Mlha přede mnou, mlha za mnou aneb jak jsem jela do Králíků

Většina z vás asi ví, že psaní diplomové práce, ale klidně i článku či příspěvku na konferenci, vás může zavést kamkoliv. Ať už bádáme o čemkoli, pohybujeme se u nás nebo v zahraničí, potřebujeme na vlastní oči vidět to, co zkoumáme. Proto podnikáme výpravy, méně či více promyšlené a plánované, a snažíme se vše prozkoumat, nafotit či jinak zdokumentovat. No a já jsem zrovna vyrazila do Králíků.

Možná se ptáte, proč právě Králíky? Králíky jsou město kousek pod Králickým Sněžníkem, tudíž nedaleko u hranic s Polskem. A v tomto městě, nebo spíš na kopci nad ním, se nachází mariánské poutní místo Hora Matky Boží. Komplex nechal roku 1696 postavit biskup Tobias Jan Becker a stavba byla vysvěcena v roce 1700. Se stavbou pomáhali, ovšem těžko říct jak moc ochotně, místní lidé, kteří veškerý materiál nosili na kopec ručně. No, během cesty jsem si na ně párkrát vzpomněla. Já jsem se Horu Matky Boží rozhodla navštívit, protože zde mají kapli Svatých schodů, kterou jsem potřebovala prozkoumat a zdokumentovat pro svou diplomovou práci.

Cesta do Králíků byla poměrně příjemná, jen jeden přestup, žádné výluky ani sebevrazi pod vlakem. Jakmile jsem vystoupila na náměstí, začalo jemně poprchávat, což je na mých výpravách docela standard, tudíž jsem nad tím mávla rukou a pokračovala směrem ke křížové cestě. Ta je tvořena osmi kaplemi a vede až na vrchol kopce k poutnímu místu. Věřím, že za hezkého počasí je to krásná procházka.

Tímto portálem začíná křížová cesta, tady ještě všechno vypadalo dobře…

Čím dál jsem šla, tím víc pršelo. Cesta je podél křížové cesty travnatá a kamenitá, takže když prší, stojí to za to.  Protože mám s podobnými túrami přece jen nějaké zkušenosti, vzala jsem si vhodnou obuv. Můj městský kabát bez kapuce už ale tak vhodný nebyl.  A tak jsem šla, na zádech batoh, těsně u těla přitisklou tašku s foťákem a v ruce deštník. Ano, opravdu jsem šla s deštníkem…

Nebudu to prodlužovat, cesta to byla zajímavá. Ale když se přede mnou z mlhy vynořil vstup do areálu kláštera, alespoň trochu jsem mohla pochopit pocity tehdejšího člověka stoupajícího na poutní místo, které se tváří nedostupně a pak se zničehonic objeví.

Areál kláštera je tvořen barokní trojlodní bazilikou se dvěma věžemi v průčelí, ambitem o čtyřech křídlech a kaplí Svatých schodů. V letech 1706–1710 byla ještě přistavěna samostatná budova kláštera servitů, později redemptoristů. V interiéru kostela se nachází jeden hlavní a několik bočních oltářů, které jsou vyvedené převážně ve dřevě. Pro ilustraci sem přikládám jednu fotku, ale mnohem lépe si kostel můžete prohlédnout na virtuální prohlídce.

A závěrem to, proč jsem tam vlastně jela – kaple Svatých schodů. Můžete porovnat, jak vypadá za hezkého počasí a jak, když někam jedu já.

To byla má krátká výprava do Králíků, místo je to osobité a krásné.

P. S. A ještě něco na pobavení závěrem. Výlet jsem plánovala v dubnu v období Velikonoc, co myslíte, že na mě tak asi v Googlu vyskakovalo? ?

Foto a zdroje: tripy.cz, klasterkraliky.cz, aukro.cz, Tereza Říhová