Author: Eliška Petřeková
Archeologie vkusu | Znovuzrození bájné Arkádie v Polsku na konci 18. století
V dalším pokračování našeho nepravidelného cyklu o archeologické inspiraci v umění 18. století zůstaneme ještě jednou na území historického Polského království. Navštívíme tentokrát jedinečný osvícenský park, který podobně jako „pompejský kabinet“ z předchozího dílu vdečí za svůj vznik ženě.
Jeden z nejkrásnějších parků anglického typu v Polsku nechala vybudovat vévodkyně Helena Radziwiłłská (1753–1821), bohatá polská mecenáška a významná členka varšavské lóže svobodných zednářů. Continue reading
Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči
K nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.
Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.
Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800
Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace.
Tip | Vyrob si vlastní rokokovou paruku
Dnes pro vás máme tip na další prokrastinační web s raně novověkou tematikou, tentokrát na téma napudrovaných plachetnic
Všichni si pamatujeme na možnost vytvořit si vlastní kreaturku podle Matthäuse Meriana. Dnes tu ale máme něco pro milovníky rokokového přepychu a bizarních účesů! Continue reading
Tipy na vánoční dárky
Stejně jako každým rokem touto dobou vám přinášíme přehlídku toho nejlepšího a nejzajímavějšího, čím se členové a spolupracovníci našeho centra chystají letos obdarovat své nejbližší.
Dílo měsíce | Trefa do černého!
Ve stálé expozici mikulovského zámku, příznačně nazvané Galerie Dietrichsteinů, se nachází střelecký terč, jenž nechal vytvořit kníže Walter Dietrichstein při příležitosti návratu knížecích synů Karla Maxmiliána a Jana Leopolda z kavalírské cesty Evropou do Mikulova.
Ve sbírkách Regionálního muzea v Mikulově se nachází celá řada střeleckých terčů, avšak pouze tento byl již od roku svého vzniku zařazen do zámeckých uměleckých sbírek a dochoval se do dnešní doby. Ostatní terče patřily mikulovskému Měšťanskému ostrostřeleckému spolku, nejstaršímu spolku ve městě, založenému roku 1712. Tyto terče byly umístěny v hostinském sále střelnice a muzeum je získalo do svých sbírek roku 1987, kdy byla tato střelnice zbourána.
Continue reading
Naše vánoční tipy
Čas předvánočního šílení zasáhl i nás. V dnešním příspěvku si můžete učinit představu, jak se členové a spolupracovníci centra popasovali s dárky a prohlédnout si výběr toho nejzajímavějšího a nejbizarnějšího, co jsme letos vybrali pro své nejbližší.
Ponecháme jen tentokrát na Vaší fantazii odpověď na otázku, kdo z nás vybral který dárek. 😉
Objev | Ztracená busta Joachima Murata
Nedávný objev mramorové busty nejznámějšího Napoleonova generála a neapolského krále Joachima Murata od Antonia Canovy vyvolal velký rozruch nejen kvůli slavné a výstřední osobnosti napoleonských dějin, ale především proto, že socha byla po celá dvě staletí považována za ztracenou.
Mezi Napoleonovými maršály a ministry se najde velká řádka kontroverzních postav, avšak Joachim Murat, přezdívaný též Le beau sabreur, „Krásný sekáč“, převyšuje ostatní svým vystupováním i jednáním. Muž, který za své kariéry získal množství vojenských ocenění a titulů, dostal se do přízně nejmocnějšího muže tehdejší Evropy a dokonce i svou smrt dokázal změnit „ve vavřín pro ozdobu nezapomenutelného jména“. Continue reading