Rubrika: Blog

Příběh měsíce | Korkový model Pantheonu od Antonia Chichiho

V roce 2019 byl pod dohledem Patricka Monsieura dokončen tříletý restaurátorský výzkum a následné restaurování polychromie na korkovém modelu římského Pantheonu v archeologické sbírce Gentské univerzity. Toto unikátní dílo vytvořil v roce 1778 římský architekt Antonio Chichi (1747–1816) v měřítku 1:65 ke stavbě z třicátých let 2. století, vybudované v Římě císařem Hadriánem.

Monumentální centrální typ tholos Chichi převedl do malého, extrémně detailního modelu, který lze v centrální ose rozevřít a nahlédnout do interiéru stavby. Dílo bylo vysoce ceněno již po svém vzniku. Význam modelu také stoupl i se současným bádáním a veškeré zdlouhavé a náročné procedury vynaložené univerzitou do restaurování zcela odpovídají důležitosti tohoto rozměrově nevelkého díla. Continue reading →

Dvě velké výstavy a ještě větší zjištění o malbách Johannese Vermeera

Dlouho se mělo za to, že Vermeer maloval svá díla sám, bez jakýchkoliv žáků či asistentů. Bylo tomu ale opravdu tak? Restaurátorské průzkumy toto přesvědčení zpochybňují.

Při nejnovějším zkoumání obrazů Johannese Vermeera (1632–1675) se podařilo objevit nové přelomové skutečnosti, které mění náš pohled jak na umělcovy malby, tak i na samotnou osobnost malíře. Objevy souvisí se dvěma výstavami. První s názvem Vermeer’s secrets probíhala od 8. října do 8. ledna v Národní galerii umění ve Washingtonu. Druhou je pak dosud největší výstava Vermeerových obrazů v Rijskmuseu v Amsterdamu, která začíná 10. února a potrvá do 4. června. V ní se představí na dvacet tři děl, zapůjčených z galerií z celého světa, včetně oblíbené malby Dívka s perlou. Continue reading →

Výstava | Moravská zemská obrazárna (1817–1961)

Již jen necelý měsíc můžete navštívit brněnský Místodržitelský palác, než se jeho brány uzavřou kvůli připravované rekonstrukci nádvoří a části interiérů. Zhlédnout tam můžete například výstavu Moravská zemská obrazárna, která Vám nabídne vhled do historie brněnské výstavní instituce.

Výstava Moravská zemská obrazárna (1817–1961) si klade za cíl představit na pozadí vybraných uměleckých děl historii stejnojmenné instituce, která předcházela dnešní Moravské galerii. Tehdejší Obrazárna plnila roli ústřední výtvarné sbírky země Moravské (později i Moravskoslezské) a byla samostatný oddělením Moravského zemského muzea. Vystavená umělecká díla mají sloužit nejen jako ilustrace jednotlivých období, ale též jako artefakty spojené s konkrétními lidskými příběhy. Continue reading →

Příběh měsíce | Česká korunovace Karla VI. (1723)

Čerstvě započatý rok 2023 s sebou přináší výročí jedné významné události vrcholného baroka. 5. září totiž uplyne tři sta let od korunovace Karla VI. českým králem.

Dne 19. června 1723 opustila impozantní kolona kočárů Vídeň, kam se císařský pár navrátil až za šest měsíců, 23. listopadu. Přípravy na náročnou korunovační cestu Karla VI. zaměstnaly na půl roku dopředu množství úřadů u dvora i v zemi. Průvod využil tradiční spojnici z Rakous do Čech, takzvanou Haberskou stezku. Obě cesty společně s pobytem v Praze byly doprovázeny řadou rozmanitých ceremonií, jež s sebou přinášely také četná setkání se zástupci české stavovské obce. Korunovace, uskutečněná po dlouhé proluce od roku 1656, byla specifická z toho důvodu, že Karel VI. byl vůbec prvním panovníkem, který dosáhl hodnosti římského císaře a až poté byl korunován na českého krále. Pro událost ve svém celku je tak charakteristické směšování imperiálního a českého akcentu, jejímž nejvýstižnějším dokladem je vizuální kultura související s korunovační tematikou. Důležitost symboliky tohoto komplexního procesu se pokusím nastínit na dvou konkrétních příkladech. Continue reading →

Výstava | Meraviglia senza tempo – Pittura su pietra a Roma tra Cinquecento e Seicento

Jednou z nejobdivovanějších římských galerií je bezpochyby Galleria Borghese, jejíž návštěvu je potřeba rezervovat několik dní či týdnů dopředu. Stálá expozice, v níž můžete obdivovat díla velikánů, jako byl Bernini a Caravaggio, nebo umění z dob antiky, je úchvatná sama o sobě, avšak nyní je obohacena o neméně zajímavou výstavu zaměřenou na malbu na kameni v období renesance a baroka.

