Dnes představená fotografie vznikla přesně 20. května 2011 v 18:15 hod. a nevyniká ani technickou dokonalostí ani excelentní ostrostí. Záběr pořízený z úhlu se snažil eliminovat odlesky způsobené umělým osvětlením ve zšeřelém interiéru kaple na zámku Sychrov. Byla to jedna z mnoha zastávek na exkurzi po aristokratických sídlech v prostoru Českého ráje, respektive středního Pojizeří s dalšími zastávkami v Kačině na Kutnohorsku a ve Frýdlantu na okraji Jizerských hor, kterou jsem měl možnost absolvovat v rámci doktorského studia.
Franz Xaver Wagenschön, Mučení sv. Jana Evangelisty před Porta Latina v Římě, skica, olej, plátno, 1766, Státní zámek Sychrov.
Dá se říci, že drobná, nepříliš dobře zachovaná olejomalba na plátně na mě, hned vedle taxidermie býka Césara na zámku Kačina, udělala největší dojem. Malba byla zajímavá nejen svou ikonografií – Mučení sv. Jana Evangelisty před Porta Latina v Římě, ale také zvláštním malířským rukopisem, s nímž mně tehdy neznámý autor vytvářel dynamickou vícefigurální kompozici, a rovněž možnou funkcí.
Taxidermie býka Césara, zámek Kačina.
Tvar a charakter díla naznačoval, že jde o skicu předznamenávající (nebo zaznamenávající) dosud neznámé oltářní plátno. Po návratu z exkurze a základním porovnání s díly středoevropských malířů činných v 18. století, byl autor skici více než zřejmý. S jistotou bylo za něj možno označit rodáka z východočeské Litíče Franze Xavera Wagenschöna (1726–1790), který po studiu na vídeňské akademii provozoval svůj ateliér právě v tomto centru Habsburské monarchie, odkud hledal odezvu pro svou tvorbu často inspirovanou flámským nebo italským prostředím. Proslul nejen svými kabinetními díly, často malovanými na plechu, ale také oltářními plátny dodávanými prakticky do všech oblastí střední Evropy a v neposlední řadě získal množství zakázek navázaných na vídeňský císařský dvůr.
Připsání sychrovské skici právě Wagenschönovi stvrzuje její spojení s finálním dílem, kterým je hlavní oltářní plátno nacházející se původně v katedrále v uherském Egeru/ Erlau. U Wagenschöna jej objednal tamní biskup Karl Esterházy, za jehož episkopátu bylo iniciováno několik pozoruhodných uměleckých zakázek. Esterházy využil Wagenschönových služeb v době absence jím preferovaného malíře rovněž vídeňského školení, Johanna Lucase Krackera (1719–1779). Východočeský rodák tak dodal signované a datované plátno (1766), jenž bylo v katedrále až do 19. století, kdy bylo přeneseno do kostela v uherské Sátě. Lze předpokládat, že skica byla do fondu SZ Sychrov získána nejspíše v rámci uměleckého obchodu v průběhu 19. století, kdy byl tento typ artiklu stále vyhledávaný a nacházel své uplatnění nejen v aristokratických, ale také měšťanských výtvarných kolekcích. Konfrontace s neznámým výtvarným dílem nejen obohatila poznání tvorby jednoho z výrazných vídeňských umělců druhé poloviny 18. století, ale nakonec vyústila v samostatnou studii publikovanou v časopise Opuscula historiae artium.
Franz Xaver Wagenschön, Mučení sv. Jana Evangelisty před Porta Latina v Římě, olej, plátno, 1766, původně katedrála Eger/Erlau, dnes Sáta.