Bienále

[FOR ENGLISH PLEASE SEE BELOW]

His Artibus: Autor, jeho prostředí a umělecké dílo. K možnostem umělecké biografie v současnosti

6.-7. května 2020 | Brno, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1

Na počátku významné tradice ve vědeckém přístupu k dějinám umění stál výrok jednoho ze zakladatelů uměleckohistorické disciplíny Carla Friedricha von Rumohr o tom, že je třeba kriticky objasňovat umělecké dílo z něho samotného, a nikoli podle intence jeho tvůrce. V obdobném smyslu i v současnosti dosud rezonují úvahy Michaela Baxandalla nad modelovými situacemi „vzorů intencí“ ve vztahu uměleckého díla, objednávky i autora a jeho prostředí. Paralelně s touto tradicí vstupují do uměleckohistorických úvah o uměleckých dílech a jejich autorech jednak filozofické a historické příspěvky Michela Foucaulta a Rogera Chartiera, jednak metodické iniciativy ze sociologické strany Pierra Bourdieua a Niklase Luhmanna.

V této situaci si lze položit otázku, jak na takovou diskusi reaguje asi nejpopulárnější žánr uměleckohistorického vyprávění, totiž „život a dílo“ umělce. Je přitom zjevné, že monografie umělce je v praktickém uměleckohistorickém provozu s vysokou frekvencí publikačních a výstavních počinů považována za až příliš samozřejmý a zavedený žánr, jehož hranice a možnosti není třeba testovat a znovu promýšlet. Druhé bienále Centra pro studium raného novověku má proto ambici rozvinout diskusi, která u nás započala úvahami Jindřicha Vybírala a tématikou 6. sjezdu historiků umění v českých zemích na téma umělecké biografie. Soustředíme se přitom na roli biografie ve výzkumu raně novověkého umění u nás a ve střední Evropě v současnosti. Spíše než prezentace vlastního výzkumu nás proto zajímá především metodologická, kritická či historiografická reflexe nejrůznějších možných přístupů k tomuto tradičnímu uměleckohistorickému žánru. Zajímají nás také jak obecněji formulované, tak naopak i zcela prakticky zaměřené otázky reflektující měnící se (či naopak stagnující) podobu a funkci daného žánru při výzkumu umění 15. –18. století v pojetí středoevropských dějin umění v moderní době a v současnosti.

Z možných okruhů témat se nabízejí například tyto:

  • Pokud kriticky zkoumáme historiografii žánru „život a dílo“, jde o uplatnění stále shodného základního modelu, nebo již v jeho dějinách nalezneme zjevné výraznější proměny a důraz na odlišné akcenty biografického výkladu?
  • Může být model „život a dílo“ stále uplatňován a rozvíjen ještě dnes, nebo je to stereotypní a přežitý způsob prezentace zaměřený jen na tradiční čtenáře a návštěvníky muzeí?
  • Může stále hrát biografický model klíčovou roli ve snaze představit nově a odlišně osobnost umělce a jeho dílo v souvislosti s moderními diskusemi o tom, jaká je role různých aktérů při vzniku uměleckého díla, jaký rámec pro vznik díla tvoří diskurzivita, resp. její vizuální protějšek „period eye“?
  • Reflektuje daný žánr, navzdory kritickému „přehlížení“ ze strany novějších teoretických a metodologických přístupů, nějakým způsobem přece jen posun „teoretických priorit“ v rámci disciplíny dějin umění v 21. století?
  • Jakou funkci by měl hrát biografický žánr v současném metodologickém pluralismu uměleckohistorické disciplíny?

Krátké anotace příspěvků zasílejte do 1. března 2020 na adresu hisartibus@cemsbrno.org.

His Artibus: An author, Her/His Environment and Artwork. Possibilities of Artists’ Biographies in the Present Day

May 6 – 7, 2020 | Brno, Masaryk University, Department of Art History, Arna Nováka 1

One of the founders of the art historical discipline, Carl Friedrich von Rumohr, stated that a piece of artwork needs to be critically explained outside of itself and not according to the intention of its author. His statement stands at the beginning of an important tradition of a scientific approach to art history. In a similar sense, the thoughts of Michael Baxandall have been resonating until the present day. He reflected upon model situations of “patterns of intention” in relation to artwork, commissioning and an author and her/his environment. The philosophical and historical contributions of Michel Foucault and Roger Chartier, as well as methodological initiative of Pierre Bourdieu and Niklas Luhmann from the sociological perspective, enter the art historical debate about artworks and their authors collaterally in this tradition.

In this situation, one can ask how perhaps the most popular genre of art historical writing, the “life and work” of an artist, reacts to this discussion. Nevertheless, the monography of an artist is considered too apparent and established as a genre whose borders do not need to be tested and rethought in the art history praxis that consists of a high frequency of publications and exhibitions.

The Second Biennale of the Centre for Early Modern Studies has the ambition to evolve the discussion that has been opened by Jindřich Vybíral and the topic of the Sixth Congress of Czech Art Historians oriented on art-historical biographies. We concentrate on the role of biographies in the early modern research in Czech lands and Central Europe today. We rather focus on papers reflecting various possible approaches to this traditional art historical genre from a methodological, critical or historiographical perspective than on presentations of individual research. We are interested in generally formulated questions and practically focused ones reflecting the changing (or on the contrary stagnating) form and function of the aforementioned genre within present-day studies into the Central European art of the 15th to 18thcenturies.

Related questions:

  • Does the critical research of the historiography of the genre “life and work” show that it concerns a constant basic model, or could we find more distinctive changes in the history or emphasis on different accents of biographical interpretation?
  • Can the model “life and work” still evolve and apply even today, or does it represent a stereotypical and old-fashioned way of presentation focused only on traditional readers and visitors to museums?
  • Can the biographical model still play a key role in presenting the personality of an artist and his work in a new and different way according to modern discussions about the role of various actors bound with the origin of artwork? What framework of art origin is formed by the discursivity in respect of its visual equivalent, “period eye”?
  • Does the genre reflect some move of “theoretical priorities” within the art history in the 21st century despite critical “neglecting” from the side of newer theoretical and methodological approaches?
  • What function should the biographical genre play in the contemporary methodological pluralism of the art historical discipline?

Please send abstracts in English, German or Czech on hisartibus@cemsbrno.org till March 1, 2020.