Blog | Top 10 profilů o umění na Instagramu

Přemýšlíte nad tím, jak se v dnešní době setkat s uměním? Přinášíme vám tipy na 10 instagramových profilů zabývajících se uměním. Edukativní, inspirativní nebo zábavné? V tomto seznamu si každý milovník umění najde to svoje.

Galerie jsou zavřené a vy doma smutně hledíte z okna a stýskáte si po umění. S povzdechem otevřete svůj výtisk Příběhu umění od Gombricha a už nejméně po stopadesáté zasněně pozorujete Michelangelovo Stvoření Adama. Jenže se nemůžete ubránit pocitu, že by to chtělo poznat něco nového. Continue reading

Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči

nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.

Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.

Continue reading

Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici

Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.

Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).

Continue reading

Blog | Ztracené obrazy holandských malířů znovunalezeny na zámku v Napajedlích

Umělecká výzdoba holandského sálu v pozdně barokním zámku Napajedla nás již na první pohled upoutá svým kvalitním, na detaily zaměřeným provedením. Můžeme zde obdivovat zdařilé znázornění odrazů ve vodní hladině, trefnou hru světla a stínů či velmi realistické zachycení materiálových vlastností nejrůznějších předmětů. Malby, které doposud nebyly předmětem širší uměleckohistorické analýzy, nám však svou formou, zejména zúžením jednoho z pláten, dávají také najevo, že primárně nebyly určeny pro prostor, ve kterém se dnes nacházejí. Odkud mohly být malby převzaty? A kdy se tak mohlo stát? Kdo je vlastně jejich autorem? To jsou jen některé z otázek, které si můžeme klást při konfrontaci s uměleckým dílem vytrženým z původního kontextu.

Continue reading

Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800

Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace. 
S objevováním měst tragického osudu se pojí desítky a stovky fascinujících příběhů. Mnohé jsou všeobecně známé, jiné pozapomenuté, další ještě čekají na badatele v přítmí archivů. My jsme se pokusili pro následující nepravidelný tematický seriál vybrat a připomenout díla, osobnosti či události, které vzájemně spojuje určitá souvislost s regionem střední Evropy. Jejich prostřednictvím bychom chtěli rovněž obecněji připomenout význam zmíněných archeologických objevů pro formování moderního vkusu a imaginace na přelomu 18. a 19. století.

Continue reading

Nová kniha | Od objevu k interpretaci: Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku

Minulý rok oslavil profesor Lubomír Slavíček významné životní jubileum. Jeho studenti Zuzana Macurová a Tomáš Valeš k této příležitosti sestavili poměrně netradiční sborník, rozdělený do tří sekcí odrážejících profesorovo hlavní vědecké zaměření, a to znalectví, interpretaci a sběratelství. Publikace dohromady čítá na třicet příspěvků od předních historiků umění, ať už českých či zahraničních, jejichž statě, pojednávající o raně novověkém umění, jsou dokladem aktuálních metodologických přístupů. (Obsah k nahlédnutí zde.)

Continue reading

Making and Knowing Project | Od textu k tvorbě a zase zpět

Rekonstrukce a experiment jako legitimní součást metodologie dějin umění.

Co nám mohou historické knihy receptů prozradit o umění, o vzniku uměleckých děl a o tom, jaké znalosti a materiály jsou potřeba k jejich vytvoření? Právě tyto a jiné otázky byly stěžejní pro pětiletý projekt Making and Knowing při Kolumbijské ve státě New York, jehož výsledky byly nedávno publikovány online. Continue reading