Panna Marie a dítě s květinou | Z domnělé reprodukce Dürerův originál

Od 20. listopadu do 12. prosince 2021 je v londýnské galerii Agnews vystavena nově objevená kresba předního norimberského grafika a malíře Albrechta Dürera.

Představena bude v rámci malé výstavy s názvem „Dürer a jeho doba“, kde je v současné době mimo jiné vystavena také i jediná dochovaná Dürerem vyrytá měděná deska, spolu s jejím otiskem vyobrazujícím portrét Philippa Melanchtona z roku 1526.  Continue reading

Uměleckohistorická „pornografie“?

V současné době jsme svědky masivní digitalizace a rozmachu sociálních sítí, které se stávají víceúčelovými platformami. Uměleckým institucím se tak otvírají zcela nové možnosti sdílení obsahu a jejich novým útočištěm se během pandemie stále častěji stávají sociální sítě.

Mezi nejvíce diskutované patří síť OnlyFans, která se zaměřila na výměnu explicitně erotického materiálu mezi uživateli. I když už dnes na platformě najdeme videa a návody týkající se vaření, sportu a spousty dalších činností, sexuálně zabarvené příspěvky stále tvoří velkou většinu sdíleného webu. I díky tomu se na něj mnozí dívají kritickým pohledem a proběhla dokonce snaha pornografický obsah na stránce zakázat. Platforma a možnosti, které nabízí, jsou ale tak populární, že rozhodnutí bylo kvůli obrovské vlně nespokojenosti uživatelů hned následující den zrušeno. Na OnlyFans tak stále můžeme najít velké množství eroticky laděného materiálu, ale kromě něj také umělecká díla, která bývají z jiných sociálních sítí často mazána. Continue reading

Archeologie vkusu | Canova a pompejské tanečnice

V Minulém díle našeho nepravidelného cyklu byla řeč mimo jiné o neapolském portrétu slavné modelky, tanečnice a herečky Emmy Hamiltonové. Její proslulá představení v podobě tanečních póz a živých obrazů byla inspirována nejen antickými sochami, ale také souborem tehdy objevených a ve své době velmi populárních děl nástěnného malířství ze starověkých Pompejí.

Když se 1. června 1748 objevily u západní pompejské brány první rozvaliny antického domu, nikdo netušil, že dělníci právě našli tzv. Ciceronovu vilu, která později vydá jedny z nejkrásnějších a nejvzácnějších nálezů na svazích Vesuvu.

Continue reading

Průzkumy památek | Věčná malba do kamene

Předcházející příspěvky tohoto cyklu se zaměřovaly na zkoumání vzniku sochařských děl za použití moderních technologických průzkumů. Poslední text sepsaný v rámci semináře o raně novověkých sochařských materiálech a technologiích se však tentokrát zaměří na čistě historickou analýzu, která přiblíží svébytné dobové vnímání vnitřní kvality materiálu a jeho kulturního významu.

Bílý mramor,“ napsal roku 1650 Orfeo Boselli (1597–1667), „je a vždy bude ten nejvhodnější materiál pro výrobu soch, jaký lze najít, a jsem přesvědčen, že byl přírodou takto stvořen – čistý, zářivý, poddajný a věčný – právě za tímto účelem.“ Přes vzletná slova je nutno podotknout, že příroda tomuto ideálu v praxi málokdy dostála.

Continue reading

Průzkumy památek | Polychromie dřevěných soch

Barevné a jako živé – tak bychom v krátkosti mohli popsat tyto sochy. Co nám o sobě prozradí, pokud je podrobíme Průzkumu současnými technologiemi? A proč je jejich polychromie, minimálně od velké londýnské výstavy The Sacred made real V roce 2010, předmětem fascinace publika a zájmu odborníků?

Po kratší odmlce pokračujeme v sérii textů vzniklých v rámci vysokoškolského semináře o raně novověkých sochařských materiálech a technologiích. V předchozích příspěvcích jsme se věnovali mimo jiné procesu vzniku drobných bronzů a italské glazované terakotě 15. století. V dnešním článku se přesuneme do období baroka a budeme se věnovat dřevěným sochám. Continue reading

Rembrandt online | Master Printmaker

Zhlédněte virtuální výstavu Rembrandt: Master Printmaker, již připravilo Cincinnati Art Museum v americkém Ohiu na platformě Google Arts and Culture.

