Archiv autora: Eliška Petřeková

Archeologie vkusu | Kancléř Metternich a korkový model chrámu v Paestu

V nedávném článku o Chichiho korkovém modelu Pantheonu jste se dozvěděli, jak se detailní a propracované korkové modely staly v druhé polovině 18. století oblíbeným sběratelským artiklem. V tomto článku se dozvíte, jak tyto modely získaly na začátku 19. století zcela nový význam jako forma trojrozměrné vědecké dokumentace pro nově vzniklou odbornou disciplínu – klasickou archeologii.

Ve sbírkách zámku Kynžvart se nachází unikátní korkový model antického chrámu, který představuje pozoruhodný příklad díla balancujícího na hranici mezi oblíbeným suvenýrem a právě tímto novým typem vědecké archeologické dokumentace.

Continue reading →

Archeologie vkusu | Canova a pompejské tanečnice

V Minulém díle našeho nepravidelného cyklu byla řeč mimo jiné o neapolském portrétu slavné modelky, tanečnice a herečky Emmy Hamiltonové. Její proslulá představení v podobě tanečních póz a živých obrazů byla inspirována nejen antickými sochami, ale také souborem tehdy objevených a ve své době velmi populárních děl nástěnného malířství ze starověkých Pompejí.

Když se 1. června 1748 objevily u západní pompejské brány první rozvaliny antického domu, nikdo netušil, že dělníci právě našli tzv. Ciceronovu vilu, která později vydá jedny z nejkrásnějších a nejvzácnějších nálezů na svazích Vesuvu.

Continue reading →

Archeologie vkusu | Do jícnu vulkánu

and
V předchozích dvou dílech našeho nepravidelného cyklu jsme navštívili dnešní Polsko a setkali se s několika urozenými mecenáši a mecenáškami, kteří propadli kouzlu ztracených a v 18. století znovu objevovaných antických měst pod Vesuvem.

Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading →

Archeologie vkusu | Znovuzrození bájné Arkádie v Polsku na konci 18. století

V dalším pokračování našeho nepravidelného cyklu o archeologické inspiraci v umění 18. století zůstaneme ještě jednou na území historického Polského království. Navštívíme tentokrát jedinečný osvícenský park, který podobně jako „pompejský kabinet“ z předchozího dílu vdečí za svůj vznik ženě.

Jeden z nejkrásnějších parků anglického typu v Polsku nechala vybudovat vévodkyně Helena Radziwiłłská (1753–1821), bohatá polská mecenáška a významná členka varšavské lóže svobodných zednářů. Continue reading →

Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči

K nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.

Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.

Continue reading →

Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800

and
Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace. 
S objevováním měst tragického osudu se pojí desítky a stovky fascinujících příběhů. Mnohé jsou všeobecně známé, jiné pozapomenuté, další ještě čekají na badatele v přítmí archivů. My jsme se pokusili pro následující nepravidelný tematický seriál vybrat a připomenout díla, osobnosti či události, které vzájemně spojuje určitá souvislost s regionem střední Evropy. Jejich prostřednictvím bychom chtěli rovněž obecněji připomenout význam zmíněných archeologických objevů pro formování moderního vkusu a imaginace na přelomu 18. a 19. století.

Continue reading →