Stejně jako minulý rok se s vámi naši členové i letos podělí o svá oblíbená, na památky bohatá místa na letní výletování. Tak kam to bude, kolečko po okolí Jeseníku, nebo třeba na úpatí Drahanské vrchoviny?
Pavel Suchánek
Okolí města Lanškroun
Jedním z mých oblíbených míst je kraj na severním pomezí Moravy a Čech okolo města
Lanškrouna. V raném novověku v tomto kraji v podhůří Králického Sněžníku a Jeseníků
hospodařil významný knížecí rod Liechtensteinů. Asi každý si v souvislosti s touto rodinou
významných stavebníků, mecenášů a sběratelů vzpomene na zámky v Lednici a Valticích,
mnozí určitě navštívili rodové umělecké sbírky ve vídeňském Liechtensteinském paláci,
někdo si možná dokonce vzpomene i na jména některých slavných barokních umělců, kteří
působili v jejich službách. Méně se však ví, že řada liechtensteinských dvorních architektů,
malířů a sochařů zanechala svá díla také na vzdálených rodových panstvích v pohraničních
horách na severu. Například přední vídeňský neoklasicistní architekt Josef Hardtmuth
(1758–1816), mimo jiné autor ikonického minaretu a dalších slavných staveb v lednicko-
valtickém areálu, vyprojektoval pro knížete Liechtensteina také několik farních kostelů v
okolí České Třebové na lanškrounském panství. A podobně můžeme ve venkovských
kostelech v okolí nalézt nejen obrazy od vídeňských malířů, ale také od některých brněnských
umělců působících v liechtensteinských službách.
Na okraj: zatímco dnes trvá cesta sem něco přes hodinu, v roce 1795 označil primátor nepříliš vzdálených Svitav cestu z Brna po „krásné císařské silnici“ za příjemně rychlou, neboť ji jde zvládnout za pouhých deset hodin. Z celé řady pozoruhodných památek v okolí bych chtěl zmínit alespoň pitoreskní věž na Zámecké hoře nad Lanškrounem. Podivná stavba je torzem velkolepé venkovské rezidence, kterou na přání knížete z Liechtensteinu navrhovali v roce 1698 představitelé slavné Accademia di San Luca a nejlepší římští architekti své doby – Carlo Fontana (1638–1714) a Domenico Martinelli (1650–1718). Druhý jmenovaný v pomyslné akademické soutěži nakonec zvítězil nad svým konkurentem a vyprojektoval pro knížete stavbu, kterou
historikové barokní architektury řadí k nejvýznamnějším architekturám svého druhu ve
střední Evropě. V průběhu 18. století ovšem byl zámek těžce poškozen několika zničujícími
požáry, a nakonec bylo v roce 1756 rozhodnuto o jeho postupném zbourání, kterému unikl
pouze jediný dochovaný věžový rizalit. I tak má ovšem bizarní torzo Martinelliho zámku své
nepopiratelné kouzlo, které si nyní můžete dopřát plnými doušky – zámeček je totiž právě na
prodej, a to za pouhých 14 miliónů korun českých!
Veronika Řezníčková
Podhůří Jeseníků
Jeseníky jsou oblíbenou lokalitou snad všech českých turistů (baťůžkářů). Není divu, každý si tady totiž přijde na své. Kdo už si chce ode všech památek a kultury „odpočinout“, zavítá zřejmě na Praděd, vodní elektrárnu Dlouhé stráně nebo třeba na Dolní Moravu. Koho ale novověké umění ještě neomrzelo, užije si to tady zrovna tak. Jednou z nejnavštěvovanějších památek severní Moravy je zajisté žerotínský zámek Velké Losiny (neblaze proslulý čarodějnickými procesy), jehož renesanční trojkřídlí s arkádovým ochozem vzniklo v druhé polovině 16. století a k němu byl posléze přistavěn tzv. nízký zámek. Už na nádvoří upoutají pozornost sochy trpaslíků z 1. poloviny 18. století od Jiřího Antonína Heinze, v interiéru pak třeba dvě zámecké kaple s výmalbou od Jana Kryštofa Handkeho. Za návštěvu stojí i losinská papírna a kostel sv. Jana Křtitele. Kousek od Losin se nachází ne tak známý, avšak velmi malebný dřevěný kostel sv. Michala v Maršíkově postavený roku 1609. Uvnitř je k vidění krásný kazetový strop (připomínající Serliovy návrhy, stejně jako klenba nedalekého kostela sv. Vavřince v Sobotíně) – v presbytáři strop imitující valenou klenbu, hlavní oltář s obrazem Archanděla Michaela od Ignáce Raaba a kruchtu zdobenou přes šablonu malovanými ornamenty.
