Publikace Zelená hora s podtitulem Žďársko Jana Santiniho, kterou si můžete v naší seminární knihovně přečíst jak v českém, tak v anglickém vydání, se zabývá známou stavbou Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kniha z roku 2015 se zaměřuje nejen na život, umělecké začátky a architektonické dílo významného barokního architekta, ale i na symboliku a význam samotné stavby. Tuto významnou kulturní památku nově zpracoval profesor Jan Sedlák společně s profesorem Jiřím Kroupou.
Za povšimnutí jistě také stojí dvě knihy zaměřující se na dílo Hieronyma Bosche. Tyto publikace vznikly pro rok 2016 na počest 500. výročí smrti významného malíře v rámci projektu The Bosch Research and Conservation, paralelně byla také uspořádána výstava děl Hieronyma Bosche v Noordbrabants Muzeu.
Jedná se o velkou revizi kompletního umělcova díla nejen pomocí moderní techniky, ale také na základě archivního výzkumu či stylové i ikonografické analýzy.
Pokud hledáte odpovědi na otázky: Kdo je Bosch? Které malby a kresby byly malovány jeho rukou? Jaký vztah existuje mezi jeho dílem? Jak spolehlivé jsou atribuce? Pak jistě sáhněte po této nové monografii a katalogu díla Hieronyma Bosche, které naleznete nyní nově v Gettyho knihovně.
Zdroje: Jeroen Bosch Plaza
Portrétní tvorba je mezi uměleckými žánry bezesporu jedním z nejdiskutovanějších témat dějin umění. Soustavný zájem o tuto problematiku projevuje rovněž kurátorka Národní galerie Blanka Kubíková. Její kniha Portrét v renesančním malířství v českých zemích – jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci poskytuje ucelený pohled na téma šlechtické podobizny 16. a 17. století na našem území. Z hlediska metodologie projevuje autorka zájem o klasické uměleckohistorické disciplíny, mezi které řadíme znalectví či ikonografickou analýzu, ale po vzoru osobností jako je například Peter Burke pracuje i v intencích kulturně-historických.
V úvodní kapitole autorka představuje dostupné archivní prameny a nabízí čtenáři rozmanitý výčet funkcí portrétu zkoumaného období. Dále knihu člení na základě příslušnosti obrazů k daným rodům. Prvně se zaměřuje na iniciační moment vzniku portrétních souborů, který autorka odkrývá v kapitole Počátky portrétních galerií v českých zemích, sbírka hradecká. Posléze se věnuje obrazům představujícím pány z Rožmberka, pozornosti neunikla galerie pernštejnsko-lobkovická a cyklus obrazů Prakšických ze Zástřizl. V každé z kapitol se pak autorka pozastavuje u odlišných funkcí portrétu. Například u podobizen Viléma z Rožmberka si všímá jeho výsadního politického postavení a hledá tak analogie k portrétům z císařského prostředí. V kapitole věnované obrazům pernštejnské provenience se pozastavuje u dvojportrétu Marie Manrique de Lara s nahým dítětem a jejího chotě Vratislava z Pernštejna, na kterých poukazuje na použití mariánské symboliky sloužící ke zdůraznění kontinuity rodu, stejně jako konfesijní stálosti. Na díle Rolama de Mois představujícím protějškové svatební obrazy Johany z Perštejna a jejího manžela Fernanda de Gurrea z Aragonu upozorňuje na přítomnost děl vytvářených podle španělské módy. Portrét Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl pak autorka používá jako prostředek k vykreslení osobnosti tohoto člena Jednoty bratrské a doložení jeho vazeb v humanistických kruzích.
Charles Dempsey ve své knize Inventing the Renaissance Putto mapuje vývoj zobrazování puttů v umění. V úvodu vysvětluje pojmy putti a spiritelli, které rozvíjí v historických souvislostech. Knihu samotnou autor rozdělil do pěti hlavních kapitol, které vztahuje k významným osobnostem renesance. Například první kapitolu věnoval Donatellovi a jeho objevení puttů nebo ve třetí kapitole se zabývá známým obrazem od Sandra Boticelliho Mars a Venuše. Kapitolu nazval Spirits of nightmare a snaží se nám na konkrétním díle přiblížit problém s interpretací puttů.
Foto: www.uncpress.org
