Je potěšující sledovat vzrůstající zájem badatelů i institucí o práce na papíře. Ať už jde o kresby nebo grafické listy, v současné době probíhá nebo proběhlo několik důležitých výstavních a výzkumných projektů, které výrazně posouvají naše poznání těchto křehkých uměleckých děl. Continue reading
Mezi současné trendy snažící se srozumitelným způsobem zpřístupnit odbornou práci historiků umění a rovněž samotné sbírkové fondy jednotlivých institucí patří nepochybně různé formy prezentací v rámci digitálního prostoru. To platí dvojnásob pro umělecká díla, která s ohledem na svůj charakter (materiál) stála mnohdy stranou. Continue reading
Dnes představená fotografie vznikla přesně 20. května 2011 v 18:15 hod. a nevyniká ani technickou dokonalostí ani excelentní ostrostí. Záběr pořízený z úhlu se snažil eliminovat odlesky způsobené umělým osvětlením ve zšeřelém interiéru kaple na zámku Sychrov. Byla to jedna z mnoha zastávek na exkurzi po aristokratických sídlech v prostoru Českého ráje, respektive středního Pojizeří s dalšími zastávkami v Kačině na Kutnohorsku a ve Frýdlantu na okraji Jizerských hor, kterou jsem měl možnost absolvovat v rámci doktorského studia. Continue reading
Autor drobného akvarelu, malíř a především kreslíř Jacob Cats se narodil do rodiny nizozemských emigrantů v roce 1741 v Altoně nedaleko Hamburku. Rodiče Jacoba v brzkém věku přivedli do Amsterdamu, kde prošel uměleckým školením. Po pobytech v ateliérech dnes nepříliš známých malířů Pietera Louwa a Gerarda van Rossuma získal Cats na konci padesátých let 18. století zaměstnání v dílně Jana Hendrika Troost van Groenendoelena specializované zejména na malované dekorace (např. tapety) interiérů domů nizozemských patricijů. V šedesátých letech se mladý malíř osamostatnil a realizoval podobné zakázky jako v ateliéru svého původního zaměstnavatele. Když začala poptávka po tomto typu výzdoby klesat, objevil Cats příležitost ve tvorbě propracovaných kreseb zachycujících krajinu nebo město a doplněných o živou figurální stafáž, které byly ve většině případů určeny pro umělecký trh, na němž si našly rychle oblibu u celé skupiny sběratelů. Continue reading
Zatímco takřka každodenně otevřená muzea a galerie patří ke standardním cílům všech milovníků umění, grafické kabinety jednotlivých institucí, mimo konkrétních výstavních projektů, zůstávají stále tak trochu mimo pozornost zájemců o výtvarná díla. Kresby, grafické listy, akvarely, pastely nebo architektonické plány jsou s ohledem na citlivý charakter materiálu většinou prezentovány v rámci konkrétních krátkodobých prezentací, případně jsou nahrazeny faksimilemi a nejsou tak mimo konkrétních ikonických děl součástí širšího povědomí. S rostoucím zájmem o zpřístupňování hlavních světových grafických sbírek ovšem postupuje nejen jejich digitalizace, ale také možnost si v jednotlivých studovnách prohlédnout samotné originály vybraných prací. Continue reading