Po období, kdy jsme umělecká díla sledovali pouze on-line, je načase vyrazit do galerií a muzejních prostor! Čekají na nás zajímavé výstavy jak v Česku, tak v zahraničí. Pojďme si dát ochutnávku toho, co můžeme na podzim a v zimě zhlédnout mimo virtuální prostor.

Tuzemské výstavy:

Praha, Galerie hlavního města Prahy, 13. 5. – 31. 10. 2021

Za návštěvu určitě stojí výstava Kamenné poklady pražských zahrad, jež shromáždila sochařská umělecká díla ze zahrady Trojského zámku, Vrtbovské zahrady, krajinného parku Cibulka a letohrádku Portheimka. Výstava nezamýšlí vytvořit ucelenou sbírku nebo reprezentativní průřez historií zahradní architektury, nýbrž chce nabídnout setkání s autentickým otiskem uměleckého rukopisu sochaře na dílech, jež byla desítky či stovky let vystavena vlivům počasí, ať už se jedná o vázy, busty, sochy, kamenné lavičky nebo fontány.

Praha, Schwarzenberský palác, 17. 8. – 14. 11. 2021

Výstava ve Schwarzenberském paláci s názvem Ženy, které přemohly muže: Eva, Judita, Omfalé a ostatní přibližuje zobrazení statečných a mocných ženských hrdinek nebo naopak žen lstivých či nemravných, které úspěšně přemohly muže. Silné a mocné ženy z Bible, antických mýtů či středověké literatury jsou představeny na německých a nizozemských grafikách, kresbách a obrazech významných mistrů 16. století. Často zobrazovaná udatná Judita, která uťala hlavu vojevůdce Holoferna, je stejně jako biblická hrdinka Jáel zachycena v grafických listech Hendrika Goltzia, Albrechta Altdorfera, Bartolomea Sprangera a dalších. Lstivou a proradnou starozákonní Salome nebo Dalilu, podobně jako zrádnou královnu Omfalé, která podle antického mýtu ponížila Herkula, představuje výstava například na grafikách Albrechta Dürera a Bartholomea Sprangera.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Opava, Slezské zemské muzeum, 10. 9. – 31. 12. 2021

V historické výstavní budově Slezského zemského muzea je k vidění jubilejní výstava Zemská obrazárna oslavující sté výročí převzetí Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla v Opavě Zemí slezskou. Tato změna s sebou přinesla řadu koncepčních otázek týkajících se mimo jiné způsobu vystavování výtvarného umění. Muzeum sice nerezignovalo na časové výstavy umělců a svou povahu vlastivědného muzea, ale zároveň se toužilo profilovat jako zemská galerie. Zmíněnou neuskutečněnou myšlenku se muzeum rozhodlo realizovat v jednom z výstavních souborů, konkrétně žánru krajinomalby jakožto nejdynamičtějšího žánru malířství 19. století. Pro představení formálních východisek však jsou do výstavy zařazena rovněž díla ze 17. a 18. století.

Liberec, Oblastní galerie, 1. 10. 2021 – 2. 1. 2022

Výstava Obrazy zášti. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích, jež se koná mimo jiné pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael, nabízí chronologicky široce pojatý pohled na proměňování negativního obrazu židovské komunity ve vztahu k dějinám majoritní společnosti českých zemí. Díla z období středověku i raného novověku, odrážející náboženské předsudky, jsou prezentována po boku příkladů z 19. i 20. století, ale i současných nenávistných projevů v prostředí internetových médií a sociálních sítí.

Praha, Šternberský palác, 19. 11. 2021 – 1. 5. 2022

Šternberský palác otevře ve druhé půli listopadu kuriózní výstavu Falza? Falza!, která předvede napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb, dále falza ve stylu holandských mistrů 17. století a padělky obrazů známých českých malířů 19. a 20. století. Výstava věnuje pozornost také signaturám slavných mistrů na obrazech, které však mistři sami nevytvořili. Cílem je mimo jiné vyzdvihnout skutečnost, že mnohá falza vznikla s čestným záměrem jako kopie nahrazující originál na původním místě.

