Příběh měsíce | Šelak a jeho cesta na raně novověký evropský trh

Lesklé kabinety s čínskými motivy, zlatě tónované stříbrné fólie, rudě lakované stěny zámeckých pokojů. Za částí lesku evropského 17. a 18. století stojí nenápadná surovina: šelak, pryskyřice, kterou na větvích indických stromů vylučuje drobný hmyz. Cesta šelaku z Asie do evropských dílen ale není jen dějinami jednoho materiálu: vypráví také o koloniálním obchodu a o tom, jak cena suroviny dokáže proměnit vkus celého kontinentu.

Když v 17. století zaplavila Evropu móda „čínského zboží“, k nejžádanějšímu artiklu patřily orientální lakové práce. Poptávka mnohonásobně převyšovala dovoz, a proto se mnozí evropští výrobci začali uchylovat k jejich napodobování. Pravý východoasijský lak se však do Evropy dovážet nedal, a tím se otevřel prostor pro šelak – materiál, který se na po dvě staletí stal základem evropských lihových laků. Continue reading →

Tip | Letní festivaly staré hudby

Léto je v plném proudu a k němu neodmyslitelně patří nejen výlety a dovolené, ale i festivaly. V následujícím článku bych Vám ráda představila několik tipů na letní festivaly, díky nimž můžete navštívit dobře známá místa a poznat je z poněkud jiné perspektivy.

Nedávná přednáška olomoucké muzikoložky Jany Spáčilové byla věnována sbírce hudebnin ze Svatého Kopečku u Olomouce. Této sbírce s názvem Pro Chrono Sacro věnovala jednu ze svých studií, o níž se můžete více dočíst v článku publikovaném na portálu Acta Musicologica.

Continue reading →

Příběh měsíce | Estetizovaná smrt v pompejských sádrových odlitcích

Sádra má v dějinách umění své pevné místo: kopie antických soch, architektonické modely, dílenské pomůcky v uměleckých ateliérech, výuková pomůcka pro generace studentů umění a mnoho jiných možností využití. Tento příběh měsíce ale není o žádné z těchto podob. Je o sádře použité na to nejméně sochařské, co si lze představit — na mrtvá těla. A přesto, jak uvidíte, i v téhle nečekané roli si sádra nese svůj estetický význam s sebou.

V roce 1863 zažil návštěvník Pompejí šok, na který ho žádný cestovatelský deník nepřipravil. Do té doby si fantazie o posledních chvílích obyvatel města musel domýšlet sám, na základě popisů a vlastní představivosti. Toho roku se ale poprvé ocitl tváří v tvář skutečnému Pompejanovi — nebo přesněji tomu, co po něm zbylo.

Continue reading →

Příběh měsíce | Černé umění: tajemství tiskařských inkoustů a „frankfurtská čerň“

Při prvním zběžném pohledu na grafiky starých mistrů se většina z návštěvníků muzeí a galerií snaží rozpoznat zobrazený námět či ikonografické významy detailně provedených tisků. Za těmito otázkami pak často následují úvahy nad rozmanitými technikami, kterými mohla být práce na papíru zhotovena. Nikdy nekončící úsilí badatelů směřuje rovněž k hledání předloh reprodukčních grafik v podobě návrhových kreseb či maleb. Důmyslnost inventora a technicky precizní schopnosti rytce by však přišly vniveč bez využití kvalitního tiskařského inkoustu, kterému je věnován tento příběh měsíce.

Continue reading →

Archivy jsou milým pomocníkem, ne strašákem!

Velmi často jsem tázán, s jakými archivy pracuji nebo jak vím, kde danou informaci hledat. Musím předeslat, že nejsem archivář, a tudíž tento článek nebude o legislativě, ani o ničem ryze teoretickém. Naopak následující informace budou praktické a ukážou vám, že archivy jsou otevřené instituce plné neprobádaného, co čeká jen na vás.

Archivy jsou všude kolem nás – narážíme na ně v muzeích, spolcích, firmách, městských úřadech nebo na univerzitách či u soukromých osob. Zaměříme-li se na státní archivy, zjistíme, že jsou systematicky organizované a mají jasně nastavený způsob fungování. Vzhledem k tomu, že jsou otevřeny široké veřejnosti, je v nich vyhledávání poměrně snadné.

Continue reading →

R’n’B | „Nejmalovanější a nejrejsovanější město 16. věku“. Renesanční fasády Prachatic

Srdečně zveme na přednášku Vladimíry Říhové, která proběhne v náhradním termínu 6. 5. 2026. Tématem budou renesanční Prachatice, především tamější jedinečný soubor fasád městských domů a jejich význam v kultuře raněnovověkého města.
Rozkvět Prachatic byl úzce spjat s obchodem se solí. Město si dodnes uchovalo torzo své reprezentativní podoby z druhé poloviny 16. století, kdy se veřejný prostor stal nositelem promyšlené vizuální komunikace. Dochovaný soubor téměř dvaceti fasád s náročnými figurálními malbami a sgrafitovými cykly představuje v českém kontextu unikátní doklad raně novověké obrazové kultury města. Tyto fasády nebyly pouhou dekorací – k dobovému divákovi promlouvaly komplexním jazykem obrazů i doprovodných textů. Již v průběhu 16. a 17. století docházelo k postupnému překrývání některých vizuálních programů novými omítkami. Malby a sgrafita tak byly znovuobjevovány až během adaptačních a restaurátorských zásahů na konci 19. a v průběhu 20. století. Jiné realizace, jako například výzdoba radnice, si naopak uchovaly svou „čitelnost“ kontinuálně.

Continue reading →