Rekonstrukce a experiment jako legitimní součást metodologie dějin umění.
Co nám mohou historické knihy receptů prozradit o umění, o vzniku uměleckých děl a o tom, jaké znalosti a materiály jsou potřeba k jejich vytvoření? Právě tyto a jiné otázky byly stěžejní pro pětiletý projekt Making and Knowing při Kolumbijské ve státě New York, jehož výsledky byly nedávno publikovány online.
Cílem tohoto projektu bylo především vytvořit volně přístupnou, digitální a kritickou edici rukopisu z konce 16. století (Ms. Fr. 640) a jeho anglický překlad. Tento rukopis byl pravděpodobně sepsán praktikujícím autorem, který žil a tvořil poblíž Toulouse ve Francii, a lze v něm nalézt například instrukce ke kresbě, vytváření pigmentů, odlévání portrétních medailí, ale také návody na taxidermii zvířat (například koťátko s křídly) a různé anekdoty i eskamotérské triky.
Už od svého počátku byl projekt zamýšlen jako úzká spolupráce ve formě workshopů, kde se setkávají vysokoškolští profesoři, studenti humanitních a sociálních věd, umělci, přírodovědci a další specialisté. První fáze projektu představovala transkripci a překlad rukopisu a následovaly laboratorní semináře, kde studenti kriticky anotovali recepty. Přitom studovali další prameny a objekty, především se ale věnovali fyzickým rekonstrukcím v laboratoři. Každý rok se pozornost studentů zaměřila na určitou skupinu tematicky podobných receptů v rukopisu (zpracování a vytváření kovů a výroba odlitků a forem; výroba barev – barvení látek, malba, vytváření laků a imitace drahých kamenů).
Protože se většinou jednalo o studenty humanitních věd s žádnými nebo malými zkušenostmi s prací v laboratoři nebo uměleckém ateliéru, za účelem osvojení si primárních dovedností zpočátku ve dvojicích rekonstruovali kulinářské recepty ze 16. nebo 17. století. Jejich cílem byla co nejvěrnější simulace raně novověkých ingrediencí a metod, a kladení si některých z otázek a úskalí spjatých s podobnými rekonstrukcemi. Jak vysoké autenticity je možné dosáhnout?Jaké kompromisy, co se týče nástrojů s materiálů, jsou akceptovatelné? Co dělá rekonstrukci přesvědčivou a jak ji lze použít jakožto historický argument?
Největší problém patrně představovalo množství neznámých materiálů a měřítek. Právě při rekonstrukcích bylo objasněno několik nejasných formulací, nepřesností nebo chyb v transkripci, která byly následně opatřeny anotací na příslušném místě.
Díky rekonstrukcím bylo možné seznámit se s dříve neznámými nebo nepředstavitelnými technikami a z dnešního hlediska poněkud obskurními materiály. Kromě toho projekt poskytl určitá vodítka k tomu, jak číst raně novověké knihy receptů. „Čtení“ skrze „dělání“ může nejenom přinést odpovědi na otázky, ale především stimulovat vznik nových otázek, které by při pouhé práci s textem nemohly vyvstat.
Rekonstrukce mohou nabídnout také kritický pohled na současné klasifikace a hierarchii uměleckých žánrů a stimulovat myšlení „skrze materiály“. Například recept s názvem „Přenesení příběhu na sklo“ působí jako čtený text přímě a jednostranně, ale při pokusu o rekonstrukci bylo zjištěno, že vyžaduje velkou znalost materiálů i technik, a to od zlatnických po malířské. Tato technika byla v 16. století považovaná spíše za součást malířství a vysoce ceněná i malíři a teoretiky, jako byl například Cennino Cennini. Dnes se však poněkud anachronisticky nazývá verre églomisé, je používána pro reverzní malbu na skle v jakémkoli období a v muzeích jí bývá přisuzován většinou nízký status dekorativního nebo užitého umění. Kromě toho může rekonstrukce zmíněného receptu poukázat také na to, jak úzké bylo propojení mezi zlatníky a malíři v 16. století skrze techniky, materiály a patrně také alespoň zčásti totožné umělecké vzdělání.
Digitální a kritickou edici rukopisu a jeho anglický překlad si můžete procházet zde.
Zdroje:
The Making and Knowing Project, Pamela H. Smith, Naomi Rosenkranz, Tianna Helena Uchacz, Tillmann Taape, Clément Godbarge, Sophie Pitman, Jenny Boulboullé, Joel Klein, Donna Bilak, Marc Smith, and Terry Catapano, eds., Secrets of Craft and Nature in Renaissance France. A Digital Critical Edition and English Translation of BnF Ms. Fr. 640 (New York: The Making and Knowing Project, 2020), https://edition640.makingandknowing.org.
Donna Bilak, Jenny Boulboullé, Joel Klein, Pamela H. Smith, The Making and Knowing Project: Reflections, Methods, and New Directions, West 86th 23 (1), s. 35-55.
Pamela H. Smith and The Making and Knowing Project, Historians in the Laboratory: Reconstruction of Renaissance Art and Technology in the Making and Knowing Project, Art History 39 (2), Special Issue: Art and Technology in Early Modern Europe, s. 210-233.
Zdroje obrázků: makingandknowing.org