Zájem o raný novověk lze rozvíjet i dovolenkovým způsobem – třeba četbou beletrie, kterou doporučují naši členové a spolupracovníci.
„Skvělý román (nejen) pro všechny, kteří byli při četbě Arièsových Dějin smrti uchváceni makabrózním líčením rušení hřbitova Neviňátek v Paříži na sklonku „ancien régime“ v roce 1786. Kniha plná pachů i vůní, odpudivých i svůdných věcí, drsných medicínských procedur i jemných citů a nespočetných odstínů exhumovaných lidských kostí.“ (Pavel Suchánek)
„Poutavost příběhu a věrohodnost vyprávění je podtržena skutečností, že autor je předním historikem, disponujícím svělou znalostí reálií 17. století. Tenká hranice mezi snem a realitou a temné aspekty knihy jsou dobrou volbou pro každého, kdo hledá jistou protiváhu slunečných letních dní. Kniha získala v roce 2013 prestižní Cenu Evropské unie za literaturu.“ (Radka Nokkala Miltová)
Jeanette Winterson – Jak naštěpit třešeň
„Příběh se odehrává částečně v Cromwellově Londýně, částečně ve 20. století, ale také v blíže neurčených imaginárních světech. Kniha je zvláštní, místy násilná a bizarní, ale zároveň podmanivá, plná poetických pasáží, různých alegorií a metafor. Ze začátku jsem si chvílemi říkala, jestli knihu vůbec chci číst, pokaždé jsem se k ní ale vrátila, a když jsem k ní nakonec přistoupila s otevřenou myslí, stala se pro mě podnětným a inspirujícím příběhem, ke kterému se ráda vracím.“ (Monika Konečná)
„Gotický román Ann Radcliff (1794), jenž se stal autorčinou nejčtenější knihou, nás přivádí do Francie a Itálie konce 16. století. V příběhu plném napínavých zvratů, tajemna a nadpřirozena se rovněž odráží soudobá rousseauovská estetika 18. století (není náhodou, že hlavní hrdinka nese jméno Emílie, které odkazuje na dílo Emil čili o vychování). Román, jenž již od svého vzniku podněcoval (možná až přílišnou) představivost mladých dam, je bezesporu i dnes zajímavým čtením, od kterého se lze jen stěží odtrhnout.“ (Kateřina Vajdáková)
„Ačkoliv samotný název knihy může vzbuzovat dojem červené knihovny, už po přečtení první kapitoly je jasné, že zdání klame. Jde totiž o velmi čtivou historickou detektivku, jejíž zápletka vás vtáhne do hledání příčiny vražd několika dětí v době inkvizice po třicetileté válce. Tento napínavý příběh vám přiblíží nejen tehdejší pověrčivou mentalitu lidí, ale samozřejmě i právo útrpné a soudnictví 17. století.“ (Veronika Řezníčková)
Stephanie Storey – Mramor a plátno
„Jako příjemné letní čtení doporučuji knihu Mramor a plátno od historičky umění Stephanie Storey, která je sice založená na dlouholetém výzkumu, ale stále je to do značné části fikce, která splňuje veškeré nároky čtenáře na beletrii. Pojednává o rivalitě Michelangela a Leonarda da Vinci během jejich působení ve Florencii. Kniha je velice poutavá a je možné ji přečíst tzv. jedním dechem.“ (Tereza Říhová)
Giacomo Girolamo Casanova – Paměti
„Casanova zachytáva „ducha doby“ jedinečným spôsobom, človek si môže sám utvoriť obraz toho, ako to vyzeralo v Európe v 18. storočia. Naviac ponúka veľa okvetných fráz, ktorými sa snaží napísať všetko podstatné nepriamo, keďže v danej dobe si niektoré věci nahlas nemohol dovoliť povedať. Minimálne mňa tieto okvetné výrazy ohromne zabávali a dávali knihe nový rozmer.“ (Katarína Orviská)
Jane Austen – Pýcha a přemlouvání
