Rubrika: Blog

Časopis Opuscula historiae artium se hlásí k politice Open Access

Časopis Opuscula historiae artium (OHA), recenzovaný vědecký časopis vydávaný Seminářem dějin umění Masarykovy univerzity, zaměřený na dějiny umění, se nově hlásí k politice Open Access. Příspěvky budou nyní zveřejňovány za podmínek stanovených v licenčních podmínkách Creative Commons CC BY-NC-ND 4.0 International. Tato licence je platná pro všechny články od čísla 1/2025.

Časopis má více než 70letou tradici, pod současným názvem vychází od roku 1996, a to 2x ročně. Od roku 2013 je součástí světové citační a abstraktové databáze Scopus.

Pro číslo 2/2025 je termín odevzdání příspěvků stanoven na červen 2025. Více informací najdete na stránkách časopisu. Continue reading →

R’n’B | „Stejné božství musí být přičítáno hvězdám“ – Astrologické malby v raném novověku

Chtěli bychom Vás pozvat na již druhou přednášku z jarního přednáškového cyklu R’n’B. Chcete se dozvědět více o tom, jak souvisí renesanční a barokní ikonografie s horoskopy a novými poznatky na poli astronomie?

Pojmenování astrálních těles podle bohů řecko-římské mytologie souviselo od antiky s vírou v božskou sílu ovládající nebeské sféry. Zářící objekty na nebi představovaly bohy, hvězdy se staly hybateli lidských osudů a jejich síla a vzájemné konstelace určovaly lidské počínání od počátku života do jeho konce. Přednáška vedoucí Semináře dějin umění doc. Radky Nokkala Miltové představí známá i méně známá díla doby renesance a baroka, která pracovala nejen s horoskopy, ale také s novými astronomickými pozorováními.

Continue reading →

Démoni Francisca Goyi

Jméno Francisca Goyi je až notoricky známé. Na přelomu 18. a 19. století ve Španělsku maloval nejen portréty šlechty a královské rodiny, ale také díla satirická a ke konci svého života vytvářel i velmi expresivní temné malby. Nejvíce ho však proslavil cyklus leptů Los Caprichos (Rozmary) s ikonickým výjevem Spánek rozumu plodí monstra, jehož možnými výklady se zaobírá nespočet odborných studií. Jak ale nahlížet na celý cyklus? Pod fantaskními scénami se skrývá fascinující svět ironie, karikatury a symboliky. Goyovo dílo tak může být výzvou k zamyšlení nad dobou plnou hlouposti, revolucí a válek, ať už tehdy, či dnes.

Konec 18. století byl v Evropě obdobím revolucí a vrcholícího osvícenství, které s sebou přinášelo množství ambiciózních reforem. Ty však v konzervativním Španělsku často narážely spíše na odpor. A ačkoliv král Karel III. Španělský (1759–1788) dokázal spoustu z nich prosadit, vyvolaly vždy spíše nevoli, a to nejen ze strany církve či aristokracie, pobouřených například připravovanou pozemkovou reformou, ale také ze strany nižších společenských vrstev, znejistěných osvícenskou kritikou tradiční lidové víry a zbožnosti.

Continue reading →

Příběh měsíce | Okouzlení na laguně. Evropská aristokracie v Benátkách

Benátky zažívaly svůj největší politický a obchodní rozmach ve středověku, kdy byly skutečnou evropskou velmocí. Avšak i v období raného novověku měly svým návštěvníkům co nabídnout. Bohatý kulturní život a přepychové paláce bohatých patricijů představovaly lákavý cíl urozených cestovatelů z celé Evropy. Jak tu trávili čas, co bylo záhodno vědět a čím byli nejvíce okouzleni? Přenesme se do druhé poloviny 17. století a vydejme se do Benátek spolu s nimi!

Jakožto šlechtici bychom si pro svou návštěvu vybrali nejspíše zrovna březen, který spadal do dlouhého období karnevalu mezi 26. prosincem a Velkým pátkem. V této době byly totiž Benátky pro vznešené cizince nejpřitažlivější. Vedle lovu kachen, který byl vítanou zábavou i zdrojem kulinářských požitků, to byla především divadelní a operní sezóna a soukromé slavnosti, které lákaly k návštěvě. Společenské události doprovázely hazardní hry: kostky, karty nebo různé formy sázek. Účast na společenských událostech přinášela možnost seznámit se s vlivnými aristokraty nebo předními osobnostmi kulturního života. Právě získávání kontaktů a úspěšná prezentace vlastní osoby ve vysokých kruzích byly patrně nejcennějším výsledkem takové cesty. Období mezi lety 1650 a 1720 bylo navíc posledním v dějinách Benátek, kdy se pozornost zdejší vybrané mezinárodní společnosti soustřeďovala i na politické záležitosti. K nim patřilo vytváření a konsolidace aliancí ve válkách s Turky, ale také demonstrace osobních nebo dynastických nároků. Continue reading →

Victorian Society in America | Letní školy

and
Chtěli byste si prohloubit znalosti v oblasti umění, architektury a památkové péče 19. a počátku 20. století v zahraničí? V dnešním příspěvku bychom vám chtěli představit organizaci Victorian Society in America a především letní školy, kterých jsme se účastnili a na které se můžete přihlásit i vy.

Victorian Society je nezisková organizace působící ve Spojených státech, zaměřená na ochranu a propagaci uměleckého dědictví 19. století. Společnost se věnuje vzdělávání, organizuje sympozia a letní školy v USA i Velké Británii. Mimo svou činnost pořádání přednášek a exkurzí organizuje každoročně tři letní školy s bohatým programem pro široku veřejnost. Jedná se o letní školy v Newportu na Rhode Islandu, Londýně a Chicagu v Illinois, které v následujícím článku přiblížíme. Školné je opravdu vysoké, ale v rámci organizace působí mnoho příznivců a filantropů, díky čemuž mají studenti možnost získat částečné či plné stipendium dle svých finančních možností.

