2017
Radka Nokkala Miltová, Ve společenství bohů a hrdinů. Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690 | Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2017 | ISBN: 978-80-7422-510-9
Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí. Šíře dané problematiky je obrovská, protože takřka všechny paláce a zámecké komplexy, které byly v průběhu barokního období dekorovány, nesou na svých stropech či stěnách mytologickou látku. V rámci publikace se pozornost obrací k výzdobám venkovských šlechtických sídel v rozmezí let 1650–1690, které ukazují, že mytologická tematika sleduje několik důležitých ideových rovin. Příběhy antických mýtů a postavy antických bohů odkazovaly nejen k narativním schématům samotným, ale reprezentovaly přírodní síly a pohyby astrálních těles, připomínaly odvážné skutky velkých mužů a ctnostných žen, a především plnily reprezentační strategie aristokratů 17. století. Objednavatelé skrze mytologické syžety prezentovali velikost svého rodu či vojenské úspěchy s odkazem na legitimitu svého postavení v rámci společenských a mocenských struktur. Ke stejným účelům sloužily také početné svatební alegorie, oslavující nově nabytá území skrze sňatkovou politiku a vyjadřující víru v pokračování rodové kontinuity.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2016
Ondřej Jakubec, Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku | Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016 | ISBN: 978-80-7422-509-3
Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev). Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2015
Lubomír Slavíček – Petr Tomášek, Aristokracie ducha a vkusu. Zámecká obrazárna Salm-Reiferscheidtů v Rájci nad Svitavou | Barrister & Principal – Masarykova univerzita – Moravská galerie v Brně – Národní památkový ústav, Brno 2015 | ISBN 978-80-210-8266-3
Obrazárna zámku v Rájci nad Svitavou je unikátní nejen svým rozsahem a množstvím kvalitních uměleckých děl, ale především tím, že se na rozdíl od většiny podobných historických sbírkových souborů dochovala do dnešních dnů téměř v úplnosti. Podrobný katalog obrazů nizozemských, italských, francouzských a středoevropských malířů 16. až 19. století, shromážděných příslušníky několika generací moravské větve významného starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů, doplňují studie objasňující historii jejich uměleckého sběratelství a mecenátu a přibližující rodové dějiny. První zpracování kompletní obrazové kolekce rájeckého zámku je výsledkem spolupráce autorského kolektivu pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravské galerie v Brně, Národního památkového ústavu a dalších institucí.
Michaela Šeferisová Loudová (ed.), Josef Stern 1716 – 1775 | Muzeum umění, Olomouc 2015. | ISBN: 978-80-87149-93-5
Svou tvorbou ozdobil interiéry kostelů a zámků na celé Moravě a ve Slezsku. Jeho díla najdeme v Brně, Kroměříži, Olomouci, Krnově, Dubu nad Moravou a v řadě dalších měst a obcí. Josef Stern (1716–1775) patřil mezi nejvýznamnější a nejproduktivnější malíře 18. století v regionu, nejen díky nebývalému počtu děl, která vytvořil, ale také díky rozmanitosti malířských úloh, které byl schopen naplnit. Vytvářel oltářní a závěsné obrazy, portréty a olejové skici a jako jeden z mála v moravském prostředí ovládal i techniku freskové malby
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2014
Tomáš Valeš, Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka | Barrister & Principal – Masarykova univerzita, Brno 2014 | ISBN: 978-80-210-6968-8
Královské město Znojmo sehrálo důležitou úlohu nejen v dějinách Moravy, ale stejně významným se stalo také pro výtvarnou kulturu. Situování města takřka na půli cesty mezi Brnem a Vídní předurčovalo rovněž jeho výsadu jako odbytiště umělecké produkce z obou uvedených měst. Vysoká koncentrace sídel světských aristokratů, řeholních domů, zámožných měšťanů a náboženských bratrstev ve městě a jeho okolí následně vytvářela dostatečnou, různě náročnou poptávku po uměleckých dílech a uměleckořemeslných předmětech. Kniha provede čtenáře nejen po důležitých uměleckých realizacích vzniklých především v průběhu 18. století, ale umožní také vhled do každodenního života jednotlivých tvůrců, představí mechanismy fungování uměleckých dílen, okolnosti vzniku vybraných výtvarných děl a v neposlední řadě také osudy konkrétních, dnes prakticky zapomenutých umělců a uměleckých řemeslníků.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Ondřej Jakubec – Radka Miltová (ed.), Umění a politika. Sborník 4. sjezdu historiků umění | Barrister & Principal – Masarykova Univerzita, Brno 2014 | ISBN: 978-80-7485-023-3
Publikace je čtvrtým svazkem ucelené řady, která pramení z pravidelných sjezdů českých historiků umění, z nichž ten poslední se konal v září 2012 v Brně. Po deseti letech od 1. sjezdu českých historiků umění se tak znovu nabízí možnost sledovat aktuální názory a tendence v oboru dějin umění, které se tentokrát věnovaly široce formulovanému problému vztahu umění, moci a nejrůznějších „politik“. Třiatřicet domácích historiků umění v knize představuje své příspěvky v rámci pestrých tematických bloků: „Umění, moc a politika“, „Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru“, „Umění a politika v mimoevropské oblasti“, „Umění a národní / státní reprezentace“ a nakonec i tematický blok „Umění vystavovat – kurátor jako interpret a tvůrce“.
