I v dalším pokračování našeho cyklu o technologických a restaurátorských průzkumech sochařských děl zůstaneme v Itálii v období quattrocenta. Po drobných bronzech se však tentokrát podíváme na neméně oblíbené médium glazované terakoty a na tvorbu proslulé dílny della Robbiů.

Častým důvodem pro podrobný restaurátorský průzkum uměleckého díla je jeho plánované vystavení. Ve většině případů se tak odborníkům dostanou pod ruku i kusy, které doposud žádným podobným zásahem neprošly. To se stalo i v roce 2016 v  Muzeu výtvarných umění v Bostonu, které uspořádalo velkolepou výstavu s názvem Della Robbia: Sculpting with Color in Renaissance Florence. Při přípravě tohoto projektu bylo zrevidováno nejen několik děl z depozitáře bostonské galerie, ale také řada výpůjčených exponátů. Díky moderním technologiím se podařilo díla lépe prozkoumat, zrestaurovat a navrátit jim původní podobu. Následující řádky se věnují retaurátorské praxi využívající možnosti soudobého technologického pokroku. Jejich důležitost a výhody jsou potom demonstrovány na několika konkrétních příkladech restaurovaných děl z muzea v Brooklynu. Continue reading →

Tento článek zahajuje krátkou sérii textů, které vznikly v rámci semináře o sochařských materiálech a technologiích v raném novověku. V jednotlivých příspěvcích připomeneme některé zajímavé technologické průzkumy z poslední doby a zároveň se zamyslíme nad jejich potenciálem pro další uměleckohistorický výzkum. 

Z dlouhé řady důvodů, kvůli kterým jsou raně novověké sochy v současnosti podrobovány nejrůznějším materiálovým a technologickým průzkumům, se v tomto článku zastavíme u otázky znalectví a autorství uměleckých děl. Continue reading →

V předchozích dvou dílech našeho nepravidelného cyklu jsme navštívili dnešní Polsko a setkali se s několika urozenými mecenáši a mecenáškami, kteří propadli kouzlu ztracených a v 18. století znovu objevovaných antických měst pod Vesuvem.

Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading →

Druhá část zamyšlení profesora Jiřího Kroupy nad výstavou „Tváří v tvář“

(navazujeme zde na předchozí příspěvek Ohlédnutí za výstavou | Aristokratický portrét v baroku – I. část)

Výstavu barokního portrétu v Moravském zemském muzeu jsme dosud procházeli s myšlenkami na specifický burckhardtovský přístup k uměleckým dílům. Ten nás neopustí ani při přechodu k dalším oddílům výstavy. Myslím totiž, že podobný způsob diferenciace a interpretace portrétů může být mimo jiné hodně zábavný. Osobně jsem si sám pro sebe podobný přístup zkoušel alespoň hypotetickou rozvahou. To, že se nám však takový přístup ne tak zcela daří, je zjevně způsobeno tím, že máme jen nepříliš přesné informace o „fungování“ oněch portrétů v rámci zámeckých či palácových interiérů (srov. naopak některé recentní poznatky o renesančních portrétech v Itálii na základě znalosti původního umístění obrazů v konkrétních soukromých a společenských prostorách). Continue reading →

Profesor Jiří Kroupa se formou dvou navazujících příspěvků zamýšlí nad výstavou „Tváří  v tvář“, významnými díly, které na ní mohl návštěvník spatřit, a také historickým pozadím jejich vzniku

Pouze do 14. března tohoto roku byla plánována výstava v Moravském zemském muzeu nazvaná „Tváří v tvář – aristokratický portrét v baroku“. Bohužel skončila v termínu, a to i přesto, že ji mohlo spatřit jen velmi málo návštěvníků. Byla to totiž jedna z těch dnešních nešťastných muzejních realizací, která byla za současné epidemiologické situace sice připravena se značným úsilím, ale byla takřka okamžitě po svém prosincovém zahájení uzavřena na celou dobu jejího trvání. Jistou vzpomínku na ni nalezneme pouze na muzejních webových stránkách, kde je alespoň vizuálně připomenuta fotografiemi výstavních sálů s obrazy na stěnách. Myslím si však, že za ní stálo nemalé tvůrčí nasazení a pozoruhodný tvůrčí koncept a že je proto třeba ji alespoň v krátkosti blíže připomenout.

Continue reading →