Blog | Mapping Titian

Jak se Apollo a Marsyas dostal do Kroměříže? A proč je Tizianova Europa v Americe?

Odpovědi nejen na tyto otázky přináší projekt Bostonské univerzity Mapping Titian, jehož cílem je vizuálně zachytit proměňující se historický kontext uměleckých děl. Badatelé si za vzorový materiál zvolili dílo benátského malíře Tiziana (1488–1576). Na webové stránce projektu proto shromáždili veškeré dostupné údaje o provenienci děl atribuovaných tomuto renesančnímu umělci a zpracovali je ve formě animovaných map. Kromě sekvenčně označených lokalit, ve kterých se konkrétní obraz nacházel, naleznete na mapě vždy také informace o jeho majitelích či institucích, v nichž byl uložen. Součástí stránky je i glosář obsahující stručné biografie patronů a sběratelů, stejně jako seznam všech relevantních publikací a institucí.

Continue reading

Vánoční speciál | Klanění tří králů

Poslední příspěvek našeho Vánočního speciálu sice vychází na Štědrý den, zaměřením na námět Klanění tří králů v něm ovšem budeme předjímat svátek Zjevení Páně, který se tradičně slaví až 6. ledna.

Jako jedinou z epizod vánočního příběhu nenajdeme příběh Tří králů v evangeliu podle Lukáše – popisuje ho totiž pouze evangelista Matouš (2:1–12). Králové jsou v Bibli charakterizováni jako „mudrci od východu“ hledající právě narozeného Mesiáše podle hvězdy, která se objevila na nebi. Nejprve přicházejí do Jeruzaléma, aby se vyptali na podrobnosti proroctví, což velmi znepokojí izraelského krále Heroda. Na základě obdržených rad se pak mudrci vydávají do Betléma, kde skutečně nacházejí nově narozeného Spasitele.

Continue reading

Výstava | William Blake v Tate Britain

Souhrnnou výstavu děl jednoho z nejikoničtějších britských umělců, Williama Blakea, můžete až do 2. února zhlédnout v londýnské Tate Britain. Blake je obvykle prezentován jako excentrický génius vymezující se vůči soudobé společnosti skrze svůj vizionářský mysticismus a sofistikovaný náboženský symbolismus. Aktuální výstava se oproti tomu soustředí především na determinovanost Blakeovy tvorby specifickými socioekonomickými a politickými podmínkami a detailně představuje pozadí jednotlivých zakázek, včetně postav jejich objednavatelů. Continue reading

Blog | Rokoková toaleta jako rituál

Dnes pokračuje náš malý cyklus o ideálu ženy v době kolem poloviny 18. století další kapitolou. Všechny články původně vznikly jako společná seminární práce v jednom z kurzů věnovaných vizuální kultuře 18. století

Rituál toalety je stejně jako ženské čtení námětem mnoha obrazů z doby rokoka. Strojící se žena, obklopená svými krajkami, stuhami, šperky či flakóny s líčidly, je zde zobrazována jako objekt voyeuristického pohledu mužského pozorovatele, ale zároveň moralistní kritiky. Continue reading

Blog | Módní tělo a rituál toalety v době rokoka

V následujících dnech se na našem blogu objeví tři texty věnované pojetí módního ženského těla kolem poloviny 18. století. Všechny články původně vznikly jako společná seminární práce v jednom z kurzů věnovaných vizuální kultuře 18. století.

To, co bylo v minulosti považováno za krásné pro jednotlivá pohlaví, tj. ideál ženskosti a mužskosti, jsou přirozeně historicky a kulturně podmíněné kategorie, které se v každé době mění. Ideál krásy byl v rokoku stejně jako dnes utvářen médii, tedy obrazy a literaturou. Což vzhledem k nejrůznějším omezením vlastní literární i výtvarné produkce žen znamená, že koncept „ideální ženy“ v 18. století formovali z velké části muži. Continue reading