V mnichovském aukčním domě Neumeister se 24. září 2020 uskutečnila tradiční podzimní aukce prací na papíře a maleb starých mistrů. Mezi množstvím zajímavých položek vyčnívalo několik kreseb s přímou vazbou na středoevropské prostředí.

V centru pozornosti byla od počátku dvojice rozměrných kreseb – návrhů bolognského dekoratéra činného ve Vídni, Antonia Beduzziho (1675–1735), pocházejí původně ze sbírky brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710–1784), jejíž části se dnes nacházejí na zámku v Rájci nad Svitavou a v Moravské galerii v Brně. Kresby v minulosti odprodané původními vlastníky – hraběcí rodinnou Salm-Reifferscheidt – zachycují hlediště vídeňského císařského divadla (položka č. 517) a pravděpodobný návrh na mariánský sloup ve Šternberku (položka č. 518). Na heslech v aukčním katalogu spolupracovali znalci Beduzziho díla profesor Jiří Kroupa z Brna a doktor Wilhelm Georg Rizzi z Vídně, kteří kresby určili. Není bez zajímavosti, že druhá z uvedených kreseb dosáhla díky svým nesporným kvalitám i zajímavého aukčního výsledku, kdy byla vydražena za bezmála 28 tis. EUR (včetně provize).

Antonio Beduzzi, Entwurf für eine Mariensäule (Návrh na mariánský sloup ve Šternberku)

Přímo k Moravě se pak vázala položka č. 524 – kreslířský návrh jedné z personifikací loretánské litanie tvořících součást výmalby poutního kostela ve Sloupu (1752/53), za níž stál ve Vídni působící Caspar Franz Sambach (1705–1781). Dražená kresba doplňuje další dvě studie personifikací ke stejné realizaci, které jsou dochovány ve sbírkách vídeňské Albertiny.

Caspar Franz Sambach, Allegorie auf Maria als Arche des Bundes (Alegorie Panny Marie jako Archa úmluvy), 1752-1753

Z dalších středoevropských autorů byl uvolněnou lavírovanou perokresbou s námětem Nejsvětější Trojice zastoupen například ještě Martin Johann Schmidt zv. Kremser Schmidt (položka č. 523) a okruh vlivného vídeňského sochaře Georga Raphaela Donnera (1693–1741) kresbou Únos Proserpiny (položka č. 522). I přes Donnerův význam pro celou plejádu středoevropských sochařů 18. století je jeho kreslířské dílo stále takřka neznámé. Dílo nabízené v Mnichově nese sice řadu podobných znaků s kresbou z vídeňské Albertiny (inv. č. 14459), nicméně svým charakterem odpovídá i řadě kreseb vzniklých v okruhu benátského ateliéru Johanna Carla Lotha (1632–1698), a tak spojitost s Donnerem zůstává opět pouze v hypotetické rovině.

Caspar Franz Sambach, Allegorie auf Maria als Pforte des Himmels, Alegorie Panny Marie jako Brány nebeské), 1752-1753

Tak či onak mnichovská aukce ukázala nejen na relativně značný komerční potenciál autorů spojených se střední Evropou, ale zejména na neustálou možnost „objevů“ nových a neprobádaných uměleckých děl.