Dílo měsíce | Trefa do černého!

Ve stálé expozici mikulovského zámku, příznačně nazvané Galerie Dietrichsteinů, se nachází střelecký terč, jenž nechal vytvořit kníže Walter Dietrichstein při příležitosti návratu knížecích synů Karla Maxmiliána a Jana Leopolda z kavalírské cesty Evropou do Mikulova.

Ve sbírkách Regionálního muzea v Mikulově se nachází celá řada střeleckých terčů, avšak pouze tento byl již od roku svého vzniku zařazen do zámeckých uměleckých sbírek a dochoval se do dnešní doby. Ostatní terče patřily mikulovskému Měšťanskému ostrostřeleckému spolku, nejstaršímu spolku ve městě, založenému roku 1712. Tyto terče byly umístěny v hostinském sále střelnice a muzeum je získalo do svých sbírek roku 1987, kdy byla tato střelnice zbourána.
Continue reading

Dílo měsíce | Cechovní pohár jihlavských ševců

První letošní dílo měsíce nás zavede ze zámku Ambras do Jihlavy

Zámek Ambras u Innsbrucku má v současném světě věhlas především díky prezentaci proslulé kunstkomory a zbrojnice Ferdinanda Tyroského, někdejšího místodržícího v Čechách, jemuž se v nedávné době věnovaly v Praze i v Rakousku velké výstavy. Vedle toho ale Ambras nabízí také pohled do sbírek Kunsthistorisches Musea, pro něž v budově na Maria-Theresien Platz ve Vídni navržené Gottfriedem Semperem už nezbyl prostor. Jednou z významných akvizic muzea, jež našla uplatnění právě v prostorách Ambrasu, představuje mimořádná sbírka renesančního a barokního skla, kterou muzeu v roce 2004 odkázal sběratel Rudolf von Strasser. Kolekce obsahuje také řadu ukázek českého skla, včetně pozoruhodného cechovního poháru jihlavských ševců datovaného rokem 1722. Continue reading

Dílo měsíce | Oltářní obraz v kostele sv. Petra a Pavla ve Výmaru

Listopadový příspěvek přináší poslední ohlédnutí za reformačním výročím

Oltářní obraz  výmarského kostela sv. Petra a Pavla, zvaného Herderkirche, byl zcela záměrně vybrán jako dílo měsíce listopadu, a to z jednoho prostého důvodu. V listopadu se narodil významný evropský reformátor Martin Luther, s nímž je vznik a osud výmarského oltáře do velké míry spjat. Triptych z let 1552–1555 je dodnes oceňován jako jeden z nejvýznamnějších vizuálních počinů německé reformace nejen proto, že ve své centrální části zachycuje portrét Luthera a dále „malíře německé reformace“ Lucase Cranacha st., ale také proto, že demonstruje velmi blízký vztah Luthera ke svým ochráncům – saským vévodům. Z ikonografického pohledu vévodí centrální části obrazu  Ukřižování Krista, jež je zakomponováno do důmyslného znázornění stěžejní myšlenky německé reformace, tématu Zákona a milosti. Continue reading

Dílo měsíce | Tintoretto: Marietta Robusti

Na počátek drobné vysvětlení k poněkud neobvyklému výběru. Říjnové dílo měsíce mělo být původně věnováno Tintorettovi, malíři, jehož pětisté výročí narození si v Benátkách aktuálně připomínají dvěma výstavami. Tintoretto zaujímá v mém osobním žebříčku nejoblíbenějších umělců příčky nejvyšší. I proto mi zadání vybrat jedno jeho dílo a napsat o něm krátký text přišlo jako poměrně snadný úkol. Omyl. Hned na začátku se totiž vyjevily dvě nepřekonatelné překážky. Continue reading

Dílo měsíce | Michele Marieschi: San Giorgio Maggiore v Benátkách

Zářijové dílo měsíce kombinuje cestovatelskou rubriku „tipy na výlety“ s malou kunsthistorickou detektivkou.

Benátský vedutista a grafik Michele Marieschi (1710–1743) je jedním z vynikajících umělců, kteří přes kvality svého díla zůstávají tak trochu ve stínu proslulejších současníků. Marieschi se ve své době stal výrazným konkurentem mnohem známějšího vedutisty Giovanniho Antonia Canala zvaného Canaletto (1697–1768), ale jeho slibně se rozjíždějící kariéru ukončila předčasná smrt. Ve svých vedutách zachytil jak nejdůležitější světské a církevní stavby, tak i malebná zákoutí benátských kanálů s velmi živě pojatou figurální stafáží, ilustrující městskou každodennost, kde se významné stavby nacházejí nenápadně v pozadí. Právě živost Marieschiho vyobrazení města jej odlišuje od výrazně uměřeněji působících Canalettových vedut vznikajících v přibližně stejné době. Kolorit městského života na pozadí půvabné architektury raně novověkých Benátek zachycuje i veduta s kostelem San Giorgio Maggiore. Continue reading

