V květnu vydalo prestižní nakladatelství Brill knihu studií zaměřenou na gender a život žen v Nizozemí v letech 1500–1750. Můžete se v ní dozvědět třeba o tom, jak byly portrétovány jeptišky nebo poznat další zapomenutou nizozemskou umělkyni Annu Franciscu de Bruyns (1604/5–1656). Publikace je volně přístupná webu nakladatelství zde.
Nizozemí si tento rok připomíná 350. výročí smrti Rembrandta van Rijn (1606-1669) a skutečně je to v Holandsku znát na každém kroku. Od nejvýznamnějších až po lokální malá muzea si můžete prohlédnout výstavy věnující pozornost právě tomuto význačnému malíři.
Nový katalog Michaelina Wautier: Glorifying a Forgotten Talent mapuje první monografickou výstavu věnovanou umělkyni Michaelaině Wautierové (1604–1689), která se konala v Antverpách v létě roku 2018. Malířka byla činná zejména ve 40. a 50. letech v Bruselu a do dneška se zachovalo kolem třiceti jejích maleb. Zaměřovala se zejména na historickou malbu, portréty, žánrové scény a květinová zátiší. Tímto rozpětím tvorby se umělkyně odlišuje od jiných malířek své doby a stává se jedinečným příkladem ambiciózní ženy výtvarnice v raném novověku. Continue reading
Pobyt Petra Brandla ve slezském Křesoboru (1731–1732) byl posledním „zlatým obdobím“ v kariéře slavného českého barokního malíře. Byla to doba intenzivní tvůrčí činnosti, o čemž svědčí poměrně mnoho dochovaných Brandlových obrazů. Byl to také čas bujaré zábavy a velkých nákupů. Bohaté archivní zdroje nám umožňují nahlédnout do zákulisí nevázaného a bezstarostného soukromého života umělce…
Ve spolupráci Královského muzea výtvarných umění (KMSKA) s Museum Oudenaarde (MOU) vznikla výstava věnovaná známému vlámskému malíři žánrových maleb 17. století, Adriaenu Brouwerovi (1605–1638), jehož rodným městem je právě Oudenaarde. Brouwer za svůj krátký život namaloval asi 70 děl, přičemž výstava prezentuje téměř polovinu z nich, a to vůbec poprvé pohromadě, včetně děl umělců Brouwerova okruhu. Continue reading
Konec měsíce února lze využít k návštěvě některé z výstav Národní galerie v Praze. Za pozornost stojí stále probíhající výstava Norbert Grund (1717-1767) / Půvab všedního dne v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která seznamuje návštěvníky s výjevy z běžného života, ale také s kabinetními kusy rokokového malíře působícího v Praze. Continue reading
Ve dnech 28. – 30. října 2016 proběhla exkurze Semináře dějin umění do rakouských měst Graz a Wiener Neustadt. Tématem byly především pozdně středověké a raně novověké památky (například zámek Eggenberg a jeho umělecké sbírky, katedrála v Grazu, Neukloster ve Wiener Neustadt) s drobnými exkurzy do současného umění a architektury (Kunsthaus Graz). Jako ohlédnutí za studijní cestou přinášíme krátký fotoreport. Continue reading
V roce 2016 uběhlo 250 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších barokních architektů českého původu Františka Maxmiliána Kaňky. Pod záštitou Kotěrova centra architektury u této příležitosti vznikla výstava a s ní související katalog. Publikace s názvem Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky, jejímž autorem je Pavel Vlček, profesor dějin umění a jeden z předních historiků architektury, představuje životní osudy tohoto architekta, který výrazným způsobem ovlivnil vývoj barokní architektury na našem území.
Po stručném úvodu seznamujícím čtenáře s klíčovými momenty architektova života, představuje Vlček v chronologickém sledu na čtyřicet pět realizací, kterých se Kaňka prokazatelně zhostil. Mezi ně řadíme například projekty realizované pro významné představitele šlechtických rodů jako jsou Černínové, Valdštejnové a Kinští. Vlček neopomíjí zdůraznit ani důležité hráče na poli církevního mecenátu, mezi které řadíme především pražské jezuity. Závěrem autor doplňuje publikaci i o pětici staveb, u kterých je autorské určení nejednoznačné, nicméně vykazují stopy Kaňkovy práce.
Informačně bohatý text se Vlčkovi podařilo vměstnat na celých 144 stran, které kromě čtivých pasáží představujících okolnosti vzniku a analyzujících formální znaky jednotlivých realizací autor rovněž doplňuje o bohatý obrazový materiál. Ten sestává nejen z fotografií současného stavu objektů a půdorysných schémat, ale především dobových maleb zachycujících stavby či kreseb a nárysů samotného Kaňky, které nám dávají možnost ještě lépe prozkoumat schopnosti tohoto významného architekta.
Umění tkaných tapisérií kvetlo v zemích Beneluxu již od středověkých dob, ale svého uměleckého a ekonomického vrcholu dosáhlo během 16. století za nadvlády Habsburků. Ti byli aktivní jak v získávání tapisérií, tak při zvětšování průmyslu s tapiseriemi a udržování jejich ekonomické důležitosti. Brusel, jenž byl hlavním centrem tapisérií, v této oblasti průmyslu zaměstnával kolem 15 000 pracovníků.
Tapisérie mohly být srolovány a snadno převezeny mezi množstvím rezidencí vladaře, byly proto oblíbeny pro jednodušší transport, než je možný u maleb a také pro menší citlivost k poškození. Císař Karel V. měl sbírku čítající 96 tapisérií, které vždy cestovaly s ním. Tapisérie byly zavěšeny při všech velkých příležitostech jako křtech, korunovacích, svatbách a pohřbech a utvářely veřejný obraz o vladaři, jeho moci, bohatství a vznešenosti. Vlámské tapisérie jsou často srovnávány s italskými freskovými malbami, pro jejich narativní funkci a politický význam.
Publikace Habsburg Tapestries je čtvrtým svazkem série Studies in western tapestries, kterou vydává Brepols.
Zdroj obrázku: Booktopia
Ludvík XIV. je v této knize představen nejen jako patron a sběratel maleb, ale především tapisérií, které tvoří jednu z nejvýznamnějších částí majetku francouzských královských sbírek. Král žil obklopen uměleckými díly, které se podílely na vytváření nejkrásnějšího paláce v Evropě a byl obdivován již za svého života jako patron (architektury, zahradního designu, maleb, soch, tkaných gobelínů) všech forem umění, které kvetly pod vizí a vedením jeho talentovaného a všestranného dvorního malíře Charlese le Bruna.
Královská kolekce zahrnuje velmi staré, ale i soudobé kusy, které následují modely největších mistrů renesance a barokní doby jako byl Raffel, Guilio Romano či Petr Paul Rubens. V knize je představena sbírka, která patřila francouzskému království v době vlády Ludvíka XIV., se scénami zobrazujícími příběhy z bible, historie a mytologie.
Mimořádné výdaje peněz, času a uměleckého talentu, jež byl vynaložen na tapiserie, měl dát najevo vzdělanost, virtuozitu a estetickou sofistikovanost jejich patrona. Ludvík formoval jednu z největších raně moderních evropských sbírek tapisérií, jež ke konci jeho vlády obsahovala kolem 2650 kusů.
Zdroj obrázku: The Getty Store
