Chtěli byste si prohloubit znalosti v oblasti umění, architektury a památkové péče 19. a počátku 20. století v zahraničí? V dnešním příspěvku bychom vám chtěli představit organizaci Victorian Society in America a především letní školy, kterých jsme se účastnili a na které se můžete přihlásit i vy.
Victorian Society je nezisková organizace působící ve Spojených státech, zaměřená na ochranu a propagaci uměleckého dědictví 19. století. Společnost se věnuje vzdělávání, organizuje sympozia a letní školy v USA i Velké Británii. Mimo svou činnost pořádání přednášek a exkurzí organizuje každoročně tři letní školy s bohatým programem pro široku veřejnost. Jedná se o letní školy v Newportu na Rhode Islandu, Londýně a Chicagu v Illinois, které v následujícím článku přiblížíme. Školné je opravdu vysoké, ale v rámci organizace působí mnoho příznivců a filantropů, díky čemuž mají studenti možnost získat částečné či plné stipendium dle svých finančních možností.
Letní škola v Newportu – Gilded Age
V roce 2022 jsem se zúčastnila pobytu v Newportu na Rhode Islandu. Newport, ležící na jihu ostrova Aquidneck, je nádherné místo obklopené oceánem, jehož téměř bílé pláže omývají vlny Atlantského oceánu. Od samého počátku své existence bylo významným přístavem s hlubokými kotvišti, což umožnilo rozvoj mezinárodního obchodu.
Letní škola je zaměřena primárně na období Gilded Age (1870–1900), kdy Newport zažil svůj největší rozkvět a stal se vyhledávaným letoviskem. Bohaté podnikatelské rodiny, jako byli Vanderbiltové, Astorové či Morganové, si zde začaly budovat svá okázalá sídla. Každodenní přednášky poskytují hlubší vhled do tohoto fascinujícího období a jsou doplněny tematickými exkurzemi. Program letní školy zahrnuje návštěvy velkolepých rezidencí Vanderbiltů, původní koloniální architektury i soukromých sídel s unikátními uměleckými sbírkami. Součástí jsou také neformální recepce, které nabízejí příležitost poznat spoustu zajímavých lidí.
Během letní školy lze na vlastní oči obdivovat neorománskou architekturu Henryho Richardsona, neobarokní interiéry Julese Allarda či mistrovská díla Richarda Morrise Hunta, jehož stopa v Newportu je nesmazatelná. Právě on stál za návrhem honosného sídla Breakers, postaveného pro Cornelia Vanderbilta II.
Tato zkušenost nabízí jedinečnou možnost nejen poznat americkou architekturu konce 19. století, ale také vidět tyto výjimečné stavby na vlastní oči. Velkou přidanou hodnotou je prestiž Victorian Society, která umožňuje studentům přístup do soukromých rezidencí, kam by se jinak nebylo možné dostat.
Letní škola v Chicagu – Jedinečná možnost poznat důležitá místa vývoje moderní architektury
Loni jsem měl příležitost zúčastnit se letní školy Victorian Society v Chicagu, která nabídla jedinečný pohled na architektonické dědictví tohoto města. Nyní jsou opět otevřeny přihlášky pro zájemce, kteří chtějí prozkoumat bohatou historii chicagské architektury.
Letní škola Victorian Society v Chicagu poskytla intenzivní poznávání architektonické historie města, které kombinovalo přednášky předních odborníků s návštěvami významných staveb. Program měl pečlivě sestavený itinerář, který začínal úvodem do role Chicaga ve formování moderní architektury, zejména skrze chicagskou školu a vývoj moderního mrakodrapu. Odborné přednášky přiblížily klíčová témata, jako byl vliv Louise Sullivana, Franka Lloyda Wrighta a Ludwiga Miese van der Rohe, a poté účastníci navštívili jejich ikonické stavby. Auditorium Building (1889) od Sullivana s průkopnickou konstrukcí a bohatě zdobenými interiéry ukázalo přechod od historismu k rané moderně, zatímco Farnsworth House (1951) od Miese van der Rohe, prosklená stavba harmonizující s okolní přírodou, ilustrovala ideály poválečného modernismu. 
Jedním z nejpůsobivějších zážitků byla komentovaná prohlídka Robie House (1909) od Franka Lloyda Wrighta, mistrovského díla hnutí Prairie School (prérijní styl). Procházet se jeho otevřeným půdorysem, pozorovat pečlivě komponované výhledy a propracované vitráže umožnilo hlubší pochopení Wrightovy filozofie organické architektury. Návštěva Wrightova domu a ateliéru (1889) dále odhalila jeho rané experimenty s prostorem a konstrukcí, poskytující pohled na jeho tvůrčí proces. Kromě ikonických budov program zdůraznil i urbanistický vývoj Chicaga, plánované rezidenční čtvrti a snahy o ochranu architektonického dědictví. Spojení akademických přednášek, přímého kontaktu s budovami a diskusí s ostatními účastníky vytvořilo dynamické vzdělávací prostředí, které prohloubilo mé chápání architektonické historie a jejích vazeb na urbanismus a společenské změny.
