Bartsch aneb cesta od studia nahých pozadí k vědeckému poznání

Milý deníčku, do Gettyho knihovny už jsme se spolu podívali a jak dobře víš, je to prostor, který se mnohdy proměňuje v druhý domov zapálených kunsthistoriků. Ti se ve zdejší studovně bezesporu pohybují s grácií a nečiní jim problémy vyhledat relevantní literaturu k problému, na jehož řešení právě pracují.  I kunst-nováček či kunst-amatér zřejmě brzy odhalí, že studovna má svůj tematický řád, nicméně jen málokterý z nich, a já jsem nebyl výjimkou, se odváží zeptat, co se skrývá za dveřmi jedné ze dvou uzamčených skříní.  Jaká to škoda! Neví totiž, že se tím ochuzují o neobyčejně zábavnou formu studia. Ve skříni se nachází rozsáhlé kompendium The Illustrated Bartsch. Sám si občas vyčítám, že jsem této skvělosti nevěnoval pozornost dříve! Soubor čítá na několik desítek svazků, které prezentují tisíce grafických předloh, jež byly využívány především v období raného novověku. Ve své podstatě zde jsou desítky světových galerií zhuštěné ve formě, která zabere asi 2×1 metr knihovních polic. Slyším nevděčné povzdechnutí čtenáře? Copak Vám to nestačí? Stále kroutíte očima a ptáte se, k čemu je Vám to dobré? Člověk zde narazí na celou řadu skutečně klíčových děl, ale třeba i zábavných kuriozit, které jej vytrhnou z nudy všedního dne a uvrhnou ho do dlouhých hodin prokrastinace. Jakmile knihy jednou otevřete, zaručuji Vám, že od nich jen tak oči neodtrhnete! Sám jsem strávil nad knihami pěknou řádku hodin studiem znázornění apokalypsy, neobyčejně zábavných žánrových scén či jsem se podivoval nad obskurností některých moralizujících či méně formálních výjevů.

Možná si, coby čtenáři těchto řádků, říkáte, že je takové bezcílné prohlížení obrazového materiálu zcela zbytečné, rád bych Vás však vyvedl z omylu.  Studium těchto pozoruhodných knih neobyčejně rozvíjí vizuální znalost těch, kteří svazkům věnují nejeden den svého času. Pokud nejste jen kunst-amatér, který se vyžívá v prohlížení nahých zadků (těch je tam fakt hodně!), ale Vaše ambice na poli kunsthistorie jsou i profesní, určitě znalosti získané prohlížením těchto „atlasů“ nesčetněkrát využijete, až budete třeba hledat předlohy k Vámi zkoumanému dílu či budete rozebírat ikonografii nějakého námětu. Poprvé pohlédnete na dílo. Neurony se spojí. Blik! Základ pro dobrou studii je na světě! …a až budete přebírat Cenu Josefa Krásy či jiné prestižní ocenění kunsthistorické práce, nezapomeňte zmínit, že Vás k úspěchu nasměřoval deník kunsthistorika!