Tématem druhého příspěvku adventní série je neobyčejné setkání dvou žen – na jedné straně mladičké svobodné panny a na druhé straně postarší ženy, které kromě příbuzenství spojilo nečekané zázračné těhotenství, v obou případech ohlášené andělem Gabrielem.
Raffael, Navštívení Panny Marie, Museo del Prado, 1520
Z Lukášova evangelia (1, 39–56) se dovídáme, že se Marie krátce poté, co od ní odešel anděl Gabriel, vydala na cestu za svou sestřenicí Alžbětou, jejíž zázračné těhotenství anděl před Marií zmínil. Těsné sepětí Navštívení s předcházející scénou Zvěstování se projevilo již v prvním dochovaném vyobrazení setkání Marie a Alžběty z roku 540, kde obě scény tvoří vzájemné protějšky. Scéna si tak brzy v umění vydobyla své pevné místo zejména jako součást cyklů ze života Panny Marie či ze života Krista, ale rovněž jako oblíbený samostatný námět oltářních obrazů, reliéfů, atp., a později dala název mnoha sakrálním stavbám.
Raffael Santi (1483-1520) vytvořil malbu, která zachycuje známou biblickou scénu pro Marina Branconia dell´Aquillu, otce svého dobrého přítele Giovanbattista Branconio dell’Aquila (1473–1522). Malba byla určena do rodové kaple v kostele San Silvestro, poblíž paláce rodiny Branconio v Aquile. Námět setkání Alžběty a Marie byl vybrán záměrně, jelikož objednavatelova manželka se jmenovala Alžběta. V roce 1655 byl obraz nicméně ukraden španělským vojskem a převezen do El Escorialu. V současné době se originál nachází v Museo del Prado, zatímco v kapli Branconiů je umístěna kopie.
Monumentální a klidné postavy pojaté v klasicistním stylu, stejně jako i jejich oděvy, krajinný motiv v pozadí, tlumené barvy a jemné světlo odpovídají Raffaelovu pozdnímu stylu, navzdory domněnkám některých badatelů, že se jedná o kompoziční řešení Raffaelových žáků, zejména Giulia Romany a Gianfrancesca Penni. I přes možnou spolupráci žáků se nicméně jedná o Raffaelovo vrcholné mistrovské vyjádření hluboké a intenzivní smyslové zkušenosti, kdy umělec dokázal pomocí jednoduché a klidné kompozice, gesta položené Mariiny ruky na jejím břiše v pokročilém těhotenství, jemně skloněné Mariiny hlavy a odevzdanému výrazu, něžnému doteku rukou Alžběty a jejímu milému úsměvu, barev i světla podtrhnout Mariinu pokoru a Alžbětinu lásku k ní.
Luca della Robbia, Navštívení Panny Marie, San Giovanni Fuorcivitas, Pistoia, 1445
Scéna příchodu Marie k Alžbětě se v umělecké produkci podobně jako u Raffaela odehrává často v krajině, obvykleji se však odehrává před domem Alžběty a Zachariáše ve městě Judově, méně častěji pak v interiéru. Obě ženy, jejichž těhotenství se většinou autoři nesnažili skrývat, se vždy srdečně zdraví. V realizacích scény se obvykle objevuje přátelské gesto objetí, někdy dokonce doprovázené polibkem, či častěji redukované na podání a doteky rukou. V některých případech upozorňují ženy na zázračná těhotenství právě položením rukou na požehnaná místa, jako to vidíme částečně u Raffaela nebo dále například u Rogiera van der Weyden. Pokročilost těhotenství nicméně mnohdy neodpovídá skutečnosti – například Mariino těhotenství umělci včetně Raffaela podtrhli výrazně zvětšeným břichem. Zvláště v baroku pak bývá scéna obohacena o devocionální pojetí, kdy Alžběta pokleká před matkou svého Pána. Marie a Alžběta mohou být zobrazeny osamoceně, nicméně neobvyklé není ani doplnění scény dalšími postavami v pozadí či po stranách výjevu, zejména Zachariášem a Josefem, případně dalšími ženskými (mnohdy těhotnými) postavami.
Rogier van der Weyden, Navštívení Panny Marie, Museum der Bildenden Künste, Leipzig, 1445
Artus Quellinus II., Navštívení Panny Marie, katedrála Panny Marie, Antwerp, 1678
Literatura:
James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991, .
Engelbert Kirschbaum (ed.), Lexikon der christlichen Ikonographie, Bd. 2, Rom 1994, s. s. 230–235.
Manuela Mena Marqués (ed.), Rafael en España : Museo del Prado, mayo-agosto 1985, Madrid 1985, s. 140.
Konrad Oberhuber, Raffael : das malerische Werk, München 1999, s. 217–218.
Zdroje obrázků: WikipediaCommons, The Web Gallery of Art