Po cestovatelské sérii článků z rubriky Příběh měsíce obrátíme v nadcházejících měsících pozornost k samotné materiální podstatě uměleckých děl. Jaké nejrůznější materiály se využívaly k umělecké tvorbě a čím určovaly výslednou podobu díla? Prvním, poněkud netradičním materiálem, jemuž se budeme věnovat, jsou lidské vlasy a částečně i koňské žíně. Že se nejednalo jen o podivný výstřelek raně novověké „módy“, si ukážeme na krátkém exkurzu od italských svatých hor až po současné umění.
Lidské vlasy jakožto materiál používaný při tvorbě uměleckých děl můžeme nalézt napříč sakrálním i profánním uměním, mezi přítomností a vzpomínkou. Zatímco v křesťanství se s vlasy nebo ochlupením setkáváme v podobě relikvií či jako metaforou smrtelnosti a pokání, v profánní sféře se může jednat o méně obvyklý materiál pro užité umění. V tomto článku nahlédneme na fenomén využívání lidských vlasů, potažmo koňských žíní, napříč různými typy uměleckých děl.
