Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.
Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).
Josef Stern, Obětování Panny Marie, kaple Paláce šlechtičen v Brně, 1756
Pod klenbou, kaple Paláce šlechtičen v Brně
V kapli Paláce šlechtičen na Kobližné ulici, kterou v roce 1756 vyzdobil Josef Stern (1716–1775), jsme měli výjimečnou možnost prohlédnout si malby na klenbě z bezprostřední blízkosti. Kromě technologických aspektů díla, jako jsou hranice denních plánů, rytá podkresba, užití konkrétních pigmentů a zlacení, či pozdější obnovovací zásahy, jsme si mohli povšimnout i bravurních fines malby, které jsou za běžných okolností při pohledu z přízemí kaple jen málo viditelné. Nanášení světel ve vápenném seccu, modelace tělových partií zelenými tóny, stínovaní záhybů drapérií – to všechno vyvolalo nejen diskusi o tom, jak malba vznikala po technické stránce, ale také výjimečný estetický prožitek (a požitek z) malby.
Josef Stern, Panna Marie, kaple Paláce šlechtičen v Brně, 1756
Josef Stern, Svatá Anna, kaple Paláce šlechtičen v Brně, 1756
Josef Tadeáš Rotter, Sv. Augustin před Kristem, tzv. prelátská sakristie bývalého augustiniánského kláštera v Brně, 1746
Následující zastávkou byl nedaleký Místodržitelský palác, původně klášter augustiniánů-eremitů (dnes Moravská galerie), v němž byla v nedávné době odkryta a obnovena malba na klenbě někdejší tzv. prelátské sakristie (dnes Café MORGAL). Malbu vytvořil v roce 1746 Josef Tadeáš Rotter (1701–1763), který je nejspíše rovněž autorem dekorativních maleb, postupně odkrývaných v dalších místnostech přízemí (původně jednoho prostoru, tzv. velké sakristie určené řeholním bratrům). Prostřednictvím výkladu a fotografií, které si připravil student Semináře dějin umění Dominik Matus, jsme rekonstruovali původní vybavení prelátské sakristie – bohatě intarzovaný, umělecky velmi kvalitní mobiliář, uložený nyní v současném sídle řádu, augustiniánském klášteře na Starém Brně.
Třetím navštíveným objektem byla budova Nové radnice. V patře křídla obráceného do Dominikánského náměstí se nyní restauruje malba na klenbě sálu, v němž původně zasedal zemský soud. Klenební obraz zahrnující námět soudního jednání za přítomnosti panovníka zde vytvořil asi v roce 1729 s největší pravděpodobností František Řehoř Ignác Eckstein (1689–1741), autor freskové výzdoby sousední schodišťové haly (1732).Hlavním motivem klenebního obrazu je iluzivní sloupová architektura, k níž směřoval i náš experiment.
F. Ř. I. Eckstein, detail ilusivní architektury, soudní sál Nové radnice v Brně, cca 1729
Abraham Bosse, Moyen universel de pratiquer la perspective sur les tableaux ou surface irregulieres, Paris 1653
Stínová projekce, soudní sál Nové radnice v Brně, malba na klenbě F. Ř. I. Eckstein, cca 1729
Jeho podstatou bylo ověřit, zda Eckstein používal k rozvrhu ilusivní architektury na zakřiveném povrchu klenby stínovou projekci. Tento postup popsal ve svém díle Moyen universel de pratiquer la perspective sur les tableaux ou surface irregulieres (Paris 1653) Abraham Bosse a byl znám i řadě dalších raně novověkých autorů teoretických traktátů o perspektivě. Otázka projekce složité iluzivní architektury se sice tímto experimentem nevyřešila v úplnosti, zdá se však, že Eckstein metodu projekce stínů alespoň u fiktivně malovaných vertikálních rovnoběžek (sloupů, svislých hran říms, soklů a dalších iluzivních architektonických prvků) nejspíše používal. Zjištění této skutečnosti by mohlo výrazně napomoci při rekonstrukci chybějících partií klenebního obrazu. Závěrem dodejme, že podobný experiment byl na Moravě uskutečněn úplně poprvé, předcházel mu stejný pokus provedený na malbě Franze Antona Maulbertsche (1724–1796) ve Filosofickém sále premonstrátské kanonie v Praze na Strahově.
Foto: Martin Mádl, Tadeáš Kadlec, Dominik Matus