2013
Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní imaginaci | Matice moravská, Brno 2013 | ISBN: 978-80-87709-02-3
Kniha je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. Text se opírá také o dobovou literaturu, která umožňuje podívat se na dané umění z poněkud jiných úhlů pohledu, než jaké jsou typické pro klasické ikonografické studie. Autorům šlo v první řadě o imaginaci, tedy o to, jak barokní lidé vnímali ona umělecká díla v kontextu tehdejší zbožnosti, technik meditace, ale třeba i postojů k obrazům či teorie optiky. Cílem bylo zjistit, co se skrývá „za obrazy“ neboli jakou povahu mají „obrazy v mysli“ diváků. V souhrnu jde o důsledně mezioborové pojednání doposud prakticky nezpracované problematiky.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Pavel Suchánek, Triumf obnovujícího se dne. Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století | Barrister & Principal – Masarykova univerzita, Brno 2013 | ISBN: 978-80-87474-94-5
V roce 1746 vznikl v dílně dvorního malíře císařovny Marie Terezie Michelangela Unterbergera obraz s alegorií Triumfu obnovujícího se Dne nad Nocí. Znázornění vlády dne a světla nad nocí a temnotou představovalo v očích objednavatele díla, olomouckého knížete-biskupa Ferdinanda Julia hraběte z Troyeru, téma umožňující vyjádřit obecné a abstraktní principy, z nichž vycházela jeho legitimita a moc. Tak jako ráno přichází po temné noci, tak se i po smrti jeho předchůdce obnovuje v osobě nastupujícího knížete-biskupa násilně přerušená posloupnost a kontinuita jeho úřadu. Kniha ukazuje na příkladu jedné významné společenské vrstvy barokní doby, že umění nebylo a není pouze předmětem estetického vnímání, ale také prostředkem utváření společnosti, její historické paměti, společných kulturních hodnot či politických idejí, a že podněcovalo v divácích škálu reakcí, očekávání a interpretací. Autor provází čtenáře šlechtickými paláci a rezidencemi a ukazuje, jaké společenské rituály a ceremoniály se v nich v baroku odehrávaly a jakou roli přitom hrálo jejich umělecké vybavení a výzdoba. V neposlední řadě se také zamýšlí nad dobovými způsoby vnímání obrazů v sakrálním i profánním prostoru, jakož i nad proměnami pohledu na umění a jeho oceňování v době, kdy namísto stále se obnovujícího dne barokní éry začíná oblaka a stíny prozařovat světlo osvícenství.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Ondřej Jakubec – Jiří Kroupa (ed.), Telč. Historické centrum | Foibos Books, Praha 2013 | ISBN 978-80-87073-70-4
Kniha o historickém jádru města Telče. Telč představuje jedinečné celistvě dochované drobnější středověké město s vodním opevněním, dominantním zámkem dochovaným v podobě pozdně gotických a renesančních přestaveb a s mimořádně působivými frontami městských domů renesančního a barokního tvarosloví kolem náměstí. Publikace se věnuje jak historickému vývoji města, především rozkvětu za působení Zachariáše z Hradce, tak architektonické podobě jednotlivých staveb a to nejen slavnému souboru domů na hlavním náměstí. Čtenáři se také dočtou příběhy šlechticů a měšťanů, kteří měli velký vliv na současnou podobu města. Důležité bylo také období po příchodu jezuitského řádu, který po sobě v Telči zanechal kostel Jména Ježíš a areál jezuitské koleje. Velká část knihy se věnuje historii a podobě telčského zámku. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.