Dílo měsíce | Diana a Akteon

Girolamo Frezza podle Domenichina, mědiryt

Precizní mědirytina italského rytce a malíře Giovanniho Girolama Frezzy (1659 – kolem 1741) přenáší diváka do rozpáleného letního dne, kdy bohyně Diana se svými družkami hledala únik od horkých slunečních paprsků a osvěžení nalezla ve vodě lesního jezírka. Podle nejrozšířenější verze mýtu, kterou přinesl helénistický básník Kallimachos, do těchto lesů zavítal také lovec Akteon, který v úžasu strnul a pozoroval krásnou bohyni. Rozezlená Diana jej pokropila vodou a uvrhla na něj trest mlčenlivosti s tím, že jakmile promluví, bude proměněn v jelena. Continue reading

Dílo měsíce | Portrét slečny Friesové v podobě Sapfó

Třetí červnový týden bude v Brně slavnostně představena kniha „Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české“. Jako dílo měsíce června jsme při této příležitosti vybrali jednu mimořádnou podobiznu z moravských sbírek.

Sofie Friesová (1769–1835) byla dcerou významného vídeňského bankéře a podnikatele, původem švýcarského hugenota Johanna von Fries (1719–1785). Letní sídlo rodiny v dolnorakouském Bad Vöslau a velkolepý neoklasicistní vídeňský palác od císařského architekta Johanna Hetzendorfa von Hohenberg patřily ve své době k nejznámějším centrům společenského a kulturního života a k cílům mnoha prominentních zahraničních návštěv.

Continue reading

Dílo měsíce | Výzdoba kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově

Franz anton maulbertsch, 1759, fresky a obrazy na plátně; Wolfganf träger, 50. – 60.léta 18. století, sochy, štuky;                            Felix ivo leicher, 1756–1760, obrazy na plátně

Měsíc květen se pro mě nese ve znamení  seminárních prací, přičemž ta nejzajímavější se týká výzdoby kostela  sv. Jana Křtitele v Mikulově. Proto bych vám jej zde chtěla v krátkosti představit a dílo měsíce května také pojmout jako malou ochutnávku k fotoreportu z Mikulova, na který se můžete těšit v průběhu měsíce června.

První doložená stavba v místě dnešního kostela pocházela již z roku 1360, kdy zde stávala špitální kaple Panny Marie. Její patrocinium bylo roku 1401 změněno – nově byla zasvěcena Panně Marii, sv. Anně a sv. Máří Magdaleně. S konverzí Liechtensteinů k luteránství roku 1530 došlo opět ke změně dedikace kaple, tentokráte sv. Janu Křtiteli, který byl přijatelný i pro protestanty. Continue reading

Dílo měsíce | Návštěva v okrasné školce (měsíc duben)

Jacob Cats, 1791, akvarel, papír, Rijksmuseum Amsterdam

Autor drobného akvarelu, malíř a především kreslíř Jacob Cats se narodil do rodiny nizozemských emigrantů v roce 1741 v Altoně nedaleko Hamburku. Rodiče Jacoba v brzkém věku přivedli do Amsterdamu, kde prošel uměleckým školením. Po pobytech v ateliérech dnes nepříliš známých malířů Pietera Louwa a Gerarda van Rossuma získal Cats na konci padesátých let 18. století zaměstnání v dílně Jana Hendrika Troost van Groenendoelena specializované zejména na malované dekorace (např. tapety) interiérů domů nizozemských patricijů. V šedesátých letech se mladý malíř osamostatnil a realizoval podobné zakázky jako v ateliéru svého původního zaměstnavatele. Když začala poptávka po tomto typu výzdoby klesat, objevil Cats příležitost ve tvorbě propracovaných kreseb zachycujících krajinu nebo město a doplněných o živou figurální stafáž, které byly ve většině případů určeny pro umělecký trh, na němž si našly rychle oblibu u celé skupiny sběratelů. Continue reading

Dílo měsíce | Vulkánova knihovna: kamna ze sbírek Salzburského muzea Carolino Augusteum

Dílem měsíce března jsou v duchu lidové pranostiky kamna, ovšem ne ledajaká. Světový unikát, známý jako „Spottofen“, se dnes nachází v Salzburger Museum Carolino Augusteum (glazovaná keramika, 2. čtvrtina 18. století, výška 297 cm).

Kamna vytvořil neznámý mistr – kamnář či sochař, činný buď v oblasti Salzburska, Horního Rakouska nebo Bavorska (Fridolfing). Spodní část kamen na čtyřech (původně pěti) nohách ve tvaru sedících lvů napodobuje knihovnu. Dva regály nad sebou, obíhající po obvodu kamen (vyjma zadní skrytou část), jsou naplněny knihami. Bílé hřbety knih jsou pečlivě popsány. Je to knihovna opravdu vybraná: nápisy obsahují jména heretiků, názvy jejich děl nebo označení skupin jejich stoupenců. Continue reading