Continue reading →

R’n’B | Petr Brandl a Jaromír Neumann – paralelní světy umělce a historika umění

Srdečně zveme na první přednášku jarního semestru, zaměřeného na období baroka. Andrea Steckerová nám představí malíře Petra Brandla a zasvěceného znalce jeho díla Jaromíra Neumanna, respektive příběh o tom, co se stane, když se historik umění „zamiluje“ do objektu svého bádání. 

Kdo se loni vypravil do Prahy na výstavu Petr Brandl: Příběh Bohéma, určitě ví, že šlo o velmi úspěšný a oceňovaný kurátorský počin, který dílo českého barokního malíře zasadil do mnoha kontextů a srozumitelně jej představil široké veřejnosti. Kurátorka této výstavy Andrea Steckerová nám přiblíží, jak byla Brandlova tvorba interpretována předním znalcem jeho díla Jaromírem Neumannem a jak ji lze interpretovat dnes. Continue reading →

On the Facade of the Church of St. Thomas in Brno

Studying the facade of the Church of St. Thomas in Brno facilitates an in-depth analysis of Baroque architectural idioms in Central Europe. By carrying out a comparative study, it is possible to detect and examine the common features and those derived from earlier Baroque churches. In doing so, one can understand Baroque architecture’s exceptional diffusion and stratification and the role of religious orders in this dissemination.

The Church of St. Thomas (Kostel svatého Tomáše) in Brno traces its origins to 1350 when it was established as part of an Augustinian monastery by Jan Jindřich Lucemburský, brother of Emperor Charles IV. Intended as a dynastic burial site, the church became the final resting place only for Jindřich and his son. The church was then consecrated in 1356 by the Bishop of Olomouc, Jan Očko z Vlašimi. Continue reading →

Příběh měsíce | Cesta opata louckého kláštera do Francie

Cesty do ciziny podnikali nejen světští aristokraté, ale také představení klášterů. Ačkoliv je k tomu vedla zpravidla povinnost účastnit se generální kapituly řádu, nebylo výjimkou, že si takovou cestu ochotně prodlužovali, či ji dokonce pojali jako malou Grand Tour. Jedné pozoruhodné cestě louckého opata proto je věnován únorový Příběh měsíce. 

Barokní kláštery si není třeba představovat jako centra samoty a odříkání. Jejich členové sice vedli přísně regulovaný, ale vlastně nepříliš asketický řeholní život, ve kterém se střídaly náboženské povinnosti se dny odpočinku, slavnostmi i hostinami čistě světského charakteru. Opati premonstrátských klášterů v Louce u Znojma, Hradisku u Olomouce a v Zábrdovicích u Brna se účastnili zemských sněmů a měli značný politický vliv, což s sebou neslo i potřebu náležité reprezentace – například možnost v klášteře kdykoliv přivítat urozené hosty. Podniknutí vzdělávací cesty po Evropě k průpravě budoucích řeholníků samozřejmě nepatřilo, ačkoliv určitý rozhled a vzdělání na některé z významných středoevropských univerzit se minimálně u adeptů na kariéru v klášterních úřadech očekávaly. Skromnější obdobu Grand Tour mohly představovat cesty na generální kapituly. Continue reading →

R’n’B | Jaro 2025

Máte rádi baroko? Jarní přednáškový cyklus R’n’B v Knihovně Jiřího Mahena bude zasvěcen právě jemu! 

Čeká nás  vyprávění kurátorky úspěšné výstavy „Petr Brandl: Příběh Bohéma“ Andrey Steckerové o historikovi umění doby komunismu Jaromíru Neumannovi a jeho lásce k baroku. Těšit se můžete také na přednášku Radky Nokkala Miltové věnovanou astrologickým malbám a tomu, jak se hvězdy staly hybateli lidských osudů a jak jejich vzájemné konstelace určovaly lidské počínání. Přednáškový cyklus uzavře přednáška historika architektury Martina Krummholze o nikom menším než geniálním architektovi Johannu Bernhardu Fischerovi z Erlachu a jeho stavbách na Moravě. Continue reading →

El Grecův Laokoon: na pomezí Tróji, Říma a Toleda

Metropolitní muzeum umění v New Yorku znovuotevřelo expozice věnované evropskému malířství z let 1300–1800, jejichž součástí jsou mimo jiné i ta nejhodnotnější díla slavného manýristického malíře El Greca mimo území Španělska. Tento článek vám představí, v čem tkví výjimečnost jedné z jeho posledních maleb – Laokoona.   

Jeden z posledních obrazů, které Doménikos Theotokópoulos, zvaný El Greco, vytvořil před svou smrtí v roce 1614, zobrazuje Laokoona rdoušeného hady – tragický příběh Apollónova kněze, jehož varování před lstivými Řeky nebral nikdo na sklonku trójské války vážně, byl od 16. století oblíbeným námětem. El Greco však za nahé postavy s charakteristicky prodlouženými končetinami namaloval Toledo, svůj adoptivní domov, čímž „trendy“ motiv přetvořil ve výjimečnou anachronickou výpověď svého časoprostoru. Jedná se skutečně jen o ztvárnění populárního námětu, nebo lze El Grecovo rozhodnutí ztvárnit v pozadí katolické centrum španělských Habsburků vysvětlit historickými událostmi? A jak se stal z byzantinského malíře ikon jeden z nejosobitějších malířů konce 16. století, jejž Max Dvořák po právu nazývá „vyvrcholením manýrismu“? Continue reading →