Tip | Letní čtení #3

and
Letní prázdniny se kvapem blíží a vy už na odborné knihy nemáte ani pomyšlení. Nějakou kratochvíli, která je alespoň trochu spojená s uměním nebo raným novověkem by to ale přece jen chtělo. Právě z tohoto důvodu pro vás naši členové a spolupracovníci připravili již tradiční příspěvek s tipy na letní čtení horkými stejně tak jako dny, které nás v nejbližší době čekají! 

Álvaro Enrigue: Náhlá smrt
Kdybych o této knize napsal, že pojednává o spojení historie, kolonialismu, náboženství, umění, populární kultury a jazyka, znělo by to nejspíš poněkud akademicky. Bude proto možná lepší uvést ji slovy, že se točí kolem nesmiřitelného tenisového souboje mezi divokým malířem Caravaggiem a španělským básníkem Franciscem de Quevedem, v němž hraje jistou roli tenisový míček vyrobený z vlasů popravené anglické královny Anny Boleynové. Historie v podání Álvara Enrigueho je plná fascinujících bizarností, které však vycházejí z přesvědčení, že naše kolektivní činy a myšlení, ať už minulé nebo současné, jsou vzájemně propojené těmi nejtajemnějšími, nejneuchopitelnějšími a přitom zcela reálnými způsoby, kterým nikdy nedokážeme zcela porozumět, ačkoliv se o to musíme neustále pokoušet. Právě v tom se totiž podle autora ukrývá naděje na utišení nepříjemného svědění neviditelných jizev naší minulosti. (Pavel Suchánek)

Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice 

Tuto nehynoucí klasiku z pera Václava Kaplického snad netřeba blíže představovat. Pokud se po přečtení rozhodnete pro Vávrův snímek, pak za povšimnutí bezesporu stojí hodovní síň na zámku ve Velkých Losinách. V záběrech si můžete povšimnout kožených tapet, stropu evokujícího noční oblohu nebo unikátních renesančních kamen z 80. let 16. století. (Jiří Štefaňák)
Neil Gaiman: Marvel 1602
Marvelovka zasazená do raného novověku? Zní vám to šíleně? Nečekejte žádné pláštíkáře ani uplé elasťáky, Neil Gaiman vás přesvědčí, že superhrdinové jsou v alžbětinské době nejen potřeba, ale zcela zapadnou do mistrně vykreslených kulis tehdejší Anglie. Krom zábavné hry „kdo je kdo“ vsadil Gaiman na
rafinovaně ukryté detaily, které zasvěcené „marvel fanoušky“ drží v neustálé pozornosti, napětí a euforii. Můžete se tak těšit na školu pro ďábelské plémě Carlose Javiera, mučivé oddalování pavoučího kousnutí Petera Parquagha nebo čtyři přeživší z lodi Fantastick. (Eliška Petřeková)
Deborah Harkness: Trilogie Čas čarodějnic

Poutavá série magických románů od americké spisovatelky Deborah Harkness je podle mě tím, co musí každého nadšence umění vzít za srdce. Nejenže je hlavní hrdinka historička zabývající se alchymií a jejími vyobrazeními, ale sama má i kouzelné schopnosti, jimiž je i cestování časem. Přenese tak čtenáře do alžbětinského Londýna či na dvůr Rudolfa II. Autorka, jež je sama historičkou, tak vystavuje příběh s kouzelnými prvky na reálných historických osobnostech jako byl antikvář, alchymista a sběratel Elias Ashmole (1617–1692), básník Školy noci Mathew Roydon (1580–1622) či známý alchymista Edward Kelly (1555–1597) žijící na dvoře císaře Rudolfa. (Kateřina Vajdáková)

Michal Ajvaz: Města

Jestli jste si přečetli náš poslední tip – Ajvazovu Cestu na jih – a líbilo se vám to, pak jste dobře připraveni na další dílo tohoto autora, román Města. Děj se tentokrát odvíjí od podivného artefaktu, jímž je součástka neznámého stroje. Spolu s vypravěčem příběhu se vypravíme po jeho stopách. Staneme se svědky zrodu různých uměleckých děl – literárních, hudebních, výtvarných, u nichž záhadný artefakt sehrál stěžejní roli a nad nimiž se nám bude tajit dech, a to všechno v působivě vykreslené atmosféře různých světových metropolí. Zatímco u Cesty na jih je téměř nemožné čtení přerušit, v tomto případě si dopřejte přestávky, abyste plně vstřebali všechny detaily vyprávění a vychutnali si fantazijní obrazy, kterými je kniha doslova nabita. Jejich znepokojující a občas mírně „ujetý“ nádech vám i tak nedá spát a čtení 724 stran uběhne jako nic! (Michaela Šeferisová Loudová)

Miloš Kočka: Krev na paletě
Kniha vás vezme na výpravu po více či méně pravdivých cestách a osudech Caravaggia. Jeho obdivovatelé se tak mohou těšit na sice nepříliš realistický, ale zato napínavý příběh o urputné snaze prosadit se. To, co mě na příběhu bavilo mimo jeho dějovou linii, jsou krásné popisy různorodých uměleckých děl, zajímavý kontext doby a hlavně příjemné vypravěčské tempo a atmosféra, kterou autor vytváří. (Tereza Říhová)

Edith Nesbit: The Story of the Amulet 

Britská spisovatelka Edith Nesbit vypráví příběh o čtyřech sourozencích a provenienci jednoho starověkého amuletu disponujícího mocí plnit všechny touhy srdce. Protože z něj ale zbyla jen polovina, je jeho moc nekompletní. Funguje však „alespoň“ jako jakýsi stroj času, který transportuje naše hlavní hrdiny na místa, na nichž se v minulosti nacházel. Děti tak zažívají různá dobrodružství ve starověkém Egyptě, Babylonu nebo na bájné Atlantidě. Jakožto zakladatelka Fabiánské společnosti promítla autorka do knihy také svoje silné socialistické přesvědčení. Nejedná se tedy pouze o portál do starověkých civilizací, ale  také o přiblížení tehdejší kritiky společnosti. Jako odborný rádce působil u zrodu této knihy egyptolog E. A. Wallis Budge z British Museum, jehož autorka  zakomponovala do příběhu, a to v postavě jistého učeného gentlemana Jimmyho. Kniha bohužel prozatím nevyšla v českém překladu, ale jelikož se jedná o dětský román, není napsaná složitým jazykem. Díky její popularitě ji také lehce seženete i u nás, ať už jako klasickou tištěnou knihu, nebo v audio formě . (Monika Drlíková)

Mary Sharatt: Dcery čarodějného vrchu

Velmi zajímavá kniha sledující tři generace zaříkávaček a čarodějnic. Autorka líčí poutavě tvrdý život té nejchudší vrstvy a rodiny, která pro svou obživu musela využít všechny talenty, kterými disponovala. Hranice mezi vděčností za uzdravení a strachem z čarodějnictví je velmi tenká. (Michaela Hojdysz)