Listopadový příspěvek přináší poslední ohlédnutí za reformačním výročím

Oltářní obraz  výmarského kostela sv. Petra a Pavla, zvaného Herderkirche, byl zcela záměrně vybrán jako dílo měsíce listopadu, a to z jednoho prostého důvodu. V listopadu se narodil významný evropský reformátor Martin Luther, s nímž je vznik a osud výmarského oltáře do velké míry spjat. Triptych z let 1552–1555 je dodnes oceňován jako jeden z nejvýznamnějších vizuálních počinů německé reformace nejen proto, že ve své centrální části zachycuje portrét Luthera a dále „malíře německé reformace“ Lucase Cranacha st., ale také proto, že demonstruje velmi blízký vztah Luthera ke svým ochráncům – saským vévodům. Z ikonografického pohledu vévodí centrální části obrazu  Ukřižování Krista, jež je zakomponováno do důmyslného znázornění stěžejní myšlenky německé reformace, tématu Zákona a milosti.

A právě námětem Zákon a milost začneme. Téma milosti, jejího získání,  a s tím spojená otázka záslužných skutků, se staly jakýmsi středobodem Lutherova učení. Kupříkladu ve Šmalkalských článcích se Luther vyjadřuje k problematice zásluh a získání Boží milosti poměrně striktně: „nelze toho [milosti skrze vykoupení v Kristu] nabýt či dosáhnout jakýmkoli skutkem, zákonem nebo zásluhami, je zřejmé a nepochybné, že nás ospravedlňuje sama tato víra […]“.  Odtud známé heslo Sola fide, ospravedlnění pouhou vírou. Na jedné straně tedy stojí první hřích, starozákonní skutky, oběti a Zákon, jenž byl dán lidem skrze Mojžíše. Na straně druhé je to Kristus, ukřižovaný a vzkříšený, porážející smrt a hřích, jako vykupitel milosti pro lid.

Myšlenkové schéma se projevilo v nejednom vizuálním zobrazení Zákona a milosti  skutečným rozdělením obrazu pomocí stromu (vlevo uschlý a vpravo svěže zelený) na dvě části – levou starozákonní, sub lege, a pravou novozákonní, sub gratia. Lucas Cranach st. namaloval za svůj život hned několik obrazů zachycujících stěžejní myšlenku německé reformace. Existují dva základní typy jejího zobrazení: tzv. „Gothský typ“ (sbírka zámku Friedenstein v Gothě) a „Pražský typ„, který je k vidění ve sbírce starého umění Národní galerie v Praze.

Centrální část výmarského oltářního obrazu nicméně představuje téma Zákonu a milosti důmyslně ve dvou plánech – v pozadí zákon (Mojžíšovy desky zákona, „pekelné“ odsouzení člověka, seslání štípajících hadů jako trest za reptání lidu vyvedeného z Egypta a následné vztyčení bronzového hada jako „protijed“), v popředí pak milost (Ukřižování, Vzkříšený Kristus porážející smrt a ďábla, Beránek boží). Milost je ovšem již zvěstována prostřednictvím scén ze Starého i Nového zákona – vyvýšený bronzový had jako paralela ke Kristu na kříži a zvěstování pastýřům.

Autorem oltářního obrazu v kostele sv. Petra a Pavla ve Výmaru je Lucas Cranach ml., ačkoli některé zdroje připouští přímou účast Cranacha st. v rané fázi tvorby díla. Cranach-syn v každém případě triptych dokončil ve stylu svého otce (1553), jehož dokonce zachytil v ústřední části obrazu po boku Luthera a Jana Křtitele. Krev, tryskající z Kristovy rány, kane věhlasnému malíři na čelo a poukazuje tak na milost, jež se mu dostává bez pomoci přímluvců. Luther tento akt stvrzuje poukázáním na pasáž ve svém německém překladu Bible, jenž hovoří o Kristově vykupitelské krvi osvobozující všechny věřící od hříchu.

 

Malíře německé reformace vyobrazil Cranach ml. dle otcova autoportrétu z roku 1550, jenž se nachází v galerii Uffizi ve Florencii. Iniciátora německé reformace pak obdobným způsobem zachytil na dalších portrétech ze druhé poloviny padesátých let 16. století.

Křídla triptychu představují již v úvodu zmíněné saské vévody, ochránce německé reformace a Luthera samotného. Vlevo se nachází vůdce Šmalkaldského spolku Johann Friedrich I. Saský, zvaný Velkolepý, se svou ženou Sibylle von Jülich-Kleve-Berg, jež Lucas Cranach st. několikrát portrétoval. Pravé křídlo pak zobrazuje jejich tři syny.

     

Závěrem se zmíním o samotném kostele, v němž je oltářní triptych umístěn. Kostel sv. Petra a Pavla je jednou ze dvou luteránských sakrálních staveb ve Výmaru, a je proto zván jako „městský kostel“. Na místě původního kostela z poloviny 13. století byl vybudován nový chrám přibližně o padesát let později, po rozsáhlém požáru. Dnešní podoba kostela ovšem pochází až ze závěru 15. století (1498–1500), kdy musel být kostel opět z důvodu požáru přestavěn. Od roku 1525 je kostel v držení luteránů a přímo Martin Luther zde přednesl některá svá kázání. Rodina saských vévodů se dokonce čas od času zúčastnila luteránské bohoslužby v městském kostele, ačkoli měla k těmto účelům svou kapli na zámku. Na kostelní varhany zde navíc často hrál sám J. S. Bach, jehož dva synové byli ve výmarském městském kostele pokřtěni.

Dnes je kostel znám pod přezdívkou „Herderkirche“ podle významného teologa a filozofa, Johanna Gottfrieda Herdera, který v kostele působil jako generální superintendant v letech 1776–1803 a v kostele je pohřben. Náměstí před kostelem bylo roku 1850 rovněž pojmenováno po tomto slavném muži, jehož památník byl v témže roce na náměstí instalován. Během druhé poloviny 20. století prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí poté, co byl poškozen za 2.světové války.

     

 

Výběrová literatura:

Milena Bartlová – Michal Šroněk, Public communication in European Reformation: Artistic and other media in Central Europe, 1380-1620, Prague 2007.

Sergiusz Michalski, The Reformation and the visual arts: the Protestant image question in Western and Eastern Europe, London 1993.

Olga Kotková, Cranach: ze všech stran = from all sides, Praha 2016.

Werner Schade, Die Malerfamilie Cranach, Dresden 1974.

Zdroje obrázků: WikimediaCommons