Aukční síně Sotheby’s a Christie’s zařadily do svých červencových aukcí několik slavných drobných bronzů z doby manýrismu a baroka
Na začátku července se bude v rámci „Týdne starých mistrů“ v Londýně dražit řada uměleckých děl z majetku slavných historických osobností, mezi nimiž nechybí například francouzská královna Marie Antoinetta, císař Napoleon či admirál Horatio Nelson. K nejpozoruhodnějším dílům patří socha Marta či „Drážďanského Marta“ od slavného florentského sochaře Giovanniho da Bologna (1529–1608) z doby před rokem 1587.
Bronz, který naposledy od roku 1988 vlastnil koncern Bayer AG, patří ke známým Giambolognovým dílům. Několikrát byl veřejně vystaven a publikován v uměleckohistorické literatuře (viz katalogové heslo). Poprvé je zmiňován již v prvním inventáři sbírek saských vévodů z roku 1587, díky kterému víme, že Mars byl osobním darem sochaře saskému kurfiřtu Kristiánovi I. (1560–1591) a že byl součástí souboru tří dalších Giambolognových bronzů, které v témže roce Kristiánovi daroval velkovévoda toskánský Francesco de‘ Medici (1541–1587). Uvedená datace činí z drážďanského Marta nejstarší doložený odlitek tohoto Giambolognova modelu. Zatímco o okolnostech sochařova osobního daru není nic konkrétnějšího známo, zisk tří soch od velkovévody toskánského (Nessus a Déianeira, Merkur a Spící nymfa se satyrem) souvisel s misí drážďanských agentů vyslaných do Itálie za účelem nákupu koní pro nové kurfiřtské konírny. Kromě koní, zbraní a čtyř Giambolognových soch přivezli do Drážďan též jezdeckou sošku Marka Aurelia od Antonia Averlina zv. Filarete (kolem 1400 – kolem 1469), kterou kurfiřtovi věnoval mantovský vévoda Guglielmo Gonzaga. Sotheby’s odhaduje, že výsledná částka zaplacená za Giambolognovo dílo se bude pohybovat mezi třemi a pěti miliony liber.
Hned následující den budou v londýnské aukční síni Christie’s draženy také dva drobné bronzy spjaté se dvorem francouzského krále Ludvíka XIV. (viz video). Sousoší Herkula bojujícího s bohem Achelóem v podobě býka odlil mezi léty 1640–50 florentský sochař Ferdinando Tacca (1619–1686) podle modelu svého otce Pietra (1577–1640). Původní model byl součástí souboru pěti drobných sousoší, které Pietro Tacca vytvořil pro velkovévodu Cosima III. kolem roku 1614 jako dar pro anglického krále Jakuba I. Záměr však nakonec nebyl realizován, ani jeden z pěti modelů nebyl za sochařova života odlit do bronzu a dokonce ještě v roce 1633 mu za ně medicejský dvůr dlužil peníze (viz katalogové heslo). Ferdinando Tacca vytvořil po otcově smrti přinejmenším dva odlitky původního modelu. Zatímco první je dnes součástí Wallace Collection v Londýně, druhý, nyní dražený Herkules, se dostal již v 17. století do francouzských královských sbírek jako jeden z devíti drobných bronzů, které v roce 1681 daroval král Ludvík XIV. svému stejnojmennému synovi zvanému Velký dauphin (1661–1711) k jeho dvacátým narozeninám. Součástí královských sbírek sousoší bylo až do Francouzské revoluce. V posledních třiceti letech bude draženo již potřetí.
Druhým dílem je bronzový odlitek modelu jezdecké sochy Ludvíka XIV. od královského sochaře Françoise Girardona (1628–1715), který byl součástí umělcovy vlastní sbírky a je vyobrazen společně s dalšími díly v obrazovém albu „La Galerie de Girardon“ z roku 1708. Sedm metrů vysoké jezdecké sousoší krále bylo objednáno v roce 1685 pro nové královské náměstí Ludvíka Velikého (dnes náměstí Vendôme) v Paříži. Originál byl zničen za Francouzské revoluce, zachovaly se nicméně čtyři zmenšené bronzové odlitky podle Girardonových modelů – na zámku Windsor, v petrohradské Ermitáži, v Louvre a právě dražený exemplář z umělcovy sbírky, který může být podle odhadů prodán za sedm až deset milionů liber (viz katalogové heslo).