Konference | Pavel Preiss 100.

Srdečně zveme také na konferenci o baroknímu umění k nedožitým stým narozeninám prof. Pavla Preisse. Pořádá ji Národní Galerie v Praze a uskuteční se ve dnech 16.–17. září 2026 v prostorách Veletržního paláce. 
Osobnosti a odbornému odkazu prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc. se budou věnovat historičky a historici umění z českých i zahraničních institucí. Program nabídne příspěvky zaměřené na barokní malířství, sochařství, architekturu i grafiku. Se svými příspěvky na ní vystoupí mimo jiné Radka Nokkala Miltová, Michaela Šeferisová Loudová, Lubomír Slavíček a Tomáš Valeš z našeho Centra pro studium raného novověku.

Continue reading →

R’n’B | „Známé i neznámé“. Rakouské malířství 19. století ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Co všechno ještě nevíme o rakouském umění 19. století ve sbírkách Moravské galerie? Podzimní cyklus R’n’B zahájí přednáška kurátora Petra Tomáška, která nabídne pohled na brněnsko-vídeňské umělecké vazby i na nové objevy, které přinesl průzkum galerijních sbírek v posledních letech.

Jaroslav Kačer, bývalý dlouholetý kurátor a emeritní ředitel Moravské galerie, mluvil o rakouském malířství 19. století, jehož výzkumu se přibližně od roku 1971 intenzivně věnoval, jako o „známém i neznámém“. A to vzhledem ke geografické blízkosti Brna a Rakouska, respektive Vídně, jež však byly v té době nemilosrdně odděleny železnou oponou a dřívější úzké kulturní a umělecké vazby odsunuty do zapomnění. Jaké nové objevy přinesl aktuálně probíhající průzkum této části galerijního obrazového fondu, jehož výsledkem je zatím první díl sbírkového katalogu z roku 2025? A můžeme dnes obrazy Rakušanů 19. století prohlásit za spíše „známé“ než „neznámé“?

Continue reading →

Why have there been so many great women artists for sale lately?

V poslední době se s akvizicemi či vystavováním děl žen–umělkyň roztrhl pytel. Tato neustále se zvětšující pozornost věnovaná genderové otázce a (ne)vyváženosti žen a mužů ve světě uměleckých institucí má svá odůvodnění, ale i úskalí. Přečtěte si krátké shrnutí nejvýznamnejších letošních akvizic, a zamyslete se společně s autorkou, jak přistoupit k tomuto čím dál aktuálnějšímu tématu v současných dějinách umění.

Continue reading →

Příběh měsíce | Šelak a jeho cesta na raně novověký evropský trh

Lesklé kabinety s čínskými motivy, zlatě tónované stříbrné fólie, rudě lakované stěny zámeckých pokojů. Za částí lesku evropského 17. a 18. století stojí nenápadná surovina: šelak, pryskyřice, kterou na větvích indických stromů vylučuje drobný hmyz. Cesta šelaku z Asie do evropských dílen ale není jen dějinami jednoho materiálu: vypráví také o koloniálním obchodu a o tom, jak cena suroviny dokáže proměnit vkus celého kontinentu.

Když v 17. století zaplavila Evropu móda „čínského zboží“, k nejžádanějšímu artiklu patřily orientální lakové práce. Poptávka mnohonásobně převyšovala dovoz, a proto se mnozí evropští výrobci začali uchylovat k jejich napodobování. Pravý východoasijský lak se však do Evropy dovážet nedal, a tím se otevřel prostor pro šelak – materiál, který se na po dvě staletí stal základem evropských lihových laků. Continue reading →

Tip | Letní festivaly staré hudby

Léto je v plném proudu a k němu neodmyslitelně patří nejen výlety a dovolené, ale i festivaly. V následujícím článku bych Vám ráda představila několik tipů na letní festivaly, díky nimž můžete navštívit dobře známá místa a poznat je z poněkud jiné perspektivy.

Nedávná přednáška olomoucké muzikoložky Jany Spáčilové byla věnována sbírce hudebnin ze Svatého Kopečku u Olomouce. Této sbírce s názvem Pro Chrono Sacro věnovala jednu ze svých studií, o níž se můžete více dočíst v článku publikovaném na portálu Acta Musicologica.

Continue reading →

Příběh měsíce | Estetizovaná smrt v pompejských sádrových odlitcích

Sádra má v dějinách umění své pevné místo: kopie antických soch, architektonické modely, dílenské pomůcky v uměleckých ateliérech, výuková pomůcka pro generace studentů umění a mnoho jiných možností využití. Tento příběh měsíce ale není o žádné z těchto podob. Je o sádře použité na to nejméně sochařské, co si lze představit — na mrtvá těla. A přesto, jak uvidíte, i v téhle nečekané roli si sádra nese svůj estetický význam s sebou.

V roce 1863 zažil návštěvník Pompejí šok, na který ho žádný cestovatelský deník nepřipravil. Do té doby si fantazie o posledních chvílích obyvatel města musel domýšlet sám, na základě popisů a vlastní představivosti. Toho roku se ale poprvé ocitl tváří v tvář skutečnému Pompejanovi — nebo přesněji tomu, co po něm zbylo.

Continue reading →