Tipy na letní čtení

Zájem o raný novověk lze rozvíjet i dovolenkovým způsobem – třeba četbou beletrie, kterou doporučují naši členové a spolupracovníci.

Andrew Miller – Čistý

„Skvělý román (nejen) pro všechny, kteří byli při četbě Arièsových Dějin smrti uchváceni makabrózním líčením rušení hřbitova Neviňátek v Paříži na sklonku „ancien régime“ v roce 1786. Kniha plná pachů i vůní, odpudivých i svůdných věcí, drsných medicínských procedur i jemných citů a nespočetných odstínů exhumovaných lidských kostí.“ (Pavel Suchánek)

Meelis Friedenthal – Včely

„Poutavost příběhu a věrohodnost vyprávění je podtržena skutečností, že autor je předním historikem, disponujícím svělou znalostí reálií 17. století. Tenká hranice mezi snem a realitou a temné aspekty knihy jsou dobrou volbou pro každého, kdo hledá jistou protiváhu slunečných letních dní. Kniha získala v roce 2013 prestižní Cenu Evropské unie za literaturu.“ (Radka Nokkala Miltová)

Jeanette Winterson – Jak naštěpit třešeň

„Příběh se odehrává částečně v Cromwellově Londýně, částečně ve 20. století, ale také v blíže neurčených imaginárních světech. Kniha je zvláštní, místy násilná a bizarní, ale zároveň podmanivá, plná poetických pasáží, různých alegorií a metafor. Ze začátku jsem si chvílemi říkala, jestli knihu vůbec chci číst, pokaždé jsem se k ní ale vrátila, a když jsem k ní nakonec přistoupila s otevřenou myslí, stala se pro mě podnětným a inspirujícím příběhem, ke kterému se ráda vracím.“ (Monika Konečná)

Ann Radcliffe – Záhady Udolfa

„Gotický román Ann Radcliff (1794), jenž se stal autorčinou nejčtenější knihou, nás přivádí do Francie a Itálie konce 16. století. V příběhu plném napínavých zvratů, tajemna a nadpřirozena se rovněž odráží soudobá rousseauovská estetika 18. století (není náhodou, že hlavní hrdinka nese jméno Emílie, které odkazuje na dílo Emil čili o vychování). Román, jenž již od svého vzniku podněcoval (možná až přílišnou) představivost mladých dam, je bezesporu i dnes zajímavým čtením, od kterého se lze jen stěží odtrhnout.“ (Kateřina Vajdáková)

Oliver Pötzsch – Katova dcera

„Ačkoliv samotný název knihy může vzbuzovat dojem červené knihovny, už po přečtení první kapitoly je jasné, že zdání klame. Jde totiž o velmi čtivou historickou detektivku, jejíž zápletka vás vtáhne do hledání příčiny vražd několika dětí v době inkvizice po třicetileté válce. Tento napínavý příběh vám přiblíží nejen tehdejší pověrčivou mentalitu lidí, ale samozřejmě i právo útrpné a soudnictví 17. století.“ (Veronika Řezníčková)

Stephanie Storey – Mramor a plátno

„Jako příjemné letní čtení doporučuji knihu Mramor a plátno od historičky umění Stephanie Storey, která je sice založená na dlouholetém výzkumu, ale stále je to do značné části fikce, která splňuje veškeré nároky čtenáře na beletrii. Pojednává o rivalitě Michelangela a Leonarda da Vinci během jejich působení ve Florencii. Kniha je velice poutavá a je možné ji přečíst tzv. jedním dechem.“ (Tereza Říhová)

Giacomo Girolamo Casanova – Paměti

„Casanova zachytáva „ducha doby“ jedinečným spôsobom, človek si môže sám utvoriť obraz toho, ako to vyzeralo v Európe v 18. storočia. Naviac ponúka veľa okvetných fráz, ktorými sa snaží napísať všetko podstatné nepriamo, keďže v danej dobe si niektoré věci nahlas nemohol dovoliť povedať. Minimálne mňa tieto okvetné výrazy ohromne zabávali a dávali knihe nový rozmer.“ (Katarína Orviská)