Ondřej Jakubec (ed.), Central European and American Perspectives on Visual Arts in Early Modern Europe | Barrister & Principal – Masarykova universita, Brno 2013 | ISBN: 978-80-7485-017-2
Sborník příspěvků z odborného setkání badatelů ze Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a z Department of Art and Archaeology, Princeton University.
2012
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků | Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2012 | ISBN 978-80-7422-174-3
Kniha svým pojetím navazuje na práci Jan Zrinský ze Serynu – životní příběh synovce posledních Rožmberků (Praha 2009). Autoři věnují pozornost stavebním dějinám letohrádku Kratochvíle v oboře nedaleko Netolic, vnitřní skladbě a vybavení místností, jejich funkčnímu určení a především symbolické výzdobě. Stranou jejich zájmu nezůstane symbolický prostor renesanční zahrady s vodním příkopem a zděné ohrazení s obytnými a hospodářskými staveními, kostelem a jejich symbolická výzdoba. Převládající tematické okruhy v symbolické výzdobě interiérů letohrádku, k nimž patří především lovecké scény, motivy plodnosti a šťastného manželství, výjevy z římských dějin a ctnosti křesťanských rytířů pomohou autorům vstoupit do hodnotového a myšlenkového světa Viléma z Rožmberka, z jehož podnětu získala Kratochvíle v osmdesátých letech 16. století podle vzoru italských venkovských vil svou pozdně renesanční a manýristickou podobu. Po smrti Viléma z Rožmberka přijížděl na Kratochvíli Petr Vok a Jan Zrinský ze Serynu, proto je zajímavé sledovat, k jakým účelům sloužil letohrádek poslednímu rožmberskému vladaři a jeho synovci, kteří se těžko smiřovali s blížícím se zánikem rodu červené pětilisté růže. Knihu zakončí pohled na druhý život renesanční Kratochvíle v symbolické kultuře paměti posledních Rožmberků.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2011
Lubomír Slavíček – Pavel Suchánek – Michaela Šeferisová Loudová (eds.), Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou | Barrister & Principal – Masarykova univerzita, Brno 2011 | ISBN: 978-80-210-5570-4
Tradice „ciceronství“ v Itálii a především v Římě 18. století, kde učení a výřeční průvodci doprovázeli aristokratické návštěvníky a přímo před uměleckými díly jim přibližovali jejich estetické vlastnosti a zprostředkovávali jim jejich prožívání, je stále živá i v moderním dějepisu umění. Dokladem je přístup celé řady soudobých historiků umění, například Michaela Baxandalla, Francise Haskella či Daniela Arasseho, kteří v novém světle a v nových souvislostech ukázali díla všeobecně známá a mnohokrát viděná. Jejich dialogy s díly i diváky a čtenáři právem připomínají společenské a zábavné formy zprostředkování uměleckých děl, jaké byly běžné v dobách před historismem a vědeckým pozitivismem 19. století. V našem prostředí je určitý návrat k „ciceronství“ – tedy k pozornému prohlížení uměleckého díla a dialogické interakci s ním – spojen s osobností profesora brněnského Semináře dějin umění Jiřího Kroupy (*1951). Podle jeho názoru by historikové umění měli namísto pseudo-učeneckého odborného jazyka, srozumitelného mnohdy jen jim samým, více objasňovat a zprostředkovávat a stejně jako výmluvní římští erudité 18. století vnášet do rozprávění o uměleckých dílech nejen svůj vlastní, částečně subjektivní pohled, ale i nesporné potěšení z bezprostředního styku s nimi.
