Jacob Cats, 1791, akvarel, papír, Rijksmuseum Amsterdam
Autor drobného akvarelu, malíř a především kreslíř Jacob Cats se narodil do rodiny nizozemských emigrantů v roce 1741 v Altoně nedaleko Hamburku. Rodiče Jacoba v brzkém věku přivedli do Amsterdamu, kde prošel uměleckým školením. Po pobytech v ateliérech dnes nepříliš známých malířů Pietera Louwa a Gerarda van Rossuma získal Cats na konci padesátých let 18. století zaměstnání v dílně Jana Hendrika Troost van Groenendoelena specializované zejména na malované dekorace (např. tapety) interiérů domů nizozemských patricijů. V šedesátých letech se mladý malíř osamostatnil a realizoval podobné zakázky jako v ateliéru svého původního zaměstnavatele. Když začala poptávka po tomto typu výzdoby klesat, objevil Cats příležitost ve tvorbě propracovaných kreseb zachycujících krajinu nebo město a doplněných o živou figurální stafáž, které byly ve většině případů určeny pro umělecký trh, na němž si našly rychle oblibu u celé skupiny sběratelů. Cit pro zachycení reálné krajiny, zpracování detailů, ale i čerpání z děl svých slavných předchůdců, to vše byly faktory, které ovlivnily popularitu Catsovy tvorby.
Typickou ukázkou tohoto typu prací je i akvarel Návštěva v ovocné školce. Dílo, coby představitel měsíce dubna, tvořilo součást cyklu dvanácti měsíců. Soubor se nacházel v majetku městského radního v Haarlemu Jacoba Helmolta a byl několik let po svém vzniku převeden do grafické podoby. Téma ročních dob nebo jednotlivých měsíců patřilo jak v severním, tak jižním Nizozemí v rámci umělecké produkce k oblíbeným námětům, které měly obvykle vcelku jasnou strukturu. Tu autor v tomto případě opustil a zvolil pro zachycení jednoho z jarních měsíců právě scénu z okrasné školky namísto tradičních motivů spojených s krajinou a zemědělstvím. Bravurně zvládnutou technikou a minuciózními detaily jsou zde zachyceni její elegantní návštěvníci, kteří se procházejí mezi sazenicemi a již připravenými rostlinami a vybírají si další přírůstek do svých zahrad. Celý prostor zjemňuje měkké světlo, díky kterému ještě více kontrastují stále rašící zelené listy na jednotlivých stromech a keřích. Svou reálností na diváka scéna působí jako drobná sonda do života nizozemských patricijů sklonku 18. století.
S ohledem na vlastníka celého cyklu lze předpokládat, že právě Haarlem se stal malíři inspirací pro volbu takto neobvyklého motivu. Ve městě a jeho okolí představujícím jakési centrum květinového průmyslu se nacházelo velké množství obdobných komerčních okrasných školek, které mohly umělci posloužit jako inspirační zdroj. Obdobné práce Jacoba Catse a jeho současníků navíc nabízejí zajímavé analogie i v kontextu středoevropského prostředí, kde představují určitou paralelu ke kresbám vídeňských umělců jako byl Jakob Matthias Schmutzer, Friedrich August Brand nebo třeba Martin von Molitor.
Zdroj: Rijksmuseum