Minulý rok se tato akce konala v týdnu od 4. do 11. června a mezi 152 nabízenými položkami se nacházely jak obrazy, tak kresby. Continue reading
Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading
(navazujeme zde na předchozí příspěvek Ohlédnutí za výstavou | Aristokratický portrét v baroku – I. část)
Výstavu barokního portrétu v Moravském zemském muzeu jsme dosud procházeli s myšlenkami na specifický burckhardtovský přístup k uměleckým dílům. Ten nás neopustí ani při přechodu k dalším oddílům výstavy. Myslím totiž, že podobný způsob diferenciace a interpretace portrétů může být mimo jiné hodně zábavný. Osobně jsem si sám pro sebe podobný přístup zkoušel alespoň hypotetickou rozvahou. To, že se nám však takový přístup ne tak zcela daří, je zjevně způsobeno tím, že máme jen nepříliš přesné informace o „fungování“ oněch portrétů v rámci zámeckých či palácových interiérů (srov. naopak některé recentní poznatky o renesančních portrétech v Itálii na základě znalosti původního umístění obrazů v konkrétních soukromých a společenských prostorách). Continue reading
Pouze do 14. března tohoto roku byla plánována výstava v Moravském zemském muzeu nazvaná „Tváří v tvář – aristokratický portrét v baroku“. Bohužel skončila v termínu, a to i přesto, že ji mohlo spatřit jen velmi málo návštěvníků. Byla to totiž jedna z těch dnešních nešťastných muzejních realizací, která byla za současné epidemiologické situace sice připravena se značným úsilím, ale byla takřka okamžitě po svém prosincovém zahájení uzavřena na celou dobu jejího trvání. Jistou vzpomínku na ni nalezneme pouze na muzejních webových stránkách, kde je alespoň vizuálně připomenuta fotografiemi výstavních sálů s obrazy na stěnách. Myslím si však, že za ní stálo nemalé tvůrčí nasazení a pozoruhodný tvůrčí koncept a že je proto třeba ji alespoň v krátkosti blíže připomenout.
Podcasty jsou pravidelné audio- nebo videopořady, které můžete poslouchat téměř kdykoli a kdekoli. Mezi jejich autory se řadí instituce, odborníci, ale i laická veřejnost, proto se jejich kvalita může často různit. Pokud ale narazíte na zajímavého hosta či téma, můžou vás nejen obohatit či inspirovat, ale právě vám také přiblížit obsah, který by vás mnohdy na první pohled nezaujal. Proto bychom se s vámi teď rádi podělili o pár tipů na zajímavé pořady.
V průběhu lockdownu přišla řada světových muzeí se skutečně kreativními nápady, jak plnit své poslání i v době, která znemožňuje muzejnímu a galerijnímu sektoru jejich klíčovou roli – zprostředkovávat kontakt s uměleckými díly tváří v tvář. Výstavní sály se například staly jevištěm, na němž byla okolní výtvarná díla interpretována prostřednictvím tance. Paradoxně se diváci mohli také blíže setkat s kurátory, kteří jinak zůstávají běžnému diváku spíše skryti. A to je i strategie, na kterou vsadili tvůrci sérií Stay at Home Museum a Flemish Masters Museum Tour, které seznamují diváka s těmi nejzajímavějšími vlámskými muzei prostřednictvím „osobních“ prohlídek s jejich kurátory. Continue reading
Kunsthistorisches Museum vlastní hned dvanáct Bruegelových obrazů, jeho kolekci tedy můžeme zařadit mezi vůbec největší a nejdůležitější sbírky děl tohoto vlámského umělce. Součástí vídeňské sbírky jsou například obrazy jako Babylonská věž (1563), Selská svatba (1568), Dětské hry (1560), nebo Lovci ve sněhu a Návrat stáda z cyklu Měsíce (1565).
Přednáška bude dostupná na našem Youtube kanálu, stačí jen kliknout. Continue reading
Soukromé divadlo Marie Antoinetty umístěné v Malém Trianonu v zahradách Versailles prošlo v posledních letech důkladnými opravami, jež vedl hlavní kurátor Versailles, Raphaël Masson. Důsledný historizující přístup Massona a jeho týmu, opírající se mimo jiné o nedávný objev alb architektonických kreseb interiéru divadla z konce 18. století, umožnil zdařilou rekonstrukci původní podoby divadla.
Plakát na celý cyklus najdete ke stažení zde.