Výstava Meraviglia senza tempo – Pittura su pietra a Roma tra Cinquecento e Seicento (25. 10. 2022 – 29. 1. 2023) navazuje na výzkum započatý v roce 2021, jenž se zaobíral tématem přírody a krajiny ve sbírkách galerie. Prezentováno je zde přes 60 kabinetních děl z italských a dalších zahraničních muzeí či soukromých sbírek, jež se dotýkají jak dobového soutěžení mezi malířstvím a sochařstvím, tak i aktuální debaty o uměleckém využití prvotních materiálů těžených v dolech. Výstava je rozdělena na osm tematických sekcí: malovaný kámen a jeho vynálezce; zbožnost věčná jako mramor; zvěčnění krásy; antika a alegorie; noc černá jako kámen; malba kamenem; kameny drahé a barevné; sbírka a barevné kameny. Malby na alabastru, břidlici, mramoru či lapis lazuli jsou zde navíc doplněny o srovnání se sochami s polychromovanými částmi, jež imitují antické barevné mramory. Continue reading →

Příběh měsíce | Svátek světel

Ačkoliv jsou Vánoce křesťanskými svátky, letos v tomto čase slaví i židé. „Vánoční“ Příběh měsíce je proto věnován právě Chanuce. 

Na závěr našeho kalendářního roku se odehrávají svátky dvou abrahámovských duchovních tradic. Jedny jsou křesťanské Vánoce, oslavující narození Ježíše Krista, a druhými je židovská Chanuka, připomínající vítězství Judy Makabejského. Chanuka je ve vztahu ke gregoriánskému kalendáři pohyblivým svátkem. Slaví se po osm dní, počínaje 25. dnem měsíce kislev, což je 9. měsíc podle židovského kalendáře. Letošní Chanuka probíhá souběžně s vrcholem vánočního období od 18. do 26. prosince. Vánoční svátky a svátek Chanuky se prolínají s dávnými pohanskými symboly světla, ohně a obrody, které jsou pro období slunovratu příznačné. Continue reading →

Orazio a Artemisia Gentileschi | Malířské déjà vu

Díla toskánského malíře Orazia Gentileschiho mohou v divákovi zanechat mnoho dojmů a pocitů, jedním z nich může být i Déjà vu. Pocit něčeho již viděného není v tomto případě pouze psychologický jev, ale skutečně viditelná realita. Postavy na Gentileschiho obrazech jsou totiž často vytvářené ze stále stejných modelů figur, ze kterých malíř dokázal komponovat mnoho nových námětů.

Jedním z děl, jež přispělo k pochopení způsobu Gentileschiho tvorby a metody jeho práce s opakovanými figurami, byl obraz Danaé. Jedná se o dílo, které bylo v roce 1971 převezeno z anglické soukromé sbírky do clevelandského muzea umění a bylo prezentováno na výstavě o Caravaggiových následovnících. Malba byla považována za jedinečnou, nicméně po několika letech byla nalezena další verze téhož námětu. Ta byla následně klasifikována jako první vytvořená, zatímco zmiňovaná Danaé z Clevelandu byla označena za umělcovu vynikající kopii. Continue reading →

Zajímavost | Michelangelova Epifanie zblízka

Jeden ze dvou dochovaných kartonů vytvořených Michelangelem právě prochází restaurováním 

Britské muzeum v Londýně se může pochlubit přípravnou kresbou slavné Michelangelovy Epifanie, vytvořenou v polovině 16. století. V současnosti tento jeden z pouhých dvou dochovaných kartonů prochází restaurováním v nejmodernějších konzervátorských ateliérech muzea, kde se odborníci snaží co nejlépe zachovat složitou strukturu a černé křídové linie. Práce na kartonu začaly už v roce 2018, ale byly přerušeny pandemií. Nyní se dokončení prací plánuje na květen roku 2024, kdy by mělo být dílo opět součástí stálé sbírky Britského muzea.

Continue reading →

Tip | Výběr databází grafických tisků

Při studiu raného novověku se řada historiků umění obrací na dobové grafické tisky. Mohou poskytnout mnoho užitečných informací a bývají předlohami například pro výzdoby zámeckých interiérů či finálních maleb. Kde ale tyto staré grafiky hledat?

Vyhledávání většího množství grafických tisků není nejlehčím úkolem, jelikož neexistuje jediná souhrnná databáze, která by obsahovala grafiky ze všech existujících sbírek. Je ale možné vyhledat odkazy s online přístupem k některým digitalizovaným sbírkám. Continue reading →

Kunsthistorik na cestách | Po stopách Caspara Davida Friedricha (1774–1840)

Německý ostrov Rujána je tradičním cílem prázdninových pobytů mnoha turistů. Malebné krajinné scenérie, které přetínají příkré srázy křídových útesů, zde před více než dvě stě lety obdivoval také nejvýznamnější představitel malířství německého romantismu.

Naše putování začneme příhodně tam, kde se odehrály i první krůčky mladého Caspara Davida Friedricha, v jeho rodném Greifswaldu, který se nenachází v cílové ostrovní destinaci, ale ještě na území pevninského Pomořanska. Malíř se zde narodil 5. září roku 1774. Byl pokřtěn v monumentálním halovém kostele Panny Marie, typickém příkladu severoněmeckého cihlového gotické stylu. Místo křtu jako by předpovídalo malířovo zaujetí pro gotické motivy, které se v období snahy o národní emancipaci stanou jedním ze symbolů germánského ideálu. Město Greifswald v současnosti vzdává poctu svému rodákovi především skrze expozici umístěnou ve Friedrichově rodném domě.

Continue reading →