Kromě obdivu k těm nejproslulejším uměleckým dílům projevovali kavalíři raného novověku na svých cestách také fascinaci různými exotickými materiály. Jedním ze sběratelů takových předmětů byl i hrabě Lev Vilém z Kounic, jemuž je věnován lednový Příběh měsíce.
Kavalírská cesta v životě raně novověkého aristokrata nebyla jen prostředkem dalšího vzdělávání, získávání zkušeností či takřka přechodovým rituálem na cestě k dospělosti, ale také jedinečnou možností formovat vlastní vkus či zájmy. Delší pobyt mimo známé a „bezpečné“ prostředí domácí rezidence, najednou často stovky kilometrů vzdálené, umožňoval šlechtickým mladíkům vystavit se působení nových vjemů. Ať už šlo o nová jídla, klimatická prostředí, místní obyvatelstvo anebo třeba látky a materiály, z nichž byly zhotovovány oděvy, případně umělecká díla, tak skutečně jen málokterý účastník grand tour zůstal k těmto podnětům zcela netečný. Dějinám umění přitom může rekonstrukce individuálních zkušeností z takovéto cesty přinést řadu podnětných otázek týkajících se nejen uměleckých děl, ale i jejich pořizování či percepce. Samotné neobvyklé suroviny a materiály, z nichž jsou jednotlivé artefakty vyrobeny, pak přinášejí témata, která často původní rámce zájmů historiků a historiček umění přesahují a dotýkají se například problémů spotřeby či exploatace přírodních zdrojů. Continue reading →