Stále je co objevovat! V rámci výzkumu spojeného s výstavou Botticelliho kreseb byly tomuto umělci nově připsány také tři následující přípravné kresby.

Na připravované výstavě kreseb Sandra Botticelliho (1445–⁠1510), která proběhne od 19. listopadu 2023 do 11. února 2024 v muzeu Legion of Honor v San Franciscu, budou mimo jiné vystaveny také tři Botticellimu nově připsané kresby. Jedná se o přípravné skici k malbám Klanění tří králů (1470–⁠1475, National Gallery of Art, Washington D.C.), Madona s dítětem a sv. Janem Křtitelem (1468–⁠1470, Louvre) a Zvěstování z Cestella (1489, Uffizi). Výstava se zaměří na zkoumání významu kresby v Botticelliho tvorbě. Autorství těchto děl určil Furio Rinaldi, kurátor oddělení kresby a grafiky v muzeu Fine Arts v San Franciscu, na základě výzkumu z let 2020-2021 zabývajícího se jejich technickou a stylovou analýzou a komparací s rannými pracemi umělce. Tyto jemné kresby s rozmytým pozadím jsou provedeny kovovým perem (olůvkem?), s odlesky zhotovenými olovnatou bělobou, což je pro Botticelliho tvorbu charakteristické.

1. Sandro Botticelli, Klanění tří králů, 1470-1475, tempera na dřevě, 70 ×103 cm, Národní Galerie Umění, Washington D.C.

2. Sandro Botticelli, Madonna s dítětem a sv. Janem Křtitelem, 1470–1475, tempera a olej na dřevě, 90 × 67cm, Christ Church Picture Gallery, Oxford

3. Sandro Botticelli, Zvěstování z Cestella, 1489–1490, tempera na dřevě, 150 × 156 cm, Uffizi

První z těchto kreseb zobrazuje hlavu muže, která odpovídá jedné z postav přihlížejících výjevu klanění tří králů, zachycené na pravé straně v modré tunice a červeném plášti. Vzhledem k tomu, že je na kresbě detailně zpracováno i mužovo ucho, zatímco na malbě je zcela zakryto vlasy, Rinaldi navrhuje, že se pro malbu Botticelli inspiroval starší kresbou. Washingtonská malba Klanění tří králů zachycuje více než třicet postav a je pravděpodobné, že pro ně jako vzor využíval i starší studie. Díky římskému původu malby byla datována mezi roky 1481 a 1482, kdy Botticelli v Římě pobýval, i když William Bode se na základě stylu, respektive podobnosti figur a barevnosti s díly Filippa Lippiho, domnívá, že vznikla již roku 1475.

4. Sandro Botticelli, Hlava muže hledícího vlevo, 1468–1470, kresba kovovým perem, 13,2 x 11 cm, Christ Church Picture Gallery, Oxford

5. Sandro Botticelli, Klanění tří králů, 1470–1475, detail

V případě Hlavy ženy hledící vlevo dolů se pravděpodobně jedná o kresbu hlavy Panny Marie shlížející na dítě. Obě studie působí, jako by byly vyříznuty ze stejného nažloutlého papíru. Madona s dítětem a sv. Janem Křtitelem je největší z Botticelliho devocionálních obrazů. Na rozdíl od přípravné kresby tato malba zachycuje Pannu Marii z profilu, nicméně stejný námět zopakoval také ve verzi (dnes v soukromé sbírce), kde je Marie více natočena směrem k divákovi.

6. Sandro Botticelli, Hlava ženy hledící vlevo dolů, 1468–1470, kresba kovovým perem, Obrazová Galerie Kristova Kostela, Oxford

7. Sandro Botticelli, Madonna s dítětem a sv. Janem Křtitelem, 1470–1475, detail

Třetí list zobrazuje dvě dílčí studie tváře z profilu, jež odpovídají podobě Archanděla Gabriela na malbě Zvěstování z Cestella, kterou objednal florentský bankéř Benedetto di Ser Francesco Guardi del Cane pro rodinnou kapli v kostele Santa Maria in Cestello. Styl kresby se opět shoduje s jeho staršími pracemi, vytvořenými před rokem 1489, kdy vzniklo i jeho Zvěstování, a i zde tedy můžeme předpokládat inspiraci jeho ranějšími díly.

8. Sandro Botticelli, Dvě studie tváře z profilu, 1475, kresba kovovým perem, 18,9 × 7,1 cm, Uffizi.

9. Sandro Botticelli, Zvěstování z Cestella, 1489–⁠1490, detail

Autorství těchto kreseb bylo dříve předmětem diskuse – přes formální blízkost s díly Davida Ghirlandaia se způsob jeho zacházení s bělobou lišil, a i když někteří badatelé upozornili na podobnost s Botticelliho tvorbou, byly připisovány Francescovi Granaccimu (1469–⁠1543), případně anonymnímu florentskému umělci z poslední čtvrtiny 15. století. Až nyní se Rinaldimu podařilo tyto studie přesvědčivě určit jako díla Botticelliho. Uvádí přitom, že první dva portréty prezentují obličejové typy, které Botticelli využíval opakovaně, jak je vidět například u Madony s dítětem a dvěma anděly.

Kresba hrála významnou roli v tvůrčím procesu Botticelliho a jeho dílny. Také Vasari ve svém druhém vydání Životů nejvýznačnějších malířů sochařů a architektů (1568) zmiňuje, že byl Botticelli výjimečně dobrým kreslířem. Dnes je mu však s jistotou připsáno méně než 30 kreseb, nepočítáme-li cyklus 92 kreseb pro Dantovu Božskou Komedii. O to cennější se tyto nové přípisy zdají být.

Zdroje:

Bernard Berenson, The Drawings of the Florentine Painters, Chicago 1938.

Martha Hale Shackford, The Magi in Florence. An Aspect of the Renaissance, Studies in Philology XX, 1923, s. 377–387.

Furio Rinaldi, Newly Attributed drawings by Botticelli, Burlington Magazine 165, 2023, s. 358–365.

Fine Arts Museums Announce Newly Attributed Botticelli Drawings (famsf.org)

Botticelli Drawings (famsf.org)

Obrázky:

1., 5.NGA

2., 7. Wikimedia Commons

3. Wikimedia Commons

4., 6., 8., 9. famsf.org