V uplynulých měsících překvapily světové aukční síně několika pozoruhodnými díly i cenovými rekordy
Ani současná pandemie úplně nezastavila konání aukcí, které se podobně jako vše ostatní přesunuly především do virtuálního světa. Během několika posledních měsíců byla vydražena mnohdy velmi zajímavá či vzácná díla, některá se objevila na veřejnosti po dlouhých desetiletích, kdy byla v soukromých sbírkách, jiná překvapila svou výslednou cenou či dokonce překonala rekord. Podívejte se na výběr skvostných „úlovků“ z aukcí v uplynulých měsících.
Jean-Honoré Fragonard, Olympie šplhající na skálu a sledující odjíždějící Birenovu loď (Zuřivý Roland, X, 23), okolo 1780
Fragonardovy kresby
Během lednové aukce Starých mistrů a britských kreseb pořádané dražebním domem Christie’s v New Yorku bylo představeno čtrnáct mistrovských kreseb Jeana-Honoré Fragonarda (1732–1806), který byl ve své době jedním z nejúspěšnějších kreslířů i malířů. Zatímco mnoho umělců považovalo kresby za „pouhé“ přípravné studie k malbám, Fragonard je vnímal jako svébytná umělecká díla. Mezi draženými kresbami se nacházela Podřimující mladá žena vytvořená na vrcholu Fragonardovy slávy mezi lety 1775 a 1785. Zbývajících třináct kreseb pochází ze souboru nejméně 179 Fragonardových kreseb vytvořených okolo roku 1780. Tyto kresby černou křídou měly ilustrovat epickou báseň z počátku 16. století Orlando furioso (Zuřivý Roland) italského básníka Ludovica Ariosta (1474–1533). Fragonard se s originálním italským textem seznámil patrně na ferrarském dvoře rodiny Este v létě roku 1760, tedy bezmála dvě stě padesát let poté, co Ariosto věnoval svou mistrovskou epickou báseň právě rodině Este ve Ferraře, kde působil celou svou kariéru.
Zdroj: christies.com
Socha Podzimu ze sbírky Hester Diamond
Aukční síň Sotheby’s v New Yorku nabídla 28. ledna v aukci s názvem Mistrovské malby a sochy, část I. sochu, jež mezi lety 1615–1618 vytesal Pietro Bernini společně se svým dospívajícím synem Gianem Lorenzem. Socha Podzimu byla určena pro prince Leone Strozziho, člena jedné z nejbohatších bankéřských rodin ve Florencii a v Římě, který se později stal jedním z prvních patronů Giana Lorenza Berniniho v Římě. Maria Barbara Guerrieri Borsoi, mecenáška a sběratelka umění 17. století, zjistila, že socha Podzimu, stejně jako další mramorové sochy ročních období, se nacházejí v různých inventářích villy Strozzi z počátku 17.století. Ve ville Strozzi socha setrvala do 19. století, v jehož průběhu byla přestěhována do soukromé sbírky ve Francii, následně ji roku 1988 zakoupil anglický antikvář Anthony Roth a pak roku 1991 putovala do sbírky americké sběratelky umění a interiérové designérky Hester Diamond a jejího manžela. V letošní dražbě byla socha vydražena za 8,9 milionů dolarů.
Pietro Bernini, Gian Lorenzo Bernini, Podzim, kolem 1615–1618, Řím
Rembrandtův Abrahám a andělé
Rembrandtova malba s rozměry pouze 16,1 × 21,1 cm zobrazující starozákonní scénu návštěvy tří cizinců u Abraháma našla svého majitele rovněž během aukce Mistrovských maleb a soch, část I. v New Yorku. Abrahám a andělé z roku 1646 pochází ze sbírky Marka Fishera, který olejomalbu zakoupil v roce 2006. Obraz setrvává v různých soukromých sbírkách už více než sto padesát let. Ačkoli je Rembrandt známější jako tvůrce velkoformátových historických maleb, vytvořil rovněž malby menších formátů zobrazující zejména biblické scény či náměty z literatury. Právě ve čtyřicátých letech 17. století začal být Rembrandt ve svých dílech introspektivnější a vybíral si klidnější náměty, jež povzbuzovaly rozjímání, namísto velkých dramat. Ačkoli je Rembrandt znám svými biblickými scénami, pouze dvacet devět z více než tří set zobrazení biblických scén vychází ze Starého zákona. Zachycená scéna ukazuje okamžik, kdy Abrahám hostící tři cizince rozpozná, že dva z nich jsou ve skutečnosti andělé a jeden, který je vlastně hlavním zdrojem světla, dokonce Bůh sám.
Rembrandt, Abrahám a andělé, 1646
Nový rekord za kresbu
V aukční síni Actéon ve městě Compiège ve Francii padl 20. března nový rekord v dražbě kresby. Za 1,9 millionů euro byla vydražena studijní kresba Giana Lorenza Berniniho. Akt sedící mužské postavy kreslený rudkou vytvořil Bernini mezi lety 1630 až 1640. Kresba, jež upadla na nějakou dobu v zapomnění, se řadí mezi osm známých Berniniho studijních kreseb postav. Dalších sedm z nich se nachází ve sbírkách muzeí a galerií, jedna například ve sbírkách florentské galerie Uffizi. Vydražená kresba byla objevena licitátorkou Philomène Wolf ve Francii jako součást pozůstalosti a původně byla chybně připsána francouzskému baroknímu sochaři Pierru Pugetovi. Následně byla kresba předána k přezkoumání specialistovi na díla starých mistrů Patrickovi de Bayser, který na základě objevení Berniniho zrcadlové kopie vydražené kresby přehodnotil její autorství.
