Archiv autora: Eliška Petřeková
Archeologie vkusu | Canova a pompejské tanečnice
V Minulém díle našeho nepravidelného cyklu byla řeč mimo jiné o neapolském portrétu slavné modelky, tanečnice a herečky Emmy Hamiltonové. Její proslulá představení v podobě tanečních póz a živých obrazů byla inspirována nejen antickými sochami, ale také souborem tehdy objevených a ve své době velmi populárních děl nástěnného malířství ze starověkých Pompejí.
Když se 1. června 1748 objevily u západní pompejské brány první rozvaliny antického domu, nikdo netušil, že dělníci právě našli tzv. Ciceronovu vilu, která později vydá jedny z nejkrásnějších a nejvzácnějších nálezů na svazích Vesuvu.
Archeologie vkusu | Do jícnu vulkánu
V předchozích dvou dílech našeho nepravidelného cyklu jsme navštívili dnešní Polsko a setkali se s několika urozenými mecenáši a mecenáškami, kteří propadli kouzlu ztracených a v 18. století znovu objevovaných antických měst pod Vesuvem.
Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading
Vánoční speciál
Stejně jako každý rok touto dobou vám přinášíme přehlídku toho nejlepšího anebo nejbizarnějšího, čím se v naší redakci letos chystáme obdarovat své nejbližší.
Archeologie vkusu | Znovuzrození bájné Arkádie v Polsku na konci 18. století
V dalším pokračování našeho nepravidelného cyklu o archeologické inspiraci v umění 18. století zůstaneme ještě jednou na území historického Polského království. Navštívíme tentokrát jedinečný osvícenský park, který podobně jako „pompejský kabinet“ z předchozího dílu vdečí za svůj vznik ženě.
Jeden z nejkrásnějších parků anglického typu v Polsku nechala vybudovat vévodkyně Helena Radziwiłłská (1753–1821), bohatá polská mecenáška a významná členka varšavské lóže svobodných zednářů. Continue reading
Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči
K nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.
Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.
Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800
Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace.
S objevováním měst tragického osudu se pojí desítky a stovky fascinujících příběhů. Mnohé jsou všeobecně známé, jiné pozapomenuté, další ještě čekají na badatele v přítmí archivů. My jsme se pokusili pro následující nepravidelný tematický seriál vybrat a připomenout díla, osobnosti či události, které vzájemně spojuje určitá souvislost s regionem střední Evropy. Jejich prostřednictvím bychom chtěli rovněž obecněji připomenout význam zmíněných archeologických objevů pro formování moderního vkusu a imaginace na přelomu 18. a 19. století.
Tip | Vyrob si vlastní rokokovou paruku
Dnes pro vás máme tip na další prokrastinační web s raně novověkou tematikou, tentokrát na téma napudrovaných plachetnic
Všichni si pamatujeme na možnost vytvořit si vlastní kreaturku podle Matthäuse Meriana. Dnes tu ale máme něco pro milovníky rokokového přepychu a bizarních účesů! Continue reading
Tipy na vánoční dárky
Stejně jako každým rokem touto dobou vám přinášíme přehlídku toho nejlepšího a nejzajímavějšího, čím se členové a spolupracovníci našeho centra chystají letos obdarovat své nejbližší.
Dílo měsíce | Trefa do černého!
Ve stálé expozici mikulovského zámku, příznačně nazvané Galerie Dietrichsteinů, se nachází střelecký terč, jenž nechal vytvořit kníže Walter Dietrichstein při příležitosti návratu knížecích synů Karla Maxmiliána a Jana Leopolda z kavalírské cesty Evropou do Mikulova.
Ve sbírkách Regionálního muzea v Mikulově se nachází celá řada střeleckých terčů, avšak pouze tento byl již od roku svého vzniku zařazen do zámeckých uměleckých sbírek a dochoval se do dnešní doby. Ostatní terče patřily mikulovskému Měšťanskému ostrostřeleckému spolku, nejstaršímu spolku ve městě, založenému roku 1712. Tyto terče byly umístěny v hostinském sále střelnice a muzeum je získalo do svých sbírek roku 1987, kdy byla tato střelnice zbourána.
Continue reading