Jiří Kroupa – Martina Miláčková – Leoš Mlčák (eds.), Josef Ignác Sadler 1725-1767 | Muzeum umění / Arcidiecézní muzeum, Olomouc 2011 | ISBN: 978-80-87149-45-4
Osobnost malíře Josefa Ignáce Sadlera (1725-1767) je tak trochu záhadná, ale současně i značně přitažlivá. Dodnes o něm víme jen velmi málo: nejen po stránce osobní, ale i umělecké. A přesto vytvořil jednu z nejkrásnějších interiérových vázdob na Moravě a ve své době proslul svými drobnějšími pracemi, jež zhotovoval pro privátní zbožnost a snad i pro sběratelské potěšení jejich nových majitelů. Po Sadlerově smrti ovšem jeho tvorba zůstávala dlouho nepoznaná. Teprve na přelomu padesátých a šedesátých let 18. století se jeho tvorbou začala více zabývat kurátorka uměleckých svírek obrazárny Moravského muzea v Brně Vlasta Kratinová. Na její výzkumy navázala aktuální publikace a výstava v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
2009
Jiří Kroupa – Michaela Šeferisová Loudová – Lubomír Konečný (eds.), Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009 | ISBN: 978.80-210-4972-7
V jubilejním sborníku jsou zařazeny studie z těchto oblastí: teorie a metodologie umění, raně novověké a moderní malířství, znalectví, kresba a grafika, programy umělecké výzdoby a slavností, architektura a sběratelství.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Filip Hradil – Jiří Kroupa (eds.), Šternberk. Klášter řeholních lateránských kanovníků | Římskokatolická farnost Šternberk – Masarykova univerzita, Šternberk – Brno 2009 | ISBN: 978-80-254-6036-8
Budovy bývalé kanonie lateránských kanovníků ve Šternberku patří dnes k nejlépe zachovaným klášterním komplexům augustinánů-kanovníků v Čechách a na Moravě. Úkolem textů a obrazového materiálu v kolektivní monografii je především ukázat uměleckohistorické proměny kanonie v průběhu 18. století (příspěvky Filipa Hradila, Jiřího Kroupy a Martina Pavlíčka). Malby v interiérech kláštera a farního chrámu jsou potom pojednány zejména v souvislosti s restaurátorskými pracemi, které v současné době v klášteru probíhají (příspěvky Milana Tognera a Michaely Šeferisové Loudové).
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Radka Miltová, Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě | Barrister & principal – Masarykova univerzita, Brno 2009 | ISBN: 978-80-87029-63-3
Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona na sebe poutalo již od dob svého sepsání značnou míru pozornosti, a to nejen díky svým literárním kvalitám, ale též zejména díky obsahové stránce, která problematickými milostnými pasážemi vyvolávala vlnu morálně laděné kritiky. Básnický opus Metamorfózy, vyprávějící bájnou genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se stal základní studnicí informací o řecko-římské mytologii. Dílo se dočkalo nehynoucí slávy a stalo se jednou z hlavních inspirací pro výtvarné umění, kde se v popularitě zařadilo hned za text biblický, a bylo proto právem nazýváno „biblí malířů“. Rovněž v českém a moravském barokním umění doznaly Metamorfózy velkého vlivu a jejich příběhy zdobí v malířském či sochařském ztvárnění stropy, stěny a zahrady mnoha zámků a paláců. Autorka v knize sleduje právě tento odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím. Hlavní pozornost je však zaostřena na detailní výzkum dvou výjimečných moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují také na ovidiovské mýty. Kniha nově zhodnocuje a vysvětluje tyto výzdoby a zapojuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam zdaleka překračuje hranice moravského regionu.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Lubomír Slavíček (ed.), Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znaim), Maulbertsch bester Schüler | Museum Langenargen am Bodensee – Masarykova univerzita, Langenargen a. B. – Brno 2009 | ISBN 978-3-00-027324-7 – ISBN 978-80-210-4817-1
