Již ve středu 18. října bude mít Seminář dějin umění příležitost hostit významnou slovenskou historičku umění a odbornici na barokní sochařství Prof. PhDr. Máriu Pötzl-Malíkovou DrSc. Paní profesorka vystoupí v rámci přednáškového cyklu R‘n‘B Speciál s přednáškou Vztah mezi výtvarným prototypem a individuálním projevem barokního umělce, jež se uskuteční v Knihovně Hanse Beltinga.

Mária Pötzl-Malíková (*1935, Kralovany) vyrůstala v Bratislavě – městě, s nímž byla v následujícím profesním životě několikrát úzce spjata. Právě tam a také v Praze vystudovala historii a dějiny umění. Toto humanitně-kulturní zaměření měla možnost využít ihned po dokončení vysoké školy, když byla roku 1958 zaměstnána v Múzeu mesta Bratislavy a Galérii mesta Bratislavy.

Mária Pötzl-Malíková v Galérii mesta Bratislavy, 1959

V těchto institucích se však věnovala převážně současnému umění a vydávala své první recenze pro tisk a odborná periodika. Od roku 1962 pak působila jako vědecká pracovnice Ústavu dejín umenia (dříve Kabinet teórie a dejín umenia) Slovenskej akadémie vied v Bratislavě (SAV), kde se již zaměřovala především na problematiku barokního sochařství na Slovensku. S tím souvisela i její disertační práce o Franzi Xaveru Messerschmidtovi, kterou v tomto období dokončovala na brněnském Semináři dějin umění a jež byla později publikována jakožto monografie umělce.

Tématu barokního sochařství na Slovensku zůstala Mária Pötzl-Malíková věrná i nadále a věnovala mu značnou část svého dalšího výzkumu. Po dokončení doktorského studia emigrovala (částečně i z politických důvodů) do Vídně, kde po dobu tří let působila na Vídeňské univerzitě. Zde měla příležitost stát se součástí výzkumného týmu, jehož předmětem bádání byly sochy z přelomu 19. a 20. století. Přestože se jednalo o mírné vybočení z jejího odborného zájmu, podstatně obohatilo její vědecké spektrum. Výsledkem tohoto výzkumu byla její první samostatná kniha – Die Plastik der Ringstrasse: künstlerische Entwicklung, 1890–1918 (vydaná roku 1976). Už v roce 1971 mimochodem získala prestižní Cenu Theodora Körnera, udělovanou na Vídeňské univerzitě za přínos ve výzkumu rakouského barokního umění.

Další její životní etapa symbolicky odstartovala sňatkem s Karlem Pötzlem roku 1973. Díky tomu se její působení a výzkum přesunulo do Mnichova, kde v letech 1975–1978 pracovala pro Nadaci Adalberta Stiftera, tehdy také publikovala články pro odborné časopisy a spolupracovala na katalogu výstavy o česko-německém sochaři Franzi Metznerovi. Nejzásadnější z publikací se ale stala rozsáhlá monografie Franz Xaver Messerschmidt věnující se baroknímu sochaři žijícímu také v Bratislavě a známému jako autor proslulé série hlav, které v kontextu vývoje barokního umění nemají přímou paralelu. Toto dílo vydané roku 1982 jí mimo jiné zajistilo uznání mezinárodní odborné veřejnosti. V různých variantách pak studie Márie Pötzl-Malíkové o tomto sochaři vyšly také slovensky (2004), anglicky (2010), francouzsky (2014) a katalog díla pak německy a francouzsky (2015).

V průběhu osmdesátých let se opětovně snažila navrátit na své dřívější působiště v Bratislavě, Ústav dejín umenia SAV, čemuž pak významně napomohla i sametová revoluce. Od roku 1991 zde tedy znovu začala působit a začala také přednášet na katedře dějin umění na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Značnou část svého výzkumu Mária Pötzl-Malíková zasvětila rovněž tvorbě Georga Raphaela Donnera a jeho okruhu. Umělecké činnosti tohoto sochaře v Bratislavě se věnovala i v závěrečné práci pro získání kandidatury věd – Juraj Rafael Donner a Bratislava (1992 a 1993), respektive v katalogu vydaném také německy jako Georg Raphael Donner und Bratislava (1993).

Profesorka Pötzl-Malíková je významnou hostkou našeho Semináře a věříme, že její přednáška přinese mnohé inspirativní a podnětné impulzy pro mladší generaci historiků umění. Proto srdečně zveme každého, kdo bude mít zájem se této jedinečné události zúčastnit.

Foto:

Kabinet kuriozit (záhlaví)

GMB (v článku)