K výročí 2000 let od smrti významného římského básníka Publia Ovidia Nasona připravila Knihovna Akademie věd ČR projekt týkající se dějin novověké knižní kultury. Z fondu knihovny byla vybrána ilustrovaná vydání Proměn (Metamorphoses), která byla následně digitalizována a zveřejněna na webu s podrobným popisem. Ovidiovy Proměny byly představeny i v prvním z dílů podcastu s názvem Knihovědní detektivové.

Na webových stránkách Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci byla zpřístupněna databáze dobových ilustrací Ovidiových Proměn (Metamorphoses), kde má návštěvník možnost vyhledávání podle námětů a atributů. Jednotlivé ilustrace jsou opatřeny informacemi o autorovi, klíčových slovech, ale i grafické technice. Díky propojení s Digitální knihovnou Akademie věd lze studovat jednotlivá vydání komplexně i s textem včetně vazby.

I. C. Philips, Frontispis s vybranými příběhy I.-IV. knihy Proměn z vydání Les Metamorphoses … Tome premier, lept v dvojrámečku, 1731

Databáze je zamýšlena pro studenty a pedagogy oborů, které Ovidiovy Proměny různými způsoby zkoumají, těšit se z ní však může i široká veřejnost. Veršovaný antický text se totiž stal významným zdrojem námětů pro evropské umění a řada známých umělců z něj čerpala inspiraci, což nyní mohou i sami návštěvníci webové databáze.

O Ovidiových Proměnách a projektu Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci hovořila i moderátorka Ridina Ahmedová v podcastu Knihovědní detektivové s Radkou Nokkala Miltovou ze Semináře dějin umění Masarykovy univerzity a Markétou Kučerovou z Knihovny Akademie věd České republiky. Na jednom z příběhů – konkrétně tom o Narcisovi – je představeno ústřední téma, což, jak název vypovídá, je téma proměny a s tím související téma milostných vztahů. V podcastu jsou zmíněny také osudy autora i reakce a přístupy k dílu v proměnách času.

Isaac Briot, Narcisse en fleur z vydání Les Metamorphoses … traduites en prose françoise …, mědirytina v rámečku, 1637

Radka Nokkala Miltová hovořila o důležitosti a přínosu Ovidiových Proměn v evropském umění: „Kdybychom měli stroj času a vymazali Proměny ze světa, tak bychom vymazali obrovské množství uměleckých děl, protože Ovidius se stal „Biblí“ všech malířů a umělců. (…) Vymazali bychom veškeré malby, které najdeme nejen na českých a moravských zámcích, ale i těch evropských, jako například Versailles a neměli bychom takřka nic, co by se vztahovalo k antické mytologii.“ Zdůraznila však i fakt, že většinu příběhů Ovidius pouze sesbíral a některé spíše jen dotvořil, než zcela vymyslel. Příběhy byly totiž součástí běžného povědomí tehdejší populace.

Zásluhou Radky Nokkala Miltové také známe autora prvního překladu Proměn do češtiny z druhé poloviny 18. století – byl jím chrudimský malíř Josef Ceregetti. To jen dokazuje důležitost díla pro umělce, kteří potřebovali Proměny znát.

Zdroje: ovidiovy-promeny.cz | audiolibrix.com