„Velice mě překvapila propracovaností postav a směle ji zařazuji na úroveň slavnějšího díla Pýchy a předsudku. Kniha přibližuje život Anny Elliotové a každodennost anglické společnosti na přelomu 18. a 19. století, zahrnující i pobyty na venkově a v oblíbeném lázeňském městě Bathu.“ (Michaela Vychodilová)
Victor Horváth – Turecké zrcadlo
„Victor Horváth napsal velice zábavný dobrodružný román, kde očima patnáctiletého osmanského spratka Ísy líčí střet, dialog i prolínání křesťanské a islámské kultury v Evropě 16. století. Čeká vás každodennost uherského Pětikostelí, objevování kraje za kopcem, souboj o milovanou dívku nebo sonda do fungování domácnosti osmanského beje. Vše s nečekanou pointou a poučením, že Alláh je největší pletichář.“ (Zdeňka Míchalová)
Giuseppe Tomasi di Lampedusa – Gepard
Hlavním hrdinou příběhu, jehož kulisy tvoří Garibaldiho vylodění na Sicílii a zhroucení starého bourbornského režimu, je don Fabrizio, kníže a astronom, obr plný slabůstek, nesoucí v rodovém znaku tančícího geparda. Fabriziův životní osud a osud jeho rodiny je v románu sledován v rozmezí celých padesáti let až do roku 1910. Autorovi však nešlo o vytvoření kroniky ani eposu, spíše se pokusil napsat „vlastní“ Vojnu a mír a vyjádřit vztah k nenávratně mizejícímu světu. Svým melancholicky pitoreskním stylem dokázal Tomasi rozzářit v živých barvách to, co mělo být už dávno odsouzeno ke zkáze (www.cbdb.cz). Knihu doporučuje Tomáš Valeš.
Když mladého anglického filosofa Martina Claye a jeho manželku, historičku umění Kate, pozvou na návštěvu jejich venkovští sousedé, aby je požádali o posudek několika starých obrazů, které zamýšlejí prodat, Martin pochopí, že stojí před příležitostí, jaká přichází jen jednou za život: jedním ze zaprášených děl je podle jeho názoru chybějící plátno z Bruegelova cyklu „Roční doby“, jehož objev by znamenal zásadní zlom v jeho kariéře i nepominutelný finanční zisk. Zmocnit se obrazu, aniž by jeho nevzdělaný a samolibý vlastník prohlédl Martinovy plány, však není jednoduché a vyžaduje nejen důmyslný plán, ale i značné finanční riziko, a jak Martin postupně zjišťuje, ve hře se ocitá víc, než původně očekával – včetně budoucnosti jeho rodinného života a citové investice, již se zdá vyžadovat záchrana drahocenného plátna a cesta ke slávě a bohatství… (kosmas.cz). Knihu doporučuje Michaela Šeferisová Loudová.
Olga Tokarczuk – Knihy Jakubovy
Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní jihozápadní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, a ta se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale ocitneme se i v jiných evropských městech. Čtenáři se tak nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že mezikulturní střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností (nakladatelstvi.hostbrno.cz). Knihu doporučuje Zuzana Macurová.
Daniel Kehlmann – Vyměřování světa
Koncem 18. století se dva mladí Němci vydávají prozkoumat svět. Každý po svém. Alexandr von Humboldt podniká dobrodružnou cestu po Jižní Americe a myslí při tom stále na svou vlast, zatímco matematik a astronom Carl Friedrich Gauss nevytáhne paty z domu, ale putuje nedozírnými prostory svého nitra v touze objasnit podstatu světa. V roce 1828 se tito dva, již zestárlí, slavní a poněkud podivínští muži setkávají v Berlíně. Kehlmannův román je největší událostí německé literatury posledních let, na šest set tisíc prodaných výtisků a více než půl roku první místo mezi německými bestsellery svědčí o mimořádné čtenářské přitažlivosti (kosmas.cz). Knihu doporučuje Ondřej Jakubec.