Výběr článků z nejnovějších vydání odborných časopisů o umění a kultuře 18. století
Vydavatelé hned několika specializovaných umělecko- a kulturně-historických periodik představili na podzim monotematická čísla věnovaná některým zajímavým aspektům umění a kultury „dlouhého“ 18. století.
On-line časopis Journal18 (vydávaný asociací historiků umění a architektury 18. století HECAA a Institute of Fine Arts v New Yorku) zasvětil své aktuální číslo tématu uměleckých vazeb napříč asijským kontinentem (East-Southeast: Explorations of Intra-Asian Artistic Exchange). Zajímavé studie slibují i další připravovaná monotematická čísla z oblasti „digital humanities“ (Digital Mapping & 18th-century Visual, Material, and Built Cultures), k problematice památníků a osobních alb (The Culture of Albums in the Long 18th Century) a o znázorňování zvířat ve vizuální kultuře 18. století (Animal).
Také mimořádné vydání elektronického časopisu emaj (electronic Melbourne art journal) s titulem Cosmopolitan Moments: Instances of Exchange in the Long Eighteenth Century je věnováno vizuální a hmotné kultuře 18. století v globálním a koloniálním kontextu. Pod vedením editorky Jennifer Milam zde byla publikována například studie o turecké módě na dvoře Ludvíka XIV., o obchodu s orientálními látkami v britských koloniích či o sběratelství a intelektuálních zájmech žen-cestovatelek na grand tour. Dvě podobně zaměřené studie přineslo mimochodem rovněž říjnové číslo The Burlington Magazine (recepce evropského rokokového designu v Číně; malby z prostřední mughalské říše z poloviny 18. století ze skotských sbírek).
Podzimní monotematické číslo 51. ročníku časopisu Eighteenth-Century Studies (vydává American Society for Eighteenth-Century Studies) nese mnohoznačný titul „Barva“ (Color). Kromě studií o materiálových a fyzikálních vlastnostech barev (např. význam amerického obchodu s rumělkou v 18. století; teorie barev Johanna Wolfganga Goetheho atd.) je několik textů věnováno též barvě ve smyslu rasové kategorie (např. případ karibského malíře Agostina Bruniase či pohled na roli výtvarného umění v kontextu osvícenských teorií lidských ras)
Časopis The Eighteenth Century zasvětil podzimní číslo svého 56. ročníku jednomu z aktuálně mezi badateli nejpopulárnějších témat – emocím a afektům (Emotion, Affect, and the Eighteenth Century). Spíše obecněji historicky a kulturně-historicky zaměřené studie přibližují dynamiku emocionálního života v éře „věku rozumu“.
Obecněji se problematice kultury 18. století věnuje rovněž aktuální monotematické číslo časopisu Journal for Eighteenth-Century Studies (původně British Journal for Eighteenth-Century Studies, vydává British Society for Eighteenth-Century Studies), které přináší studie o tématech módy a nemoci (Fashion and Illness in Eighteenth-Century and Romantic Literature and Culture).
Na okraj připomínáme, že rovněž v nejnovějším čísle časopisu Semináře dějin umění Opuscula historiae artium bylo publikováno hned několik objevných studií o umění 18. století. Svými texty přispěli mj. Barbara Balážová (Barokní handštajny ze středoslovenských hornických měst), Michaela Šeferisová Loudová (Nový pohled na barokní skicář „Marat Icones“), Zdeněk Kazlepka (Tři nově objevené kreslířské záznamy intronizačního ceremoniálu Ferdinanda Julia Troyera) a Katarína Orviská (Oltářní reliéfy v kostele Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna a jejich tvůrci).