V mnichovském aukčním domě Neumeister se 24. září 2020 uskutečnila tradiční podzimní aukce prací na papíře a maleb starých mistrů. Mezi množstvím zajímavých položek vyčnívalo několik kreseb s přímou vazbou na středoevropské prostředí.
V centru pozornosti byla od počátku dvojice rozměrných kreseb – návrhů bolognského dekoratéra činného ve Vídni, Antonia Beduzziho (1675–1735), pocházejí původně ze sbírky brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710–1784), jejíž části se dnes nacházejí na zámku v Rájci nad Svitavou a v Moravské galerii v Brně. Kresby v minulosti odprodané původními vlastníky – hraběcí rodinnou Salm-Reifferscheidt – zachycují hlediště vídeňského císařského divadla (položka č. 517) a pravděpodobný návrh na mariánský sloup ve Šternberku (položka č. 518). Na heslech v aukčním katalogu spolupracovali znalci Beduzziho díla profesor Jiří Kroupa z Brna a doktor Wilhelm Georg Rizzi z Vídně, kteří kresby určili. Není bez zajímavosti, že druhá z uvedených kreseb dosáhla díky svým nesporným kvalitám i zajímavého aukčního výsledku, kdy byla vydražena za bezmála 28 tis. EUR (včetně provize).
Přímo k Moravě se pak vázala položka č. 524 – kreslířský návrh jedné z personifikací loretánské litanie tvořících součást výmalby poutního kostela ve Sloupu (1752/53), za níž stál ve Vídni působící Caspar Franz Sambach (1705–1781). Dražená kresba doplňuje další dvě studie personifikací ke stejné realizaci, které jsou dochovány ve sbírkách vídeňské Albertiny.
Z dalších středoevropských autorů byl uvolněnou lavírovanou perokresbou s námětem Nejsvětější Trojice zastoupen například ještě Martin Johann Schmidt zv. Kremser Schmidt (položka č. 523) a okruh vlivného vídeňského sochaře Georga Raphaela Donnera (1693–1741) kresbou Únos Proserpiny (položka č. 522). I přes Donnerův význam pro celou plejádu středoevropských sochařů 18. století je jeho kreslířské dílo stále takřka neznámé. Dílo nabízené v Mnichově nese sice řadu podobných znaků s kresbou z vídeňské Albertiny (inv. č. 14459), nicméně svým charakterem odpovídá i řadě kreseb vzniklých v okruhu benátského ateliéru Johanna Carla Lotha (1632–1698), a tak spojitost s Donnerem zůstává opět pouze v hypotetické rovině.
Tak či onak mnichovská aukce ukázala nejen na relativně značný komerční potenciál autorů spojených se střední Evropou, ale zejména na neustálou možnost „objevů“ nových a neprobádaných uměleckých děl.