Publikace, vydaná Muzeem v Langenargenu a Seminářem dějin umění ve spolupráci s ústavem dějin umění Akademie věd České republiky u příležitosti stejnojmenné výstavy v Langenargenu (5. 4. – 15. 10. 2009), v Budapešti, Nemzéti Magyar Galeria (19. 11. 2009 – 28. 2. 2010) a v Olomouci, Muzeum umění (14. 5. – 30. 8. 2010), přináší zatím nejúplnější shrnutí dosavadních poznatků o osobnosti významného moravského malíře pozdního baroka Josefa Winterhaldera ml. a o jeho umělecké tvorbě na poli nástěnné malby, oltářních obrazů, přípravných prácí, olejových skic a kreseb. Úvodní studie Tomáše Valeše, Anny Jávor, Miloše Stehlíka, Manfreda Kollera, Bernharda Kleisera a Zory Wörgötter doplňuje kritická edice všech důležitých archivních pramenů, zejména malířovy dochované korespondence, Winterhalderovy zprávy o umělcích činných ve Znojmě a jeho okolí a také první životopisy Josefa Winterhaldera ml., které zčásti vznikly ještě za jeho života pod jeho dohledem. Odborná příprava a realizace výstavního a publikačního projektu byla vedena snahou otevřít nové otázky, které v souvislosti s Josefem Winterhalderem ml. a jeho dílem nebyly prozatím kladeny, a současně poskytnout východisko pro budoucí souhrnnou monografii, kterou si tento „nejlepší Maulbertschův žák“ a současně osobitý umělec, který nebyl zdaleka jen „snaživým kopistou“ Maulbertschových předloh, určitě zasluhuje.
Václav Bůžek – Ondřej Jakubec – Pavel Král, Jan Zrinský ze Serynu | Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009 | ISBN 978-80-7106-511-1
Životní příběh synovce posledních Rožmberků historiků Václava Bůžka a Pavla Krále a historika umění Ondřeje Jakubce je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století. Životní osudy i myšlenkový svět Jana Zrinského (1565-1612), syna jednoho z nejznámějších uherských vojevůdců v době válek s Turky, dvořana Rudolfa II. a dědice části rožmberského majetku na jihu Čech, jsou rekonstruovány na základě písemných, ikonografických a hmotných pramenů. Vedle hospodářských účtů, seznamů hostů, vyprávěcích pramenů a zlomkovitě dochované korespondence šlo zejména o výtvarnou výzdobu někdejší tabulnice na hradě Rožmberk a Zrinského náhrobek ve Vyšším Brodě. V nich se mimo jiné zrcadlí svatební symbolika, dobový pohled na život a smrt člověka i prostředky vytváření paměti a osobní reprezentace, které zastřešuje koncept ctnostného života Jana Zrinského jako křesťanského bojovníka. Podobný přístup, který umožní poučeným i laickým návštěvníkům zámeckých sídel pochopit promyšlenou symboliku jejich ikonografických programů i rozměry intelektuálního světa jejich majitelů, se nabízí například u Kratochvíle Viléma z Rožmberka, Jindřichova Hradce Jáchyma z Hradce či Telče Zachariáše z Hradce.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2008
Lubomír Slavíček, Sobě, umění, přátelům. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939 | Barrister & Principal – Masarykova univerzita, Brno 2008 | ISBN: 978-80-87029-22-0
Mezi aktuální a současně mimořádně poutavá témata, k nimž zejména v posledních desetiletích dějepis umění, stejně jako kulturní historie ve zvýšené míře obracejí svůj odborný zájem, patří dějiny sběratelství, vkusu a uměleckého mecenátu od renesance po současnost. Na rozdíl od zahraničí nevěnovali však čeští badatelé tomuto okruhu otázek, snad s výjimkou období císaře Rudolfa II., soustavnější badatelskou pozornost. Kromě množství dílčích časopiseckých studií a několika výstav, prozatím jediné, stručné shrnutí poznatků o charakteru a výsledcích sběratelských aktivit na našem území přinesla publikace Sběratelství (Praha 1983). Obsáhlá a obrazově bohatě vypravená kniha na vybraných příkladech usiluje jednak přiblížit příznačné projevy sběratelství a uměleckého mecenátu v Čechách a na Morově v letech 1650 až 1939, tj. v období, v němž zde nepochybně došlo k prosazení moderních sběratelských koncepcí a v důsledku