Noční hlídka | Umělecká intence vs. umělá inteligence

Rembrandtův obraz Noční hlídka (1642), jedno z nejznámějších děl období tzv. zlatého věku Holandska, se po více než tři sta letech vrátilo do své původní podoby.

Historici umění dobře znají pohnutý osud této malby, kterou si u malíře v roce 1639 objednal Frans Banninck Cocq, starosta města Amsterdam a současně kapitán městské gardy. Obraz, tehdy měřící téměř čtyři metry na výšku a pět metrů na šířku, byl původně vystaven v hlavním sídle domobrany. Už na konci 17. století ale ztrácela milice na významu, a proto byla malba roku 1715 z bezpečnostních (sic!) důvodů přesunuta do královského paláce na náměstí Dam, který sloužil jako městská radnice. Pro obraz bylo vybráno ideální místo na stěně mezi dvěma dveřmi. Jediným problémem se ukázala být jeho nadměrná velikost. Drobný zádrhel byl však snadno vyřešen – plátno bylo na všech čtyřech stranách oříznuto (60 cm zleva, 7 cm zprava, 22 cm shora, 12 cm zdola). Připomeňme, že autor díla byl v té době téměř půl století po smrti a tato praxe byla poměrně běžná. Dlužno dodat, že zbylé části obrazu se už nikdy nenašly. Continue reading

Nekrolog | Zemřela Linda Nochlin

Svět umění navždy opustila Linda Nochlin, významná americká teoretička a historička umění.

Proslavila se článkem Proč neexistovaly žádné velké umělkyně? (1971), který významně přispěl k rozvoji feministické teorie dějin umění. Během své šedesátileté vědecké kariéry se zabývala francouzským realismem (především Gustavem Courbetem), impresionismem, postimpresionismem, ale hlavně sociálními a genderovými tématy. Byla emeritní profesorkou na Institut of Fine Arts v New Yorku a kurátorkou mnoha výstav.

Continue reading