Na závěr ještě doporučuji navštívit městečko Branná (dříve Kolštejn), kde také krátce pobýval rod Žerotínů, ale hlavně pak Bruntálští z Vrbna, kteří se od 80. let 16. století do roku 1614 zasloužili o renesanční podobu tamního zámku. Mnozí jistě ocení, že se v jeho prostorách nenachází žádná expozice rekonstruovaných „pokojíčků“, jak tomu bývá jinde, ale zato si zde můžete všímat čistě jen architektury, jejího dispozičního řešení a ornamentální štukové výzdoby kleneb. Kromě toho zámek funguje jako hotel, tudíž zde můžete přespat a následující den se třeba pokochat kostelem Archanděla Michaela, kde mimo bohatou štukovou výzdobu zaujme i kazatelna podepíraná postavou sv. Pavla. Naproti kostela se pak nachází cukrárna s vyhlášenými kremrolemi, bez nichž jako byste v Branné ani nebyli.
Monika Drlíková
Třebíč
Radka Nokkala Miltová
Chrudim
Napadá mě intuitivně například mé rodiště, Chrudim, a to čistě z nostalgických důvodů. Mohli bychom doporučit například místní muzeum barokního sochařství, město je ale plné dalších zajímavých renesančních i barokních památek.
Tomáš Valeš
Rýmařov
I když by se mohlo zdát, že okolí Rýmařova v podhůří Jeseníků bude lákat spíše milovníky přírody, i zde se nachází spousta zajímavých cílů pro historiky umění. Jedním z nich je nepochybně i barokní kaple „V lipkách“ na okraji Rýmařova, jejíž finální podoba byla dokončena v roce 1716.
Kaple je mimo samotnou centrální architekturu s klenbou nesenou čtyřmi monumentálními sloupy pozoruhodná zejména svojí freskovou výzdobou. Na ní se zpočátku podílel olomoucký malíř Ferdinand Naboth, po náhlém úmrtí vystřídaný mladým tovaryšem Janem Kryštofem Handkem, který celou zakázku dokončil. Ikonograficky bohatý mariánský cyklus založený na hymnu Salve Regina se následně stal Handkeho vstupenkou mezi úspěšné moravské malíře a nastartoval jeho kariéru. Kaple je spravována Městským muzeem Rýmařov a přístupná od června do září vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 9–12 a 13–17 hod.
Michaela Hojdysz
Luleč
Pokud si chcete udělat hezký výlet nedaleko Brna, doporučuji se vydat do Lulče, která se nachází na úpatí Drahanské vrchoviny asi 30 km od Brna. V této malé vesničce nalezneme hned několik barokních skvostů. Téměř v centru vesnice stojí kaple sv. Isidora z první poloviny 18. století. Před kaplí se nachází nedávno zrestaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. Dále se můžete vydat po naučné stezce po dalších lulečských pamětihodnostech, jako je kostel sv. Martina, který se vypíná na návrší takzvané Liliové hory – monte liliorum, k němuž vede křížová cesta. U něj se zastavte na vyhlídce s hezkým pohledem na vedlejší obec Nemojany. 
V kostele jsou obrazy od Ignáce Raaba, po většinu času ale bohužel bývá veřejnosti nepřístupný. Procházku můžete teď v parních letních dnech zakončit na přírodním koupališti zatopeného lomu ,,U Libuše“, jímž je Luleč nejvíce známá. Pokud byste neměli dost pamětihodností, můžete pokračovat do nedalekých Bohdalic, které se pyšní zámkem z první poloviny 19. století (dnes tam působí škola) a raně klasicistním kostelem Nanebevzetí Panny Marie s hrobkou rodu Mannerů nebo se zajet podívat na zámek v Račicích s působivým arkádovým nádvořím.
Tereza Říhová
Římov
Doporučuji se vypravit za krásnou křížovou cestou do jihočeského Římova. Nachází se zde poutní kostel s loretánskou kaplí z druhé poloviny 17. století, který byl založen z iniciativy jezuity Jana Gurra. V okolí bylo na přelomu 17. a 18. století vystavěno celkem 25 kaplí tzv. Římovských pašijí, které tvoří zhruba 5kilometrový okruh. Většina soch se v kaplích dnes nenachází. Setkáme se pouze s pár kamennými u zastavení Olivetské hory, většinu z nich si ale můžeme prohlédnout právě v ambitu poutního kostela sv. Ducha nebo v nedalekém klášteře Borovany. A pokud byste sem vážili dalekou cestu, určitě stojí za to zůstat déle a navštívit také Trhové Sviny (poutní kostel Nejsvětější Trojice, farní kostel), Nové Hrady (hrad, Tereziino údolí, Buquoyská hrobka) nebo nedalekou Dobrou Vodu (poutní kostel Panny Marie Těšitelky).
Zdroje obrázků: wikipedia commons, Facebooková stránka Židovská čtvrť Třebíč/Jewish Quarter Třebíč