Příběh měsíce | Cesty do podzemí

Návštěvy hrobek, krypt, katakomb a dalších tajuplných podzemních prostor vždy patřily k významným zastávkám v itineráři cestovatelů na kavalírských cestách i pozdějších Grand Tours. Zejména v Římě směřovaly již od pradávna kroky poutníků na významná raně středověká pohřebiště s hroby mučedníků a světců, o nichž referovaly nejrůznější poutnické příručky a průvodci městem.

V období raného novověku přibyl nový impulz v podobě humanistického a archeologického zkoumání hmotných památek starověku. Objevy podzemích prostor někdejšího Neronova Zlatého paláce a vyzdvižení monumentálních sousoší Láokoóna či Herkula Farneského ze zaniklých antických paláců a lázní tak mělo v 16. století zásadní dopad nejen na dějiny renesančního umění, ale podnítilo také nový vědecký zájem o archeologické vykopávky a zkoumání podzemí.

Continue reading →

IV. Bienále His Artibus | Pozvánka a program

Rádi bychom vás srdečně pozvali na již čtvrtý ročník bienále His Artibus, který proběhne 6. června 2025 v Olomouci. Letošní ročník je věnován nastupující generaci historiků a historiček umění a jejich pohledu na perspektivy a výzvy, které přináší výzkum vizuální kultury raného novověku. 

Konference proběhne ve spolupráci s Katedrou dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci, a to v prostorách kaple Božího Těla bývalého jezuitského konviktu (Univerzitní 3, Olomouc). Zváni jsou zájemci z řad studentů i odborné veřejnosti. Podrobné anotace jednotlivých příspěvků naleznete na našem webu zde. Continue reading →

Výstava | Leonardo – Dürer. Renaissance Master Drawings on Colored Grounds

Už jen do 9. června 2025 je ve vídeňské Albertině k vidění výstava Leonardo – Dürer. Renaissance Master Drawings on Colored Grounds, jež představuje kresby italských i německých mistrů přelomu 15. a 16. století. Návštěvníci tak mají možnost zhlédnout vedle sebe díla Leonarda da Vinci, Albrechta Dürera nebo třeba Vittora Carpaccia, Filippa Lippiho či Albrechta Altdorfera.

Galerie Albertina platí za jednu z nejvýznamnějších evropských institucí v oblasti grafiky – jak rozsahem svých sbírek, tak úrovní jejich prezentace a vědeckého výzkumu. Výstavní projekty Albertiny bývají vnímány jako záruka kvality, vycházející z využití vlastních institucionálních sbírek, a nejinak je tomu i v případě této výstavy. Několik exponátů bylo zapůjčeno z Britského muzea, Louvru, galerie Uffizi nebo berlínského Kupferstichkabinettu, jádro výstavy je však tvořeno domácí sbírkou. Strategii minimalizace zápůjček se rozhodl zvolit pro svou první výstavu v Albertině nově zvolený generální ředitel Ralph Gleis (*1973), který již dříve vedl instituce jako Alte Nationalsgalerie v Berlíně, KMSKA v Antverpách či Wien Museum. Právě s vědomím bohatství depozitáře Albertiny jsem se na výstavu vydala, a rozhodně jsem neodcházela zklamaná. Continue reading →

R’n’B | Johann Bernhard Fischer z Erlachu – Génius, nebo šílenec?

Jarní cyklus přednášek o barokním umění se chýlí ke svému závěru. Prostřednictvím poslední přednášky se setkáme s géniem rakouské barokní architektury, který své stopy zanechal i na Moravě. Srdečně vás na ni zveme!

Přednáška Martina Krummholze z Ústavu dějin umění AV ČR přiblíží pozoruhodnou osobnost architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), jednoho z nejvýznamnějších protagonistů evropského baroka. Originalitu jeho architektonického díla podpořila skutečnost, že se původně vyučil sochařství. Několik jeho fascinujících raných staveb, jimž se bude přednáška také věnovat, se nachází na jižní Moravě.

Continue reading →

R’n’B Speciál | Imre Henszlmann’s views on the contemporary reinterpretation of Gothic forms

Srdečně vás zveme na speciální přednášku našeho zahraničního hosta Gábora Györgyho Pappa z Maďarské akademie věd, jenž nás uvede do umění historismu a gotických revivalů!

Gábor György Papp je maďarský historik umění, který se specializuje na architekturu 19. století, historismus a vizuální reprezentace národní identity ve střední Evropě. Působí v Ústavu dějin umění Maďarské akademie věd. Mezi jeho publikace patří mj. Von Berlin nach Budapest. Aspekte des Historismus in der ungarischen Architektur (2006) a Art Treasures in the Palace of the Hungarian Academy of Sciences (editováno spolu s Edit András a Évou Bicskei, 2006).

Přednáška proběhne již ve středu 21. května 2025 v 17:00 v Knihovně Hanse Beltinga a bude v anglickém jazyce. Těšíme se na Vás!

Continue reading →

Příběh měsíce | Atény jako nový Řím. Gottfried Semper „objevuje“ starověké Řecko

Nejen aristokraté rádi cestovali. Zejména Řím byl Rovněž cílem vzdělanců a umělců, a to po poměrně dlouhou dobu, takže v 19. století, o kterém pojednává tento článek, byl umělci z různých evropských zemí doslova přecpaný. Nazaréni, Thorvaldsenova dílna nebo stipendisté římských cen ze zaalspských akademií, včetně té vídeňské, jsou asi těmi prvními, kdo se nám vybaví, když pomyslíme na Malíře, sochaře a architekty cestující do Říma. Lákadlem pro ně nebylo jen město samotné a jeho současnost, ale také antické památky. V první polovině 19. století se však někteří – a byli to především architekti – rozhodli posunout obvyklé hranice umělecké cesty za vzděláním mnohem dále než na Apeninský poloostrov. Rozhodli se vydat do Řecka!