Během posledních dvou let se snad všechny uměleckohistorické instituce pokoušely zprostředkovat svým návštěvníkům požitek z výtvarných děl i přes zavřené dveře galerií. Drtivá většina tak učinila pomocí online prostředí, které od té doby mezi galeriemi a muzei velmi stoupá v oblibě. Skvělou platformou pro interaktivní projekty je například aplikace Google Arts and Culture, která běží jak na webovém, tak na mobilním rozhraní. Continue reading

Noční hlídka | Umělecká intence vs. umělá inteligence

Rembrandtův obraz Noční hlídka (1642), jedno z nejznámějších děl období tzv. zlatého věku Holandska, se po více než tři sta letech vrátilo do své původní podoby.

Historici umění dobře znají pohnutý osud této malby, kterou si u malíře v roce 1639 objednal Frans Banninck Cocq, starosta města Amsterdam a současně kapitán městské gardy. Obraz, tehdy měřící téměř čtyři metry na výšku a pět metrů na šířku, byl původně vystaven v hlavním sídle domobrany. Už na konci 17. století ale ztrácela milice na významu, a proto byla malba roku 1715 z bezpečnostních (sic!) důvodů přesunuta do královského paláce na náměstí Dam, který sloužil jako městská radnice. Pro obraz bylo vybráno ideální místo na stěně mezi dvěma dveřmi. Jediným problémem se ukázala být jeho nadměrná velikost. Drobný zádrhel byl však snadno vyřešen – plátno bylo na všech čtyřech stranách oříznuto (60 cm zleva, 7 cm zprava, 22 cm shora, 12 cm zdola). Připomeňme, že autor díla byl v té době téměř půl století po smrti a tato praxe byla poměrně běžná. Dlužno dodat, že zbylé části obrazu se už nikdy nenašly. Continue reading

Výstava | Aby Warburg: Bilderatlas Mnemosyne – The Original

Ve spolupráci berlínského Haus der Kulturen der Welt (HKW) a The Warburg Institute v Londýně vznikla výstava představující poprvé od roku 1929 pohromadě A v původním uspořádání všech 63 tematických panelů Warburgova vrcholného díla – obrazového atlasu Mnémosyné.

Vědecký odkaz německého historika umění a kulturního teoretika Abyho Warburga (1866–1929) je dodnes velmi inspirativní. Ačkoliv nenapsal jedinou knihu a své zásadní objevy vtělil do několika krátkých článků, byly zejména v posledních třiceti letech jeho myšlenky intenzivně zkoumány řadou badatelů a mnohokrát reinterpretovány. V loňském roce připravil berlínský HKW společně s The Warburg Institute v Londýně  výstavu Bilderatlas Mnemosyne – The Original, jejímž cílem je co nejvěrněji prezentovat Warburgův poslední a nikdy nedokončený projekt obrazového atlasu nazvaného po řecké bohyni paměti. Výstava je stále přístupná v online prostředí a obsahuje řadu doprovodných materiálů, které umožňují prozkoumat proslulý atlas do detailu a lépe porozumět myšlenkovému odkazu jeho autora.

Continue reading

Aktuality | Berniniho lebka

Státní umělecké sbírky Drážďany svým návštěvníkům přes prázdninové dny nabízí novou výstavu s názvem Bernini, papež a smrt, jejímž ústředním dílem je věrná napodobenina lidské lebky vytesaná z mramoru.

Umělecký mecenát papeže Alexandra VII. a s ním spojená podpora sochaře a architekta Gian Lorenza Berniniho je v rámci dějin umění známou záležitostí. Vedle monumentálního projektu náměstí sv. Petra ve Vatikánu však stojí řada dalších realizací, mezi něž patří také věrná napodobenina lidské lebky. Jejím vytvořením papež pověřil umělce bezprostředně po svém zvolení v roce 1655. Alexandr VII. v lebce spatřoval jakýsi meditační objekt, který má připomínat „křehkost lidské existence“. Dílo vytvořené z kararského mramoru působí na diváka značně realistickým dojmem. Umělec dokázal vytesat i ty nejdetailnější náležitosti lebky, jako jsou švy na její horní části, mezery mezi zuby nebo jemná nosní přepážka. Berniniho skvost je stejně jako skutečná lebka dutý. Continue reading