století. Jiné realizace, jako například výzdoba radnice, si naopak uchovaly svou „čitelnost“ kontinuálně.
R’n’B Speciál | Imaginative Origins and Social Afterlives of Loštice Goblets
Srdečně zveme na speciální přednášku R’n’B. Agnieszka Dziki, která je v rámci stipendia Jarmily Vackové na studijním pobytu na semináři dějin umění, v ní představí pozoruhodný fenomén loštické keramiky pozdního středověku a její kulturní významy v renesanční Evropě.
!ZMĚNA! R’n’B | Vše, co jste kdy chtěli vědět o Akademii výtvarných umění ve Vídni
Omlouváme se všem našim posluchačům, z organizačních důvodů jsme nuceni přesunout přednášku Vladislavy Říhové o renesančních prachaticích na jiný termín. O přednášku však nepřijdete – dubnový a květnový termín se vzájemně prohodí. Nyní se tak můžete těšit na Tomáše Valeše a téma proměn uměleckého vzdělávání ve Středoevropském prostoru v době osvícenství. Děkujeme za pochopení.
Vídeňská akademie nebyla jen místem „tradičníního“ uměleckého vzdělávání, ale především místem kontaktů, ambicí a snah o změnu. Právě na tyto dosud málo známé aspekty objevující se už během 18. století se zaměří i připravovaná přednáška Mgr. Tomáše Valeše PhD. Ten se této instituci ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje a neopomíjí ani aspekty „okrajových“ aktérů, jako byli například modelové či studenti pocházející z neobvyklého geografického i sociálního prostředí, které umožňují nahlédnout dějiny akademie v širších sociálních a kulturních souvislostech.
Kam na výstavu v ČR i zahraničí | jaro 2026
S NASTÁVAJÍCÍM JAREM PŘICHÁZÍ NEJEN VYTOUŽENÉ PAPRSKY SLUNCE, ALE I spoustu nových výstav. v následujícím článku vám nabídneme program na slunné dny i aprílové přeháňky. vybírat můžete ze známých jmen uměleckého kánonu, bizarností z jezuitských misií, z bohaté ptačí říše, a na své si přijdou i fanoušci skutečného undergroundu!
R’n’B | „Nejmalovanější a nejrejsovanější město 16. věku“. Renesanční fasády Prachatic
Srdečně zveme na dubnovou přednášku R’n’B! Tentokrát nás čeká téma na pomezí dějin umění a restaurátorství, které nás zavede do renesančních Prachatic!
Rozkvět Prachatic byl úzce spjat s obchodem se solí. Město si dodnes uchovalo torzo své reprezentativní podoby z druhé poloviny 16. století, kdy se veřejný prostor stal nositelem promyšlené vizuální komunikace. Dochovaný soubor téměř dvaceti fasád s náročnými figurálními malbami a sgrafitovými cykly představuje v českém kontextu unikátní doklad raně novověké obrazové kultury města. Tyto fasády nebyly pouhou dekorací – k dobovému divákovi promlouvaly komplexním jazykem obrazů i doprovodných textů. Již v průběhu 16. a 17. století docházelo k postupnému překrývání některých vizuálních programů novými omítkami. Malby a sgrafita tak byly znovuobjevovány až během adaptačních a restaurátorských zásahů na konci 19. a v průběhu 20. století. Jiné realizace, jako například výzdoba radnice, si naopak uchovaly svou „čitelnost“ kontinuálně.