Author: Tomáš Valeš

Dějiny architektury jako příběh lidí

16. srpna 2022 zemřel Historik architektury Mark Girouard 

Zpráva o úmrtí historika architektury Marka Girouarda (1931–2022) zasáhla v polovině srpna nejen příznivce starobylých panských sídel a jejich osudů. Girouard nejprve několik let působil v časopise Country Life, později zastával post Slade Professor of Fine Art na univerzitě v Oxfordu (1975/76) a následně se stal členem Society of Antiquaries of London (1987). Mezi jeho trochu pozapomenuté aktivity patří také neúnavný boj za zachování původní zástavby v londýnské čtvrti Spitalfields na konci sedmdesátých let 20. století, a to včetně formy občanského protestu, kdy doslova okupoval jednotlivé budovy – viz fotografii. Současně se stal zakladatelem a předsedou The Spitalfields Historic Buildings Trust. Continue reading →

Podporujeme Ukrajinu

, and

V současné tíživé situaci, kdy Ukrajina čelí vojenské invazi armád Ruské federace vyjadřuje Centrum pro studium raného novověku podporu ukrajinským občanům i vojákům. Jako výraz této podpory můžeme použít jen zbraně nám vlastní, a proto zveřejňujeme jinak on-line nedostupný článek Tomáše Valeše a Zuzany Macurové věnovaný umělecké sbírce uložené v Stefanykově národní vědecké knihovně ve Lvově. Continue reading →

Příběh měsíce | Od známých děl k novým objevům: Ohlédnutí za výstavou o Janu Jiřím Heinschovi v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem

V poslední lednový den letošního roku skončila výstava Jan Jiří Heinsch. Ve službách jezuitů, která se v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem konala už od loňského listopadu. Pořádající instituce umožnila nejen vydání doprovodné publikace, ale připravila rovněž nyní spuštěnou virtuální prohlídku výstavy, díky níž je možné ji zhlédnout, ačkoliv již skončila. Continue reading →

Tip | Oživ si svého Maxe Dvořáka

Zejména na sociálních sítích jste mohli v uplynulých týdnech zaregistrovat novou funkci genealogického serveru MyHeritage. Ten nově nabízí možnost animace, nebo spíše „oživení“, tváří zachycených osob, jejichž podobizny je potřeba nahrát do úložiště systému. Mimo nové setkání s vlastními předky je ovšem možné danou aplikaci využít také k animaci oblíbených postav z jednotlivých uměleckých děl, samotných umělců anebo historiků umění. Naše dvě ukázky vám umožní pohled nejen do tváře moravského sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812), ale také nedávným výročím připomenutého historika umění Maxe Dvořáka (1874–1921). Continue reading →

Foto měsíce | Neznámá skica Franze Xavera Wagenschöna

Dnes představená fotografie vznikla přesně 20. května 2011 v 18:15 hod. a nevyniká ani technickou dokonalostí ani excelentní ostrostí. Záběr pořízený z úhlu se snažil eliminovat odlesky způsobené umělým osvětlením ve zšeřelém interiéru kaple na zámku Sychrov. Byla to jedna z mnoha zastávek na exkurzi po aristokratických sídlech v prostoru Českého ráje, respektive středního Pojizeří s dalšími zastávkami v Kačině na Kutnohorsku a ve Frýdlantu na okraji Jizerských hor, kterou jsem měl možnost absolvovat v rámci doktorského studia. Continue reading →

Dílo měsíce | Návštěva v okrasné školce (měsíc duben)

Jacob Cats, 1791, akvarel, papír, Rijksmuseum Amsterdam

Autor drobného akvarelu, malíř a především kreslíř Jacob Cats se narodil do rodiny nizozemských emigrantů v roce 1741 v Altoně nedaleko Hamburku. Rodiče Jacoba v brzkém věku přivedli do Amsterdamu, kde prošel uměleckým školením. Po pobytech v ateliérech dnes nepříliš známých malířů Pietera Louwa a Gerarda van Rossuma získal Cats na konci padesátých let 18. století zaměstnání v dílně Jana Hendrika Troost van Groenendoelena specializované zejména na malované dekorace (např. tapety) interiérů domů nizozemských patricijů. V šedesátých letech se mladý malíř osamostatnil a realizoval podobné zakázky jako v ateliéru svého původního zaměstnavatele. Když začala poptávka po tomto typu výzdoby klesat, objevil Cats příležitost ve tvorbě propracovaných kreseb zachycujících krajinu nebo město a doplněných o živou figurální stafáž, které byly ve většině případů určeny pro umělecký trh, na němž si našly rychle oblibu u celé skupiny sběratelů. Continue reading →

Jak to chodí v grafických kabinetech…

Kupferstichkabinett v Berlíně a studovna vídeňské Albertiny

Zatímco takřka každodenně otevřená muzea a galerie patří ke standardním cílům všech milovníků umění, grafické kabinety jednotlivých institucí, mimo konkrétních výstavních projektů, zůstávají stále tak trochu mimo pozornost zájemců o výtvarná díla. Kresby, grafické listy, akvarely, pastely nebo architektonické plány jsou s ohledem na citlivý charakter materiálu většinou prezentovány v rámci konkrétních krátkodobých prezentací, případně jsou nahrazeny faksimilemi a nejsou tak mimo konkrétních ikonických děl součástí širšího povědomí. S rostoucím zájmem o zpřístupňování hlavních světových grafických sbírek ovšem postupuje nejen jejich digitalizace, ale také možnost si v jednotlivých studovnách prohlédnout samotné originály vybraných prací. Continue reading →