Klášter Želiv, Diecézní archiv v St. Pölten a klášter Göttweig pořádají 5.–7. října 2021 mezinárodní konferenci Monasteria abolita zaměřenou na osudy klášterních statků od druhé poloviny 18. do druhé poloviny 20. století. Mezi referujícími jsou také zástupci brněnského Semináře dějin umění (viz program níže). Continue reading
Rubens působil od roku 1600 jako dvorní malíř mantovského vévody Vincenza I. Gonzagy, pro něhož v letech 1604–1605 namaloval tři rozměrná plátna: Rodina Gonzagů uctívající Nejsvětější Trojici, Křest Krista a Proměnění Páně, jež byly umístěny do jezuitského kostela Nejsvětější Trojice v Mantově. Svůj autoportrét zakomponoval Rubens do ústřední scény s Nejsvětější Trojicí, a prezentoval se tak jakožto autor obrazu – jeho autoportrét zde byl jakoby „vizuálním podpisem“ umělce. Continue reading
Plakát na celý cyklus najdete ke stažení zde.
Vytvořením tapiserií pověřil papež Lev X. Raffaela krátce po svém zvolení roku 1513, tedy v době, kdy tento umělec dokončil výzdobu dvou stanzí Vatikánského paláce v Římě a kdy byl na vrcholu své kariéry. Podle Raffaelových kartonů, zachycujících scény ze života sv. Petra a Pavla, zakladatelů křesťanské církve, pak výsledné tapiserie utkala bruselská dílna Pietera van Aelsta. Continue reading
Federico Zuccari, Inferno. I disegni
Letos tomu bylo právě 500 let, co zemřel renesanční umělec Raffael Santi (1483–1520). K tomuto výročí bylo dokončeno pětileté restaurování jeho poslední freskové zakázky – výmalby Konstantinova sálu Vatikánského paláce. Konzervační a čisticí práce přinesly u dvou alegorických postav Spravedlnosti (Iustitia) a Vlídnosti (Comitas) mimořádné zjištění potvrzující dlouho spekulované Raffaelovo autorství. Continue reading
Minulý rok oslavil profesor Lubomír Slavíček významné životní jubileum. Jeho studenti Zuzana Macurová a Tomáš Valeš k této příležitosti sestavili poměrně netradiční sborník, rozdělený do tří sekcí odrážejících profesorovo hlavní vědecké zaměření, a to znalectví, interpretaci a sběratelství. Publikace dohromady čítá na třicet příspěvků od předních historiků umění, ať už českých či zahraničních, jejichž statě, pojednávající o raně novověkém umění, jsou dokladem aktuálních metodologických přístupů. (Obsah k nahlédnutí zde.)
Jestliže se o kunsthistoricích říká, že žijí ve své slonovinové věži, pak mohu říct, že já nejspíš žiji ve věži štukové. Po roce psaní diplomové práce už totiž vidím štuková schémata opravdu všude. V počátcích vzniku mé diplomové práce jsem snad ani nevěřila, že by mě mohl nefigurální dekorativní štuk někdy opravdu nadchnout, ale stalo se. V dobách, kdy ještě roušky nebyly povinnou výbavou a kdy se smělo volně vycházet z našich domovů, i když už pouze v omezeném počtu, jsem měla tu možnost vydat se s několika památkáři a restaurátory na výlet (totiž pracovní cestu) do malebného městečka zvaného Běhařovice. Tamní kostel mě natolik uchvátil, že už tehdy mi bylo jasné, že se o ten vizuální zážitek musím podělit se čtenáři rubriky Foto měsíce. Continue reading
V prvním únorovém týdnu jsme podnikli malou kavalírskou cestu do Londýna, kde byla naším cílem venkovská sídla anglické aristokracie. I když jsme se tam vydali z různých letišť ČR, zdárně jsme se všichni setkali ve vile Palmers Lodge, která nám poskytla zázemí po celou dobu našeho pobytu a jejíž architekturu ocenili především vyznavači 19. století. Tomáš Valeš nás poučil o její historii spojené se sušenkovým magnátem, jenž zbohatl díky nedrobivým sušenkám prodávaných v invenčních plechových obalech. Continue reading
