Jan Fertl, Sapientia
Nejen na střelnici, kam nás tato rubrika zavedla minulý měsíc, lze zažít napínavé okamžiky. Stejně vzrušující může být i návštěva mnohem klidnějšího místa, za jaké platí – už ze své podstaty – i barokní klášterní knihovna. Ta, do které se vypravíme v letošním roce, se nachází nad sakristií kostela sv. Janů v areálu minoritského kláštera v Brně.
Vstupní sál knihovny minoritského kláštera v Brně se zavřenými dveřmi s
obrazem Sapientiae
Jan Fertl, Sapientia, obraz na dveřích vedoucích do hlavního sálu knihovny
minoritského kláštera v Brně, 1737
Už samotný příchod do knihovny má nádech tajemství: nejdříve je třeba překonat zamčenou mříž, zdolat kamenné schodiště do patra a nakonec projít chodbou jinak nepřístupné klausury. Poté se návštěvník ocitne v zšeřelém a poněkud stísněném prostoru vstupního sálu knihovny. Po chvilce začne rozpoznávat postavy na stěnách: v ilusivních výklencích jsou tu namalovány ženy v antikizujících šatech představující sedm svobodných umění, jak oznamují nápisy na jejich podstavcích. Scéna na stropě zobrazuje pět řeholníků vzhlížejících k personifikaci Víry; komentuje ji biblický citát, v knihovních sálech jeden z nejčastějších: Počátkem moudrosti je bát se Hospodina (Ž 111, 10). Připomínka bázně Boží jako předpokladu získání veškerého vzdělání i moudrosti nás v myšlenkách na chvilku zdrží v objevování dalších pokladů knihovny. Ale jen na chvilku. Náš pohled totiž už od začátku přitahují dvě sochy ve druhé, rozšiřující se části sálu před námi. Pro tento prostor se zdají být sochy příliš velké – hlavami jako by narážely do nízkého stropu. Ztělesňují krásné vážné ženy podobné těm v malovaných výklencích. I ony jsou na podstavcích popsány: žena nalevo je Scientia – Věda, její společnice Prudentia – Obezřetnost. Stojí na soklech po stranách krátkého schodiště o osmi stupních, které končí zavřenými dveřmi… Jsou to těžké železné dveře pobité plechem, na nichž se z přítmí vynořuje obraz spanilé ženy s korunou na hlavě. Tady se krátce zastavíme.
Vstupní sál knihovny minoritského kláštera v Brně s otevřenými dveřmi s
obrazem Sapientie
Dveře byly v knihovnách vyráběny zásadně z kovu, aby se v případě požáru zabránilo jeho šíření. Někdy byly takové dveře pokryty obrazem, který doplňoval či rozvíjel ikonografii ostatní umělecké výzdoby knihovního sálu. U nás jsou velmi vzácné – další malované dveře nacházíme pouze mezi tzv. Filosofickým a tzv. Teologickým sálem knihovny cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.
Johann Baptist Baader, malba na vnitřní straně dveří vedoucích do
knihovního sálu kláštera augustiniánů-kanovníků v Pollingu, 1779 (v horní části
apoštol Pavel a malířův autoportrét
Lukáš Vávra, rokajový dekor na dveřích vedoucích do tzv. Teologického sálu
knihovny kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodě, 1777
Rokajový dekor zde doplňuje zátiší s ovocem a větvička vinné révy se zralými hrozny, značícími plody ducha (Lukáš Vávra, 1777). Příklad z knihovního sálu bývalého kláštera augustiniánů-kanovníků v bavorském Pollingu ukazuje, že výtvarné pojednání dveří mohlo být velmi sofistikované. Dvoje dveře, situované nad sebou a vedoucí do sálu a na jeho emporu, vyzdobil roku 1779 Johann Baptist Baader, který byl rovněž autorem fresek na klenbě. Na dveřích byly ztvárněny náměty z mytologie a dějin řádu, které doplňovala tematika knih a knihoven.
Johann Baptist Baader, Souboj Pallas Athény se třemi neřestmi vedenými
Nevědomostí, malba na vnější straně dveří vedoucích do knihovního sálu kláštera
augustiniánů-kanovníků v Pollingu, 1779
V Brně byl autorem obrazu na dveřích původem švábský malíř Jan Fertl (†1742), který v knihovně minoritů vytvořil v roce 1737 všechna malířská díla včetně polychromie soch z dílny sochaře Antonína Schweigla (1695-1761). Korunovaná žena na dveřích, ztvárněná stejným způsobem jako malované personifikace sedmi svobodných umění na stěnách, je podle znění nápisu Sapientia – Moudrost. Spolu se sochami Vědy a Obezřetnosti vytváří při pohledu od vstupu pomyslný trojúhelník, přičemž sama stojí na jeho vrcholu. Je tedy třeba spojit obezřetnost a vědění, aby bylo dosaženo pravé moudrosti. Symbolický význam má i samotné schodiště, znamenající obecně vzestup k větší vážnosti či důstojnosti, ale také k duševní očistě a duchovní dokonalosti. Spění k moudrosti je ostatně i námětem druhého nástropního obrazu ve vstupním sále minoritské knihovny, situovaného na stropě nad Schweiglovými sochami. Trůnící Moudrost na něm odměňuje učeného řeholníka za jeho námahu a píli ve studiu.
A co se skrývá za zavřenými dveřmi s obrazem Sapientie? Vystoupáme-li po krátkém schodišti a otevřeme-li „bránu Moudrosti“, ocitneme se v hlavním sále knihovny. Náš pohled, nasměrovaný stoupáním po schodech vzhůru, spočine na výjevu uprostřed stropu, na obraze Dvanáctiletého Ježíše v chrámu. Alegorické stoupání k duchovním výšinám v tuto chvíli končí (a současně začíná) v chrámu Moudrosti, jímž chce minoritská knihovna být a v němž jsou shromážděny poklady pravé moudrosti a pravého poznání – knihy.
Foto: Seminář dějin umění FF MU (Tomasz Zwyrtek)
http://www.bibliotheksaal.de/k
Ernst Wittermann, Die Pollinger Bibliothekstüren: Eine Betrachtung, Murnau 1978