Ve spolupráci berlínského Haus der Kulturen der Welt (HKW) a The Warburg Institute v Londýně vznikla výstava představující poprvé od roku 1929 pohromadě A v původním uspořádání všech 63 tematických panelů Warburgova vrcholného díla – obrazového atlasu Mnémosyné.
Vědecký odkaz německého historika umění a kulturního teoretika Abyho Warburga (1866–1929) je dodnes velmi inspirativní. Ačkoliv nenapsal jedinou knihu a své zásadní objevy vtělil do několika krátkých článků, byly zejména v posledních třiceti letech jeho myšlenky intenzivně zkoumány řadou badatelů a mnohokrát reinterpretovány. V loňském roce připravil berlínský HKW společně s The Warburg Institute v Londýně výstavu Bilderatlas Mnemosyne – The Original, jejímž cílem je co nejvěrněji prezentovat Warburgův poslední a nikdy nedokončený projekt obrazového atlasu nazvaného po řecké bohyni paměti. Výstava je stále přístupná v online prostředí a obsahuje řadu doprovodných materiálů, které umožňují prozkoumat proslulý atlas do detailu a lépe porozumět myšlenkovému odkazu jeho autora.
Aby Warburg, Gertrud Bing a Franz Alber, 1929
Aby Warburg (1866–1929) pocházel z židovské ortodoxní bankéřské rodiny z Hamburku a od útlého mládí cílevědomě směřoval k vědecké dráze. Již jako třináctiletý prodal své prvorozenectví a podíl v rodinném bankovním domě mladšímu bratrovi za příslib financování studia a knih. Takřka neomezené prostředky pak daly za vznik obrovské knihovně zaměřené na umělecká a kulturněhistorická témata a posléze také při ní založenému a dodnes fungujícímu Warburgově institutu, který krátce po autorově smrti kvůli nacistickému nebezpečí přesídlil do Londýna. Zvláštní pozice mimo univerzitní prostředí umožnila svéráznému učenci založit výzkum velmi interdisciplinárně na pomezí dějin umění, kultury a psychologie a stát se tak zakladatelem moderní ikonologie. Hlavními tématy jeho studií se staly lidská expresivita a migrace antických motivů a gest napříč dějinami. Zabýval se přenosem dynamických forem v umění, tedy vyjadřováním konkrétních mezních emocí prostřednictvím gest, výrazů a pohybů. Tato schémata, která nazval formulemi patosu, pocházela zpravidla z antických předobrazů. Vnímal je nikoliv jako izolovaný estetický fenomén, ale v širokém sociálně-psychologickém kontextu dobové kultury.
Aby Warburg, Bilderatlas Mnemosyne, panel č. 39
Bilderatlas Mnemosyne je nepochybně nejvíce interpretovaným Warburgovým dílem. Jednak má charakter autorova celoživotního odkazu, jednak k němu neexistuje textový doprovod, a tak nabízí velmi široké pole možných výkladů. Jeho obsahem je celkem šedesát tři tematických panelů s asi tisícovkou fotografií, reprodukcí uměleckých děl. Atlas vznikal ve dvacátých letech 20. století, kdy se Warburg po hospitalizaci v kreuzlingenském sanatoriu kvůli vážným manicko-depresivním stavům vrátil k vědecké činnosti a transformoval svou knihovnu ve vědecký institut. Ucelené tematické celky sloužily jako podklad k ústní prezentaci konkrétních přednášek v institutu a částečně také obsahují výsledky Warburgových starších studií. Jako celek pak tvořily podklad pro Warburgovu teorii sociální paměti lidstva. Témata konkrétních panelů jsou velmi různorodá: vyjadřování emocí v antice, přežívání antiky v arabském světě a v severských rukopisech a její návrat do Itálie, Boticelliho zrození Venuše, fresky ve ferrarském Palazzo Schifanoia a astronomie, karnevalová kultura, bohyně Fortuna v Rubensově díle, papežské slavnosti ve Warburgově současnosti a podobně. Kromě panelů je zde prezentováno i zhruba padesát originálních uměleckých děl, která Warburg zařadil do tematické sekce obrazového atlasu zaměřené na kosmos a patos. Tato díla byla vystavena v rámci paralelní výstavy s názvem Between Cosmos and Pathos Berlin Works from Aby Warburg’s Mnemosyne Atlas (Staatliche Museen zu Berlin).
Albrecht Dürer, Melencolia I, 1514 (Staatliche Museen zu Berlin)
K výstavě existují také kvalitní komentované prohlídky, a to ve dvou verzích. První z nich, nazvaná „Warburg for Beginners“ je ve formě podcastu a obsahuje spíše obecněji pojaté představení všech základních tematických celků atlasu. V druhém případě se jedná o třídílný cyklus Befragung der Atlas, ve kterém se kurátoři výstavy zamýšlejí nad koncepcí atlasu, a popisují pozadí vzniku tohoto díla a podávají různé interpretace jednotlivých panelů. Za zmínku také stojí zvláštní video Gertrud Bing and Aby Warburg. Sharing the Denkraum, věnované Warburgově spolupracovnici Gertrudě Bing a jejím podílu na vzniku atlasu.