Zajímavost | Restaurování Konstantinova sálu

V Konstantinově sále Vatikánského paláce probíhaly od roku 2015 restaurátorské práce, jejichž výsledkem je mimo jiné odhalení posledního Raffaelova díla.

Letos tomu bylo právě 500 let, co zemřel renesanční umělec Raffael Santi (1483–1520). K tomuto výročí bylo dokončeno pětileté restaurování jeho poslední freskové zakázky – výmalby Konstantinova sálu Vatikánského paláce. Konzervační a čisticí práce přinesly u dvou alegorických postav Spravedlnosti (Iustitia) a Vlídnosti (Comitas) mimořádné zjištění potvrzující dlouho spekulované Raffaelovo autorství. Continue reading

Zajímavost | Mona Lisa aneb je možné na ní objevit ještě něco nového?

nově objevené spolvero na moně lise naznačuje, že malba nevznikala prvotně na desce, jak se doposud předpokládalo.

Technika spolvero spočívá v přenesení přípravné kresby na podložku. Pod karton, kde byla originální kresba, ​​se vložil list papíru, to celé se položilo na měkkou podložku a poté se jehlou vytvořily dírky skrz obě vrstvy v hlavních konturách budoucí malby. Takto perforovaný list se následně položil na připravenou dřevěnou desku a pomocí látkového váčku naplněného sazemi se na něj přenesla kresba ve formě teček v hlavních liniích. Nespornou výhodou této techniky je nejen rychlé přenesení přípravné kresby, ale i možnost vytvářet další dílenské kopie uměleckého díla. Spolvero se v době renesance hojně využívalo,  setkat se s ním můžeme i u dalších obrazů Leonarda da Vinci, jako je například Dáma s hranostajem. Continue reading

Přednáška | Rubensova skica pohledem konzervátorky

V rámci svého přednáškového cyklu „Art Talks series“ představily Harvard Art Museums výsledky průzkumu Rubensovy olejové skici s námětem Herkula s nemejským lvem.

Technologický průzkum olejové skici k nedochovanému obrazu stejného námětu, který Petr Pavel Rubens namaloval kolem roku 1639 na objednávku španělského krále Filipa IV., přinesl neobyčejně detailní pohled na umělcův malířský rukopis. Continue reading

Zajímavost | Digitalizace osobního archivu Antonia Canovy

Přestože sám sebe označoval za „omo senza lettere“,¹ zanechal po sobě italský sochař Antonio Canova (1757–1822) úctyhodný počet písemností. Veřejná knihovna v Bassanu del Grappa, kde se nyní osobní archiv tohoto umělce nachází, nyní plánuje veškerý jeho obsah postupně digitalizovat.

Na současné místo svého uložení se archiv dostal mezi lety 1852 a 1857, kdy jej knihovně daroval Giovanni Battista Sartori, nevlastní bratr sochaře. Mezi písemnostmi se nachází korespondence (celkem 6 658 dopisů), alba s kresbami, deníky a různé jiné osobní záznamy, například cestovní deníky z let 1779–1780, účetní knihy z let 1783–1788, sešit na procvičování angličtiny, poznámky z cest po Anglii z roku 1815 a závěti z let 1802, 1805, 1809 a 1815. Continue reading

Zajímavost | Projekt Blue Boy

chlapec v modrém od Thomase Gainsborougha prošel nedávno restaurováním, které odhalilo jeho doposud skryté společníky.

Na své místo v severoamerickém muzeu The Huntington Library, Art Museum, and Botanical Gardens se v srpnu tohoto roku po dlouhém restaurování vrátil Chlapec v modrém (1770). Obraz je dílem britského malíře Thomase Gainsborougha (1727-1788), jenž byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Ve svých obrazech se nechal inspirovat vandykovskou tradicí, ale na rozdíl od svého současníka Joshua Reynoldse zobrazoval portrétované v soudobém oděvu.

Continue reading

Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici

Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.

Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).

Continue reading