toho i k postupnému rozkvětu sbírek umění, jednak vymezit jejich typologii a osvětlit podněty, které milovníky a podporovatele umění k obdobným sběratelským a mecenášským aktivitám motivovaly. Pozornost je věnována též sociokulturním předpokladům zrodu sbírkových celků, mechanismům jejich vytváření i jednotlivým formám uměleckého obchodu, a v neposlední řadě úloze, kterou soukromí sběratelé a jejich sbírky sehrály při vzniku a budování veřejných muzejních institucí. Kniha je určena nejen odborné veřejnosti, ale všem zájemcům o výtvarné umění a kulturní historii, stejně jako současným sběratelům a obchodníkům s uměním.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
2007
Pavel Suchánek, K větší cti a slávě. Umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století | Barrister & Principal – Masarykova univerzita, Brno 2007 | ISBN: 978-80-87029-11-4
Kniha uvádí čtenáře do prostředí starobylého premonstrátského kláštera (kanonie) Klášterní Hradisko u Olomouce a jeho uměnímilovných opatů. Nejedná se o obvyklé přehledové uměleckohistorické zpracování historie kláštera, jeho výstavby a uměleckého zařízení interiérů, autor si všímá především (ale nikoliv výlučně) jednoho specifického výtvarného média – soch. Na příkladech několika zajímavých sochařských souborů, které vznikly na různých místech rozsáhlého premonstrátského panství v poměrně krátkém časovém období dvacátých a třicátých let 18. století, jsou v knize čtenáři (a divákovi) přiblíženy konkrétní důvody a okolnosti jejich vzniku. Studie zejména ukazuje, že pro premonstráty a hlavně jejich opaty byly sochy zajímavým médiem, které mohlo plnit celou řadu symbolických i zcela praktických funkcí, že v očích člověka raného novověku byly více než co jiného svébytnými prostředky vizuální reprezentace, tedy veřejného obrazového vyjádření symbolické dimenze postavení objednavatele v soudobé společnosti. Velkorysý a nákladný mecenát hradiských premonstrátů a opatů je tedy jak dokladem jejich prominentního postavení v moravské stavovské společnosti doby baroka, tak i jejich úsilí o symbolické vyjádření jejich aktuálních duchovních, společenských, hospodářských i politických ambicí. Díky tomuto pohledu si dnešní obdivovatel tzv. starého umění možná také může lépe uvědomit, v čem spočívalo ocenění kvalit a hodnot těchto památek v minulosti, tedy před vznikem našeho novodobého, moderního konceptu „umění“.
Obsah knihy (Databáze Národní knihovny ČR)
Eduard Hindelang – Lubomír Slavíček, Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Festschrift zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen | Museum Langenargen am Bodensee – Masarykova univerzita, Langenargen a. B. – Brno 2007 | ISBN: 978-80-210-4394-7
Rakouské malířství vrcholného a pozdního baroka představuje v dějinách evropského umění jednu z mimořádně poutavých, i když dlouho nedostatečně poznaných kapitol. Především tvorba protagonistů malířské, sochařské a rytecké akademie ve Vídni Paula Trogera a Franze Antona Maulbertsche, ale také jejich četných žáků a následovníků, je strhujícím příkladem výrazového, mnohdy až exaltovaného umění, jehož výtvarná řeč těžila především z tvarové nadsázky a světlem umocněné barvy. Dílo Franze Antona Maulbertsche a umělců jeho okruhu již tradičně představuje zásadní téma, jemuž v rámci svých hlavních výzkumných záměrů, zkoumání barokního umění na Moravě, věnuje soustředěnou pozornost právě Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Vědecké kolokvium „Maulbertsch v Langenargen“ uspořádané muzeem v malířově švábském rodišti Langenargen u Bodamského jezera v září 2006 se stalo popudem i k vydání tohoto sborníku, obsahujícího nejen příspěvky přednesené na tomto setkání, ale také další studie badatelů několika zemí a generací, snažící se osvětlit postavení a význam, které Franz Anton Maulbertsch měl v pozdně barokním umění střední Evropy.