Jak se Apollo a Marsyas dostal do Kroměříže? A proč je Tizianova Europa v Americe?
Odpovědi nejen na tyto otázky přináší projekt Bostonské univerzity Mapping Titian, jehož cílem je vizuálně zachytit proměňující se historický kontext uměleckých děl. Badatelé si za vzorový materiál zvolili dílo benátského malíře Tiziana (1488–1576). Na webové stránce projektu proto shromáždili veškeré dostupné údaje o provenienci děl atribuovaných tomuto renesančnímu umělci a zpracovali je ve formě animovaných map. Kromě sekvenčně označených lokalit, ve kterých se konkrétní obraz nacházel, naleznete na mapě vždy také informace o jeho majitelích či institucích, v nichž byl uložen. Součástí stránky je i glosář obsahující stručné biografie patronů a sběratelů, stejně jako seznam všech relevantních publikací a institucí.
Vzhledem k velké proměnlivosti na tomto poli výzkumu musí být stránka neustále aktualizována. Nové objevy do ní proto po registraci můžou zadávat i samotní uživatelé. Po schválení se tato data stanou součástí veřejně přístupné databáze. Založení účtu vám dále umožní vytvářet si vlastní mapy na základě specifických kritérií – zobrazit si tak můžete například umístění Tizianových portrétů, nebo třeba Tizianova díla vlastněná hrabětem z Arundelu, Thomasem Howardem.
poloha obrazu Apollo a Marsyas mezi lety 1673-1800
Kvůli neustálému odkrývání nových informací nemůže být samozřejmě projekt nikdy zcela dovršen a uzavřen. Kromě maleb by na web navíc do budoucna ještě měly přibýt tisky a kopie Tizianových obrazů. Vedle tras uměleckých děl by autoři projektu do map rádi přidali také itineráře umělců, patronů a sběratelů. Návštěvník stránky by si tak mohl udělat představu nejen o proměňujícím se umístění obrazů, ale i o jejich publiku. Třešničkou na dortu by pak měly být 3D rekonstrukce nejvýznamnějších historických sběratelských prostor.
Mapping Titian je ovšem pouze prvním stupněm širšího projektu Mapping Paintings, který kompiluje informace o provenienci uměleckých děl nezávisle na autorovi a vizualizuje je na časových osách a mapách analogickým způsobem. Oba projekty se tak snaží vyjádřit časový rozměr obrazu jinak než tradičním katalogovým výčtem jeho bývalých majitelů. Zdůraznění pohybu známých děl může totiž podle autorů dovést odborníka i laika k novému způsobu nahlížení na umění jako takové.