Jane Austen – Pýcha a přemlouvání

„Velice mě překvapila propracovaností postav a směle ji zařazuji na úroveň slavnějšího díla Pýchy a předsudku. Kniha přibližuje život Anny Elliotové a každodennost anglické společnosti na přelomu 18. a 19. století, zahrnující i pobyty na venkově a v oblíbeném lázeňském městě Bathu.“ (Michaela Vychodilová)

Victor Horváth – Turecké zrcadlo

„Victor Horváth napsal velice  zábavný dobrodružný román, kde očima patnáctiletého osmanského spratka Ísy líčí střet, dialog i prolínání křesťanské a islámské kultury v Evropě 16. století. Čeká vás každodennost uherského Pětikostelí, objevování kraje za kopcem, souboj o milovanou dívku nebo sonda do fungování domácnosti osmanského beje. Vše s nečekanou pointou a poučením, že Alláh je největší pletichář.“ (Zdeňka Míchalová)

Giuseppe Tomasi di Lampedusa – Gepard

Hlavním hrdinou příběhu, jehož kulisy tvoří Garibaldiho vylodění na Sicílii a zhroucení starého bourbornského režimu, je don Fabrizio, kníže a astronom, obr plný slabůstek, nesoucí v rodovém znaku tančícího geparda. Fabriziův životní osud a osud jeho rodiny je v románu sledován v rozmezí celých padesáti let až do roku 1910. Autorovi však nešlo o vytvoření kroniky ani eposu, spíše se pokusil napsat „vlastní“ Vojnu a mír a vyjádřit vztah k nenávratně mizejícímu světu. Svým melancholicky pitoreskním stylem dokázal Tomasi rozzářit v živých barvách to, co mělo být už dávno odsouzeno ke zkáze (www.cbdb.cz). Knihu doporučuje Tomáš Valeš.

Michael Frayn – Po hlavě

Když mladého anglického filosofa Martina Claye a jeho manželku, historičku umění Kate, pozvou na návštěvu jejich venkovští sousedé, aby je požádali o posudek několika starých obrazů, které zamýšlejí prodat, Martin pochopí, že stojí před příležitostí, jaká přichází jen jednou za život: jedním ze zaprášených děl je podle jeho názoru chybějící plátno z Bruegelova cyklu „Roční doby“, jehož objev by znamenal zásadní zlom v jeho kariéře i nepominutelný finanční zisk. Zmocnit se obrazu, aniž by jeho nevzdělaný a samolibý vlastník prohlédl Martinovy plány, však není jednoduché a vyžaduje nejen důmyslný plán, ale i značné finanční riziko, a jak Martin postupně zjišťuje, ve hře se ocitá víc, než původně očekával – včetně budoucnosti jeho rodinného života a citové investice, již se zdá vyžadovat záchrana drahocenného plátna a cesta ke slávě a bohatství… (kosmas.cz). Knihu doporučuje Michaela Šeferisová Loudová.

Olga Tokarczuk – Knihy Jakubovy

Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní jihozápadní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, a ta se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale ocitneme se i v jiných evropských městech. Čtenáři se tak nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že mezikulturní střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností (nakladatelstvi.hostbrno.cz). Knihu doporučuje Zuzana Macurová.

Daniel Kehlmann – Vyměřování světa

Koncem 18. století se dva mladí Němci vydávají prozkoumat svět. Každý po svém. Alexandr von Humboldt podniká dobrodružnou cestu po Jižní Americe a myslí při tom stále na svou vlast, zatímco matematik a astronom Carl Friedrich Gauss nevytáhne paty z domu, ale putuje nedozírnými prostory svého nitra v touze objasnit podstatu světa. V roce 1828 se tito dva, již zestárlí, slavní a poněkud podivínští muži setkávají v Berlíně. Kehlmannův román je největší událostí německé literatury posledních let, na šest set tisíc prodaných výtisků a více než půl roku první místo mezi německými bestsellery svědčí o mimořádné čtenářské přitažlivosti (kosmas.cz). Knihu doporučuje Ondřej Jakubec.