II. BIENÁLE CENTRA PRO STUDIUM RANÉHO NOVOVĚKU | Na co se můžete těšit

II. bienále našeho centra se rychle blíží, a my vám tak přinášíme anotace jednotlivých příspěvků, abyste měli lepší představu o tom, na co se můžete těšit. Taktéž vám představujeme naše přednášející, kteří vás celou událostí ve dnech 27.–28. května provedou.

Níže naleznete postupně anotace, biogramy jednotlivých přednášejících a na závěr ještě jednou programy v českém i v anglickém jazyce. Stačí jen kliknout na jednotlivé obrázky a daný dokument se vám otevře v novém okně.

Continue reading

Uffizi da mangiare | Pokrmy a nápoje inspirované obrazy

Co mají společného přední italští šéfkuchaři a proslulá florentská galerie? netrpělivé očekávání přívalu turistů! Mistři kuchyně a špičkoví restauratéři proto v posledních týdnech servírují pokrmy a nápoje inspirované vybranými obrazy z galerie Uffizi, ovšem zatím pouze virtuálně.

Seznámit se o něco blíže s obrazy, jež zachycují italské gastronomické dědictví, a s tradičními recepty šéfkuchařů inspirovanými mistrovskými malbami je nyní možné prostřednictvím série krátkých videí, a to na webových stránkách galerie, kanálu YouTube nebo na Facebooku.

Continue reading

Zajímavost | Rubensův nový autoportrét

Nedávno byl znovuobjeven dosud nejranější samostatný autoportrét Petra Paula Rubense. Jedná se o přípravnou studii k autoportrétu, jejž malíř začlenil do své nejdůležitější zakázky pro rod Gonzagů, a totiž do jedné ze tří jeho maleb určených pro jezuitský kostel v Mantově.

Rubens působil od roku 1600 jako dvorní malíř mantovského vévody Vincenza I. Gonzagy, pro něhož v letech 1604–1605 namaloval tři rozměrná plátna: Rodina Gonzagů uctívající Nejsvětější Trojici, Křest Krista a Proměnění Páně, jež byly umístěny do jezuitského kostela Nejsvětější Trojice v Mantově. Svůj autoportrét zakomponoval Rubens do ústřední scény s Nejsvětější Trojicí, a prezentoval se tak jakožto autor obrazu – jeho autoportrét zde byl jakoby „vizuálním podpisem“ umělce. Continue reading

Aukce | Staří mistři a portrétní miniatury v Sotheby’s

Jako každý rok i letos londýnská aukční síň Sotheby’s uspořádala velkou aukci děl starých mistrů, která se tradičně odehrává na přelomu jara a léta. Jedná se o jednu z největších pravidelně se konajících aukcí a v tomto příspěvku se podíváme nejen na loňský výsledek, ale také na to, co uměleckému trhu nabídla tato prestižní instituce letos.

Minulý rok se tato akce konala v týdnu od 4. do 11. června a mezi 152 nabízenými položkami se nacházely jak obrazy, tak kresby. Continue reading

Archeologie vkusu | Do jícnu vulkánu

V předchozích dvou dílech našeho nepravidelného cyklu jsme navštívili dnešní Polsko a setkali se s několika urozenými mecenáši a mecenáškami, kteří propadli kouzlu ztracených a v 18. století znovu objevovaných antických měst pod Vesuvem.

Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading

Ohlédnutí za výstavou | Aristokratický portrét v baroku – II. část

Druhá část zamyšlení profesora Jiřího Kroupy nad výstavou „Tváří v tvář“

(navazujeme zde na předchozí příspěvek Ohlédnutí za výstavou | Aristokratický portrét v baroku – I. část)

Výstavu barokního portrétu v Moravském zemském muzeu jsme dosud procházeli s myšlenkami na specifický burckhardtovský přístup k uměleckým dílům. Ten nás neopustí ani při přechodu k dalším oddílům výstavy. Myslím totiž, že podobný způsob diferenciace a interpretace portrétů může být mimo jiné hodně zábavný. Osobně jsem si sám pro sebe podobný přístup zkoušel alespoň hypotetickou rozvahou. To, že se nám však takový přístup ne tak zcela daří, je zjevně způsobeno tím, že máme jen nepříliš přesné informace o „fungování“ oněch portrétů v rámci zámeckých či palácových interiérů (srov. naopak některé recentní poznatky o renesančních portrétech v Itálii na základě znalosti původního umístění obrazů v konkrétních soukromých a společenských prostorách). Continue reading

Ohlédnutí za výstavou | Aristokratický portrét v baroku – I. část

Profesor Jiří Kroupa se formou dvou navazujících příspěvků zamýšlí nad výstavou „Tváří  v tvář“, významnými díly, které na ní mohl návštěvník spatřit, a také historickým pozadím jejich vzniku

Pouze do 14. března tohoto roku byla plánována výstava v Moravském zemském muzeu nazvaná „Tváří v tvář – aristokratický portrét v baroku“. Bohužel skončila v termínu, a to i přesto, že ji mohlo spatřit jen velmi málo návštěvníků. Byla to totiž jedna z těch dnešních nešťastných muzejních realizací, která byla za současné epidemiologické situace sice připravena se značným úsilím, ale byla takřka okamžitě po svém prosincovém zahájení uzavřena na celou dobu jejího trvání. Jistou vzpomínku na ni nalezneme pouze na muzejních webových stránkách, kde je alespoň vizuálně připomenuta fotografiemi výstavních sálů s obrazy na stěnách. Myslím si však, že za ní stálo nemalé tvůrčí nasazení a pozoruhodný tvůrčí koncept a že je proto třeba ji alespoň v krátkosti blíže připomenout.

Continue reading

Kolokvium | Restaurování epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova

11. května 2021 | on-line v rámci projektu NAKI II Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice pořádá kolokvium k restaurování renesančního štukového epitafu. Cílem setkání je v plénu odborné veřejnosti uvést pozoruhodný pozdně středověký kostel v Českém Rudolci a renesanční epitaf rytířské rodiny Hodějovských z Hodějova do kulturních, uměleckohistorických a památkářských souvislostí a komplexně představit problematiku restaurování epitafu. Bližší informace včetně anotací jednotlivých příspěvků naleznete v přiloženém programu.

Continue reading