Dnes, kdy je Řecko nezpochybnitelným členem západního světa, to může znít bizarně. Jenže v první polovině 19. století byl jak Peloponés tak velký kus Balkánu stále součástí Osmanské říše, a pro Západo- i Středoevropany tak představovaly jednu z nejbližších pořádných exotik, jaké se daly najít. Dokonce to byla exotika tak velká, divoká a nebezpečná, že tam moc cestovatelů vlastně nejezdilo. Je známým faktem, že poznání antiky proběhlo spíše skrze římské než řecké artefakty. Continue reading →

Plačúci štetec | Posmrtná oslava maliarky Elisabetty Sirani

V ranom novoveku boli honosné pohreby s katafalkami a bohatou výzdobou predovšetkým výsadou panovníkov a vysokých hodnostárov. Ich cieľom nebola len rozlúčka so zosnulým, ale najmä demonštrácia moci a upevnenie dynastickej kontinuity.

Štandard a vzor pre pompézny pohrebný rituál spojený s procesiou, dočasnou pohrebnou architektúrou a silným ikonografickým programom, ktorý mal explicitne komunikovať kontinuitu, udáva už v roku 1558 pohreb cisára Karola V. v Bruseli. V nasledujúcich storočiach sa táto prax rozšírila, avšak pohreby pre umelcov takéhoto rozmeru boli skôr výnimočné. Väčšinou im bol venovaný len epitaf alebo jednoduchší žáner pohrebného pamätníka. Prvý veľkolepý pohreb s katafalkom usporiadaný pre umelca sa konal už v roku 1564 vo Florencii pre Michelangela. Organizovala ho Accademia delle Arti del Disegno pod patronátom rodu Medici. Hoci oslava jeho umeleckého génia – Il Divino – zohrávala významnú rolu, pohreb mal za cieľ posilniť postavenie novo vzniknutej akadémie. Continue reading →

Časopis Opuscula historiae artium se hlásí k politice Open Access

Časopis Opuscula historiae artium (OHA), recenzovaný vědecký časopis vydávaný Seminářem dějin umění Masarykovy univerzity, zaměřený na dějiny umění, se nově hlásí k politice Open Access. Příspěvky budou nyní zveřejňovány za podmínek stanovených v licenčních podmínkách Creative Commons CC BY-NC-ND 4.0 International. Tato licence je platná pro všechny články od čísla 1/2025.

Časopis má více než 70letou tradici, pod současným názvem vychází od roku 1996, a to 2x ročně. Od roku 2013 je součástí světové citační a abstraktové databáze Scopus.

Pro číslo 2/2025 je termín odevzdání příspěvků stanoven na červen 2025. Více informací najdete na stránkách časopisu. Continue reading →

R’n’B | „Stejné božství musí být přičítáno hvězdám“ – Astrologické malby v raném novověku

Chtěli bychom Vás pozvat na již druhou přednášku z jarního přednáškového cyklu R’n’B. Chcete se dozvědět více o tom, jak souvisí renesanční a barokní ikonografie s horoskopy a novými poznatky na poli astronomie?

Pojmenování astrálních těles podle bohů řecko-římské mytologie souviselo od antiky s vírou v božskou sílu ovládající nebeské sféry. Zářící objekty na nebi představovaly bohy, hvězdy se staly hybateli lidských osudů a jejich síla a vzájemné konstelace určovaly lidské počínání od počátku života do jeho konce. Přednáška vedoucí Semináře dějin umění doc. Radky Nokkala Miltové představí známá i méně známá díla doby renesance a baroka, která pracovala nejen s horoskopy, ale také s novými astronomickými pozorováními.

Continue reading →

Démoni Francisca Goyi

Jméno Francisca Goyi je až notoricky známé. Na přelomu 18. a 19. století ve Španělsku maloval nejen portréty šlechty a královské rodiny, ale také díla satirická a ke konci svého života vytvářel i velmi expresivní temné malby. Nejvíce ho však proslavil cyklus leptů Los Caprichos (Rozmary) s ikonickým výjevem Spánek rozumu plodí monstra, jehož možnými výklady se zaobírá nespočet odborných studií. Jak ale nahlížet na celý cyklus? Pod fantaskními scénami se skrývá fascinující svět ironie, karikatury a symboliky. Goyovo dílo tak může být výzvou k zamyšlení nad dobou plnou hlouposti, revolucí a válek, ať už tehdy, či dnes.

Konec 18. století byl v Evropě obdobím revolucí a vrcholícího osvícenství, které s sebou přinášelo množství ambiciózních reforem. Ty však v konzervativním Španělsku často narážely spíše na odpor. A ačkoliv král Karel III. Španělský (1759–1788) dokázal spoustu z nich prosadit, vyvolaly vždy spíše nevoli, a to nejen ze strany církve či aristokracie, pobouřených například připravovanou pozemkovou reformou, ale také ze strany nižších společenských vrstev, znejistěných osvícenskou kritikou tradiční lidové víry a zbožnosti.

Continue reading →