Celkově byla účast na letní škole Victorian Society obohacujícím zážitkem, který rozšířil mé znalosti o moderní architektuře v jejích transatlantických souvislostech. Možnost poznat historicky významné stavby, diskutovat s předními odborníky a sdílet zkušenosti s kolegy nejen rozšířila mé akademické obzory, ale také přinesla cenné profesní kontakty.
Letní škola v Londýně – viktoriánský londýn a arts and crafts
Letní škola v Londýně byly nejlepší dva týdny, které jsem v tomto městě zažila. Londýnská letní škola mě naučila být přítomná, pozorovat a zkoumat – a to jsou ty nejcennější dovednosti pro každého badatele, který se zabývá uměním.
Od chvíle, kdy jsem přečetla několik knih o viktoriánském Londýně, mě fascinovalo toto období, zejména každodenní život tamních obyvatel. Během letní školy jsme měli mnoho skvělých přednášek zabývajících se téměř všemi aspekty viktoriánského života. Obklopeni tapetami Williama Morrise a prerafaelitskými obrazy jsme prozkoumali viktoriánské kostely, parlament, obyčejné domy, zahrady, hnutí Arts and Crafts, galerie, kanalizaci, a dokonce i smrt. Kit Wedd nám podrobně vysvětlila výstavbu Belgravia Square a popsala materiály i klíčové prvky typického viktoriánského domu. Rosemary Hill, přední odbornice na architekturu Pugina, nás provedla budovou Westminsteru tak, jako bychom byli panovníci přicházející na zasedání parlamentu, a podrobně nám přiblížila spolupráci A. W. N. Pugina a Charlese Barryho.
Část naší cesty věnovaná smrti se odehrála na mém oblíbeném hřbitově Highgate. Už jsem ho dříve navštívila, ale tentokrát to byl úplně jiný zážitek. Měli jsme naplánovanou prohlídku na šestou hodinu večerní. V létě sice v tuto dobu ještě není soumrak, ale díky hodinovému zpoždění z Oxfordu a především deštivému počasí nás Highgate Cemetery a jeho ředitel Ian Dungavell přivítali ve velmi ponuré atmosféře.
Hřbitov Highgate, který se nachází v severním Londýně poblíž krásného parku Hampstead Heath, byl založen v roce 1839 a je jedním z viktoriánských hřbitovů v Londýně. Pomohl řešit zoufalý nedostatek pohřebišť v přeplněných kostelních hřbitovech v centru města. Kvůli strachu z vykradačů hrobů v 19. století používali lidé, kteří si to mohli dovolit, olověné rakve v dřevěných ozdobných schránkách. Absence ventilačních otvorů však uvnitř rakví způsobovala tlak, který někdy vedl až k výbuchům. Truchlící návštěvníci tak mohli být svědky podivných zvuků na hřbitově. Později byla proto přidána ventilace. Bylo nám doporučeno, abychom se přesto nedotýkali křehkých rakví, protože některé jsou stále pod tlakem a mohly by se snadno poškodit. Díky skvělému průvodci byla prohlídka hřbitova Highgate pravděpodobně mým nejsilnějším zážitkem.
Dalším skvělým místem byl The Sambourne Family Home, muzeum slavného kreslíře Linleyho Sambourna. Miluji muzea, jako jsou domy Sira Johna Soana nebo Charlese Dickense, takže pro mě bylo toto místo skrytým pokladem. Ráda sleduji, jak žily generace před námi. Konečně jsem mohla vidět typické uspořádání viktoriánského domu – s kuchyní v suterénu, salonky a ložnicemi v patře a úzkým schodištěm, dokonce i s vitrínou na kapradiny! Fern fever neboli „kapradinové šílenství“ ovládlo viktoriánskou éru, kdy mnozí amatérští přírodovědci hledali nové druhy kapradin, kreslili je a pěstovali v interiérech. Kapradinám se díky vlhkosti ve viktoriánských domech dobře dařilo, a proto se staly oblíbeným motivem látek, tapet, a dokonce i sušenek!
Znáte ten pocit, když čtete knihu, která obsahuje všechno, co máte rádi? Přesně taková pro mě byla London Summer School. A díky štědrosti Victorian Society in America jsem si mohla splnit sen a stát se její součástí. Těšila jsem se na krásnou architekturu a umění, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že tam budu s tak úžasnou skupinou laskavých, milých a štědrých lidí.
Programy všech letních škol můžeme vřele doporučit všem, kteří se zajímají o architekturu a kulturní historii 19. a začátku 20. století. Přihlášky na příští ročník jsou již otevřené. Letos je deadline prodloužen do 20. března, tak s přihlášením neotálejte! Více informací najdete na webu victoriansociety.org.
Foto:
Michaela Hojdysz, Petr Janáč