Zahraniční výstavy:

Drážďany, Gemäldegalerie Alte Meister, 28. 5. 2021 – 21. 11. 2021

V drážďanské galerii Starých mistrů můžeme ještě do 21. listopadu obdivovat nedávno znovuobjevené mistrovské dílo Giana Lorenza Berniniho – lebku v životní velikosti vytvořenou z bílého carrarského mramoru. Zakázku získal Bernini od Alexandra VII. Chigi ihned po jeho zvolení papežem v roce 1655. Neuvěřitelně realistické dílo leželo poté na papežově stole jako připomínka křehkosti lidské existence. Bernini pracoval ve službách celkem osmi papežů, ale právě pro Alexandra VII. Chigi vypracoval jak kolonádu na náměstí sv. Petra, tak mnoho intimních uměleckých děl jako například tuto mistrovsky ztvárněnou lebku.

Paříž, Louvre, 30. 9. 2021 – 7. 2. 2022

Muzeum Louvre připravilo výstavu oslavující dvousté výročí nezávislosti Řecka a zároveň prvního uvedení Venuše Mélské do svých sbírek. Výstava s názvem Zrození moderního Řecka, 1675–1919 mapuje kulturní, diplomatické a umělecké vazby mezi Řeckem a Francií v 19. století a ukazuje, jaký dopad mělo znovuobjevení řecké antiky na evropské smýšlení o této zemi.

Vídeň, Kunsthistorisches Museum, 5. 10. 2021 – 16. 1. 2022

Tizianova vize ženy je název výstavy, která začala před několika dny ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu. Muzeum nabízí jedinečnou možnost shlédnout mistrovská díla zobrazující benátské ženy v kontextu ideálů 16. století a soudobé společnosti. V reakci na soudobou milostnou poezii a literaturu vytvořil Tizian a jeho současníci – Palma Vecchio, Lorenzo Lotto, Paris Bordone, Jacopo Tintoretto a Paolo Veronese – poetický, idealizující pohled na ženu, jenž po následující staletí inspiroval evropskou malbu. Výstava přiblíží portréty slavných manželek vladařů, obrazy žen trpících odloučením od svého milého, stylizace žen do podoby bohyň nebo milenek bohů i obrazy zachycující zamilované páry, jejichž cit je rozdmýcháván a posilován hudbou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Florencie, Palazzo Pitti, 27. 10. 2021 – 31. 1. 2022

Speciální výstava Raphael a návrat medicejského papeže: restaurování a objevy v Paláci Pitti ve Florencii oslaví návrat portrétu papeže Lva X.  s kardinály Luigim de’Rossi a Giuliem de’Medici po velké Raphaelově výstavě v Římě a více než dva roky trvajícím restaurování. Cílem výstavy je zdokumentovat a vysvětlit komplexní restaurátorský proces a četné vědecké analýzy. Výzkum pomocí nových technologií odhalil Raphaelovu podkresbu a jednou provždy vyvrátil domněnky, že postavy kardinálů mohly být přidány později.

Berlín, Gemäldegalerie, 3. 12. 2021 – 10. 4. 2022

Berlínská obrazárna připomene tři sta let od narození jedné z nejvýznamnějších umělkyň 18. století – Anny Dorothey Therbusch (1721–1782). Anna D. Therbusch byla dcerou pruského dvorního malíře Georga Lisiewského, od nějž se jí dostalo základního uměleckého vzdělání stejně jako jejím sourozencům. Poté, co vychovala pět dětí, se ve čtvrté dekádě svého života vrhla na malířství s vervou a roku 1767 již byla jednou z pěti žen, které byly přijaty na Královskou malířskou akademii v Paříži. Po návratu do rodného města se věnovala zejména portrétní tvorbě. Ústředními pracemi výstavy budou díla Therbusch ze Státního muzea v Berlíně, doplněná klíčovými díly jejich současníků, takže výstava poskytne vhled do doby i profesního prostředí, v němž Therbusch žila.