Kunsthistorik na cestách | Po stopách Caspara Davida Friedricha (1774–1840)

Německý ostrov Rujána je tradičním cílem prázdninových pobytů mnoha turistů. Malebné krajinné scenérie, které přetínají příkré srázy křídových útesů, zde před více než dvě stě lety obdivoval také nejvýznamnější představitel malířství německého romantismu.

Naše putování začneme příhodně tam, kde se odehrály i první krůčky mladého Caspara Davida Friedricha, v jeho rodném Greifswaldu, který se nenachází v cílové ostrovní destinaci, ale ještě na území pevninského Pomořanska. Malíř se zde narodil 5. září roku 1774. Byl pokřtěn v monumentálním halovém kostele Panny Marie, typickém příkladu severoněmeckého cihlového gotické stylu. Místo křtu jako by předpovídalo malířovo zaujetí pro gotické motivy, které se v období snahy o národní emancipaci stanou jedním ze symbolů germánského ideálu. Město Greifswald v současnosti vzdává poctu svému rodákovi především skrze expozici umístěnou ve Friedrichově rodném domě.

Continue reading

Příběh měsíce | Ut pictura poesis a Jan van Mieris (1660–1690)

Monografie Jan van Mieris (1660–1690) His Life and Work od Margreet van der Hut byla publikována v loňském roce k výročí 360 let od narození tohoto umělce. Kniha přináší řadu nových poznatků o jeho životě i díle. Kromě úspěchů na poli malby neopomíjí ani Mierisovo básnické dílo, a proto je dobrým výchozím bodem pro připomenutí si tohoto zajímavého umělce v červnovém Příběhu měsíce. 

Jan van Mieris (17. 6. 1660 – 17. 3. 1690) byl nejstarším synem a žákem leidenského malíře Franse van Mierise (1635–1681), který své zkušenosti čerpal v dílnách Gerarda Doua (1613–1675) a Abrahama van den Tempela (1622–1672). Téměř celý svůj krátký život, který byl doprovázen řadou zdravotních komplikací, pobýval Jan van Mieris v Leidenu. Působil zde jako člen zdejšího malířského cechu sv. Lukáše a věnoval se převážně portrétní a žánrové tvorbě. Výjimku v rámci zahraničních pobytů představuje poslední rok umělcova života, který strávil v Římě, kde také zemřel. Continue reading

Fotoreport | Exkurze do jižních Čech

Na začátku května jsme se společně s kolegy z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zúčastnili exkurze, která nás zavedla mimo jiné na několik pozoruhodných památek z období raného novověku. 

První barokní stavba nás čekala v Táboře, kde naše kroky po prohlídce radnice zamířily ke klášteru bosých augustiniánů s kostelem Narození Panny Marie, v jehož interiéru jsme si prohlédli obrazy rakouského malíře Felixe Ivo Leichera (1727–1812), spolupracovníka věhlasného Franze Antona Maulbertsche (1724–1796). Největším překvapením však byla chladná krypta chrámu. Podzemní prostory kostela ukrývají neobvyklou freskovou výzdobu s bohatým rejstříkem motivů, jako je například tanec smrti, přechod duše do podsvětí či poslední soud. Continue reading

Příběh měsíce | Mikael Toppelius (1734-1821)

27. prosince uplyne přesně dvě stě let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších malířů chrámových interiérů na území Finska. Příběh Mikaela ToppeliA, jehož díla je možné nalézt ve více než čtyřiceti finských kostelech, se Vám pokusím nastínit v následujícím příspěvku.

Rozsáhlé dílo Mikaela Toppelia představuje doznívající tradici bohatě malovaných interiérů dřevěných kostelů na finském území, jejíž počátky lze sledovat již od pozdního středověku. Výstavba svatostánků ze dřeva byla ve Finsku typická především díky vlivu reformace v průběhu 16. století, kdy bylo součástí švédského království. Continue reading

Aktuality | Berniniho lebka

Státní umělecké sbírky Drážďany svým návštěvníkům přes prázdninové dny nabízí novou výstavu s názvem Bernini, papež a smrt, jejímž ústředním dílem je věrná napodobenina lidské lebky vytesaná z mramoru.

Umělecký mecenát papeže Alexandra VII. a s ním spojená podpora sochaře a architekta Gian Lorenza Berniniho je v rámci dějin umění známou záležitostí. Vedle monumentálního projektu náměstí sv. Petra ve Vatikánu však stojí řada dalších realizací, mezi něž patří také věrná napodobenina lidské lebky. Jejím vytvořením papež pověřil umělce bezprostředně po svém zvolení v roce 1655. Alexandr VII. v lebce spatřoval jakýsi meditační objekt, který má připomínat „křehkost lidské existence“. Dílo vytvořené z kararského mramoru působí na diváka značně realistickým dojmem. Umělec dokázal vytesat i ty nejdetailnější náležitosti lebky, jako jsou švy na její horní části, mezery mezi zuby nebo jemná nosní přepážka. Berniniho skvost je stejně jako skutečná lebka dutý. Continue reading

Výstava | Vlasové ornamenty v portrétních miniaturách a špercích

Cincinnati Art Museum v Ohiu láká své virtuální návštěvníky na výstavu o špercích a portrétních miniaturách, jejichž součástí je poměrně netradiční prvek – lidské vlasy.

Před příchodem fotografie byla tvorba portrétních miniatur obvykle jediným způsobem sloužícím ke ztvárnění podobizny člověka, kterou bylo možné mít pořád u sebe. Continue reading