SLAVNOSTNÍ ŠTÍT Z PRVNÍ POLOVINY 16. STOLETÍ BUDE PO NĚKOLIKA DESETILETÍCH NAVRÁCEN ČESKÉMU STÁTu.

Restituční kauzu zahájil roku 2016 vojenský historik Ladislav Čepička, který si jej všimnul v katalogu sbírky filadelfského Muzea umění. Po dvou letech bádání se prokázalo, že byl renesanční štít opravdu součástí sbírek rodu d’Este uložených na zámku Konopiště, odkud jej koncem druhé světové války ukradli nacisté.

Zdobení štítu z roku 1535 je připisováno italskému malíři Girolamovi da Treviso, který měl svou tvorbou blízko k Raffaelovi, s jehož žákem Giuliem Romanem spolupracoval např. v Mantově na freskové výzdobě Palazzo del Te. Štít tvoří dřevěné jádro o průměru 61 cm potažené plátnem, jež zdobí grisaillová malba se zlacením. Námětem vyobrazení je druhá punská válka, konkrétně dobytí Nového Kartága Římany v roce 209 př.n.l., které představovalo veliký úspěch vojevůdce Publia Cornelia Scipiona, který později dostal přízvisko Africanus, na počest poražení Hannibala v severní Africe.

Dobytí Nového Kartága, 1539, rytina podle Giulia Romana

Na vnější straně štítu můžeme vidět výjev se zdoláním pevnosti Nové Kartágo, inspirovaný kresbou Giulia Romana a vycházející z popisu Tita Livia. Tato strana měla být dobře viditelná i z dálky, proto jsou vyobrazené postavy provedeny výraznými tahy. Oproti tomu bojové scény na vnitřní straně, které se už o Liviův popis neopírají a ani jejich přesnou předlohu neznáme, jsou daleko detailnější, jelikož byly určeny pohledu toho, jenž štít nesl. V prázdné střední části vnitřní strany bylo původně polstrování a řemeny k upevnění na předloktí.Takto zdobené štíty nesloužily k boji, nýbrž k vojenským přehlídkám a dvorním slavnostem. Konkrétně tento štít byl nejspíš vytvořen u příležitosti triumfální cesty císaře Karla V. Itálií v letech 1535–1536. Karel V. byl oslavován jako novodobý pokořitel severní Afriky, jelikož v létě roku 1535 velel úspěšnému útoku na tuniský přístav La Goletta, jenž byl hlavní základnou tureckého loďstva v západním Středomoří. Výjev zachycující vítězství Scipiona Africana byl tedy dokonalou paralelou císařových činů. Možnými objednavateli štítu pak jsou buď Medicejští, nebo vévodové urbinští z rodu della Rovere.

Provenience štítu není přesně známa. Nejstarší písemnou zmínkou je záznam v inventáři medicejské zbrojnice z roku 1695, což ovšem nedokazuje jeho původ. Na Konopiště jej spolu se sbírkou zbraní přivezl následník trůnu František Ferdinand d’Este roku 1904. Zde se nacházel až do roku 1944, kdy si štít i další předměty vzali nacisté do svých sbírek pro připravované říšské vojenské muzeum v Praze, které se však nakonec neotevřelo, a tak byly vybrané předměty převezeny do Lince. Po druhé světové válce jej nabízel soukromý sběratel Theodor Wollner v aukci uspořádané Galerií Charpentier v Paříži roku 1954 a následně si jej zakoupil newyorský sběratel zbraní a zbrojí Carl Otto von Kienbusch, jenž svou sbírku odkázal filadelfskému Muzeu umění roku 1977.

Muzeum umění ve Filadelfii se rozhodlo uznat vlastnické nároky České republiky koncem července. Česko teď údajně zvažuje i možnost, že by štít nadále zůstal jako dlouhodobá zápůjčka v USA.

Zdroje:

• NICKEL, Helmut. Arms and Armor from the Permanent Collection: The Metropolitan Museum of Art Bulletin, v. 49, no. 1 (Summer, 1991)
• PYHRR, Stuart W., and FAHY, Everett. A Renaissance Painted Shield Attributed to Girolamo da Treviso. In: Studies in European Arms and Armor: The C. Otto von Kienbusch Collection in the Philadelphia Museum of Art. Philadelphia. Philadelphia Museum of Art, 1992. pp. 113–16.
• SKŘIVÁNEK, Jan. Štít z Konopiště. In: Art & antiques: váš průvodce světem umění. Praha: Feive, 2018, č. 9. ISSN 1213-8398.
• https://eurozpravy.cz/kultura/architektura-a-design/230957-americke-muzeum-vrati-cesku-vzacny-stit-z-konopiste-ukradli-ho-naciste/