Kunsthistorici na cestách | Tajemství Moravské Třebové

Počátkem Týdne humanitních věd, konaného v polovině listopadu, se pod vedením paní doktorky Michaely Šeferisové Loudové uskutečnila exkurze do Moravské Třebové, v rámci které se studenti Semináře dějin umění vydali po stopách „liechtensteinského baroka“. Součástí exkurze byla návštěva barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie a kláštera moravskotřebovských františkánů.

Společná cesta do Moravské Třebové započala něco málo po osmé hodině ranní, kdy se naše skupina sešla na brněnském hlavním nádraží. Bylo již vcelku sychravo, což čekání trochu znepříjemňovalo, avšak jako studenti dějin umění jsme již dobře věděli, že nás čeká pár hodin ve studeném kostele, a proto jsme byli dobře vybaveni teplým oblečením. Po příjezdu na místo jsme se vydali skrze historické, v chladném počasí romanticky působící jádro města k našemu prvnímu a snad nejdůležitějšímu cíli, totiž ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Continue reading

Prof. Mária Pötzl-Malíková vystoupí na Semináři dějin umění

Již ve středu 18. října bude mít Seminář dějin umění příležitost hostit významnou slovenskou historičku umění a odbornici na barokní sochařství Prof. PhDr. Máriu Pötzl-Malíkovou DrSc. Paní profesorka vystoupí v rámci přednáškového cyklu R‘n‘B Speciál s přednáškou Vztah mezi výtvarným prototypem a individuálním projevem barokního umělce, jež se uskuteční v Knihovně Hanse Beltinga.

Mária Pötzl-Malíková (*1935, Kralovany) vyrůstala v Bratislavě – městě, s nímž byla v následujícím profesním životě několikrát úzce spjata. Právě tam a také v Praze vystudovala historii a dějiny umění. Toto humanitně-kulturní zaměření měla možnost využít ihned po dokončení vysoké školy, když byla roku 1958 zaměstnána v Múzeu mesta Bratislavy a Galérii mesta Bratislavy. Continue reading

Kunsthistorička na cestách | Po památkách severovýchodních Čech

Česká republika se jako jedna z mála zemí v Evropě může pochlubit takovým množstvím dochovaných a veřejnosti přístupných kulturních památek v poměru ke své rozloze. Moje cesty za historií a kulturou vedly během letošního léta do oblasti severovýchodních Čech. Na tuto týdenní výpravu za památkami jsem se vydala v rámci dovolené s mojí maminkou. Právě ona vybrala tento kraj a většinu míst, která jsme společně navštívily.

První naší zastávkou byl zámek Častolovice. Po vstupu na jeho nádvoří se před návštěvníkem otevře pohled na vcelku unikátní a dobře zachovalou renesanční fresku, která pokrývá celé jedno křídlo zámku, a tvoří tak zajímavou dominantu nádvoří. Původně byla freska patrně rozsáhlejší a pokrývala ještě větší plochu, avšak v důsledku nejrůznějších přestaveb zámku byla částečně zakryta či odstraněna. Dochovaná část této fresky zobrazuje ve čtyřech horizontálních pásech bitevní scénu, pro kterou byly jako předloha zřejmě použity dřevořezy švýcarského umělce Josta Ammana, jež ilustrovaly knihu starověkého historika Tita Livia o dějinách Říma. Continue reading

QUIRIN-LEXIKON.ART | Internetový lexikon výtvarného umění raného novověku v českých zemích

Jako historikové umění jsme zvyklí ke své práci či výzkumné činnosti využívat řadu tištěných publikací, článků, příruček nebo lexikonů, které jsou nedílnou součástí naší každodenní praxe. U těchto tištěných zdrojů však můžou vyvstat problémy týkající se například zastaralých a neaktualizovaných informací nebo nedostupnosti samotných knih. Internetový Quirin-Lexikon, zaměřující se na výzkum raně novověkého umění, nám tak může být v mnohých ohledech velmi nápomocný.

Webový projekt s názvem QUIRIN-LEXIKON.ART totiž může sloužit jako užitečný nástroj ke snadnější a efektivnější práci s informacemi a zdroji, týkající se výzkumu barokního výtvarného umění. Tento nedlouho existující projekt byl spuštěn roku 2022 ve spolupráci s odborníky z Centra barokní nástěnné malby Ústavu dějin umění AV ČR, Semináře dějin umění FF MU v Brně, Ústavu pro dějiny umění FF UK a dalších předních institucí, jejichž výzkumníci se ve vzájemné spolupráci podílejí na utváření tohoto internetového lexikonu. Jak je již mnohým čtenářům zřejmé, projekt se jmenuje podle českého malíře Jana Jakuba Quirina Jahna, kterého řadíme mezi zakladatele historiografie v českých zemích. Continue reading