Zdroj: artnews.com
Gian Lorenzo Bernini, Akademický mužský akt, 1630–1640
Dvě jarní aukce v Paříži
Aukční síň Christie’s v Paříži vydražila 24. března celkem osmnáct starých kreseb pocházejících ze soukromé sbírky za 1,6 milionu eur. Většina kreseb vznikla v 15. a v 16. století, některé pak v prvních dvou třetinách 17. století. Jednalo se například o zpodobení Velkého dropa z ruky Vincenza Leonardiho (Řím, přibližně 1590–1646), které bylo vydraženo za dvojnásobek odhadované ceny, nebo studie k jezdeckému portrétu Cosima III de’ Medici (1642–1723), již nakreslil Stefano della Bella (Florencie, 1610–1664) kolem roku 1660. Největším překvapením se nicméně stala kresba Čas bojující s mládím od Jacquesa Quesnela (aktivní do r. 1593, zemřel v r. 1629), která byla prodána za 400 000 eur, tedy za více než trojnásobek odhadované ceny. Jedním ze zlatých hřebů aukce se stala perokresba Hendricka Goltzia (1558–1617) Lykáón proměněný ve vlka znázorňující příběh z Ovidiových Proměn o potrestaném krutém králi, který se nezdráhal společně se svými čtyřiceti devíti syny zabít svého nejmladšího syna a předložit pokrm připravený z něj Diovi.
Hendrik Goltzius, Lykáón proměněný ve vlka, 1589
Druhá aukce Starých kreseb a 19. století proběhla na stejném místě a dokonce ve stejný den. Nejvyšší hodnoty, 100 000 eur, dosáhla během této aukce studie Stojící Arab od Eugèna Delacroix (1798–1863). Delacroixova vášeň pro severní Afriku vzplála v roce 1832, kdy na přání krále Ludvíka-Filipa doprovázel hraběte de Mornay na jeho misi za marockým sultánem Moulay Ab dar-Rahmanem. Během sedmiměsíční výpravy se dostal nakonec až do Tangeru. V Delacroixových studiích a akvarelech se objevuje řada motivů a postav arabského světa. Podle historika umění Maurice Arama je na vydraženém díle zpodobněn pravděpodobně syn tangerského paši Sidi Larabi Saïdi. Mezi další zajímavé aukční položky se pak řadí například studie Nevěřící Tomáš podle Petra Paula Rubense (1577–1640) z ruky Jeana-Honoré Fragonarda, kresba Dvě ženy a dvě děti vracející se z trhu od François Bouchera (1703–1770) nebo studie ke slavnému obrazu Sběračky klasů Jeana-François Milleta (1814–1875), jenž se nachází v pařížském Muzeu d’Orsay. Zdroj: christies.com
François Boucher, Dvě ženy a dvě děti, 1769
Bronzová socha vzpínajícího se pštrosa
Ve dnech 21. a 22. dubna vešla do aukce pořádané anglickým dražebním domem Cheffins unikátní bronzová plastika vzpínajícího se Pštrosa z dílny Jeana de Boulogne, známějšího jako Giambologna (1529–1608) a byla nakonec prodána za 1,4 milionu liber. Podle odborníků dražební síně vytvořil možná Giambologna sochu společně se svým dlouholetým spolupracovníkem Pietrem Taccou z Carrary (1577–1640). Po 180 let bylo dílo uchováváno v soukromé sbírce. Bronzový pštros je jedním ze tří podobných soch pocházejících z Giambolognovy dílny, avšak každá z nich vykazuje jemné a zajímavé odchylky, jež vedou k teoriím o odlišné míře účasti samotného Giambologni a vývoji jeho stylu. Nejdynamičtější z těchto tří provedení vzpínajícího se pštrosa vlastnil francouzský prezident Adolphe Thiers. V rámci jeho pozůstalosti připadla socha roku 1881 muzeu Louvre, kde se nachází dodnes.
Claude Monet, Rezervoár pro nymfy (Lekníny), 1917–1919
Monetovy pozdní Lekníny
Na večerní aukci Impresionistů a moderního umění 12. května v Sotheby’s v New Yorku byl do prodeje uveden jeden z obrazů Leknínů Clauda Moneta (1840–1926). Cena za obraz se v dražbě nakonec vyšplhala až na více než 70,3 milionu amerických dolarů. Mistrovské dílo velkých rozměrů představuje výborný příklad Monetovy pozdní tvorby – lekníny namalované v bohaté škále modrých a zelených tónů směřující k abstrakci. Dílo se řadí mezi monumentální plátna namalovaná po roce 1914 z mostu v zahradě Giverny pod zcela jiným úhlem než předcházející obrazy, eliminující horizont. Právě tento pozdní styl silně inspiroval umělce další generace.
Zdroje obrázků:
Související
